Další ukázkou vhodné organizace činnosti flotil zemědělských strojů je sklizeň zrna. Prostoje sklízecích mlátiček jsou nežádoucí, nejenom z důvodu ekonomického, ale i pro stále se zkracující období s vhodnými podmínkami pro sklizeň. Do jisté míry lze považovat za prostoj i vysýpání zrna u stojícího stroje.
Pokud mlátička jezdí vysýpat zrno na kraj pozemku, znamená ztrátu zhruba dvaceti procent její výkonnosti. Pokud je odvoz zrna špatně organizován (přívěs postavený na nevhodném místě), toto číslo se ještě zvyšuje. Využívat sklízecí mlátičku jako transportní stroj by mělo patřit minulosti, protože v závislosti na velikosti a tvaru sklízeného pozemku se ztráty v její výkonnosti mohou vyšplhat až na čtyřicet procent.
Mnohá pole mají takové obrysy, že není možné vždy odjet k přívěsu s plným zásobníkem zrna. Mlátička často přesýpá zrno, když je zásobník naplněn ze dvou třetin. Na tuto skutečnost reagovali mnozí výrobci sklízecích mlátiček zvětšením objemu zásobníků zrna a zvýšením kapacity překládacího dopravníku. Cílem těchto úprav je omezení četnosti překládání zrna a zkrácení nezbytných prostojů.
Na základě praktických zkušeností se musí každý podnik rozhodnout pro nejvhodnější způsob zvýšení výkonnosti při sklizni. Zda bude organizovat paralelní vysýpání za jízdy, a tím získá navíc zhruba 15 až 25 procent výkonnosti, anebo zainvestuje do většího modelu sklízecí mlátičky, anebo si objedná práci formou služby. Pro překládání zrna na kraji pole je třeba vlastnit sklízecí mlátičku s velkým objemem zásobníku a výkonným překládacím dopravníkem.
