Jestliže má být dosahováno špičkových výnosů, je to možné jedině tehdy, když budou všechny rostliny produkovat zrno se stejnou efektivitou. Měly by tedy být vytvořeny jednotné podmínky pro jednotlivé rostliny. Při ideální meziřádkové vzdálenosti obilnin je dosahováno pěkných výnosů, protože nedochází k neproduktivnímu odnožování a současně stoupá počet zrn v klase a jejich fertilita.
Stejný význam jako rovnoměrné rozdělení osiva zrna na ploše má kvalita jeho uložení, tedy co možná nejjednotnější hloubka výsevu. Osivo má být uloženo na dobře zpevněné lůžko a zakryto jemnou půdou s odpovídající strukturou.
Pro výsev obilnin a dalších plodin se nabízí celá řada systémů, schopných zajistit výsev v intervalu od 0,5 (jemná osiva) až do 450–500 kg/ha. Hlavní rozdíly mezi současnými secími stroji spočívají v provedení jejich zásobníku, systému dávkování a dopravy osiva, stejně jako v provedení secích botek či zařízení pro uzavření výsevní rýhy.
Jednoduché rozdělení vychází již z provedení zásobníku osiva. Se systémem dávkování přímo souvisí i tvar zásobníku osiva. Zásobníky pro decentralizované dávkování se používají v případě mechanického dávkování a dopravy osiv gravitační silou. Šířka zásobníku je shodná s pracovním záběrem stroje.
Zásobníky pro centrální dávkování se využívají v případě výsevu, kdy dávkování probíhá mechanicky a doprava pomocí proudu vzduchu. V takovém případě většinou centrální zařízení dávkuje osivo pro celé výsevní ústrojí stroje. Z tohoto důvodu je zásobník osiva uložen přímo nad dávkovacím zařízením.*
Více informací přinese Zemědělský týdeník.