Od pokročilých technologií se očekává, že pro většinu lidí budou představovat a přinášet výhody. V posledních letech se do popředí dostává pojem Internet věcí (Internet of Things, ve zkratce IoT), který rozšiřuje naše vnímání a kontrolu prostředí kolem nás. V zemědělství a environmentální sféře se otevírá příležitost pro uplatnění IoT v oblasti sběru dat a hodnocení variability, v diagnostice a kontrole, včetně informací o původu a vlastnostech produktů. Řada systémů se v této souvislosti v zemědělství již používá.
K popisu variability půdního prostředí jsou vyvíjeny aplikace, pro které se vžil rovněž název on-the-go senzory. Na rozdíl od stacionárních aplikací, případně omezeného bodového odběru, mohou přinášet velké objemy dat, navíc z celé plochy pozemku. V tomto ohledu je zajímavý senzor, který měří aktivitu izotopů v půdě neboli gamaspektrometr. V kombinaci s dalšími senzory můžeme gamaspektrometrem výrazně rozšířit informovanost o variabilitě půdního prostředí.
Z literárních pramenů vychází jednoznačná aplikovatelnost výsledků. Významnou roli hrají právě půdní vlastnosti. Na druhou stranu je potřeba zmínit finanční nákladnost těchto přístrojů. To je jedním z hlavních limitujících důvodů pro jejich rozšíření. A také proto jsou testovány především prototypy přístrojů pro měření celkového (dávkového) příkonu.
Na obrázku 1 je souprava, která kombinuje měření elektrické vodivosti půdy a gamaspektrometr. Výstupy z gamaspektrometru udávají koncentraci radionuklidů v půdě, konkrétně je stanovován draslík, uran a thorium. Čtvrtým parametrem je hodnota celkového příkonu. Z pořízeného záznamu je patrný vysoký stupeň variability půdy.
Testované přístroje jsou zatím určené pro výzkumnou činnost, ale v ověřování je prototyp detektoru pro měření dávkového příkonu, u kterého předpokládáme použití a měření během provozu zemědělských strojů.
Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.
Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze*
