Při senážování by doba od posečení porostu až po naskladnění hmoty na silážním žlabu neměla překročit 36 hodin. Přitom je ale zapotřebí stále zohledňovat kapacitu techniky pro dusání píce. Správné udusání má pro výrobu kvalitního krmiva velký význam. Důležité je, aby byly vrstvy řezanky vhodně udusány i na okrajích žlabu. Aby později nemohl od stran vnikat do hmoty vzduch, přikrývají se hrany žlabu často ještě přídavnou vrstvou fólie s přesahem až 80 cm nahoru.
Na podnicích, kde sklizeň senáží provádí samojízdná sklízecí řezačka, se většinou zvolí délka řezanky nejvýše do 40 mm. Kratší řezanku je možné poté na silážním žlabu snadněji udusat a vytěsnit vzduch. U krátké řezanky jsou živiny pro mikroorganismy k dispozici ihned po uzavření žlabu, což zrychluje start silážovacího procesu.
Pokud se ke sklizni využívají senážní návěsy, vybavené řezacím ústrojím, je možná také dosáhnout této délky řezanky díky velkému počtu nožů v řezacím ústrojí. Pokud jsou tyto vozy vybaveny rozdružovacími válci, mohou ukládat na žlabu vrstvu píce o rovnoměrné výšce, kterou lze výrazně snadněji udusat. Precizní řízení dávkování hmoty s pomocí dvou či tří rozdružovacích válců je také předností při plnění silážních lisů, s nimiž se řezanka plní do vaků. Veškerou činnost návěsu přitom řídí automatika vykládání.
Někteří uživatelé senážních návěsů nebo lisů úmyslně volí větší délku řezanky, protože zpracování takového strukturálního krmiva je pro skot jako přežvýkavce přirozenou činností.