Nedostatek pracovní síly, snížený odbyt, rostoucí náklady. Ale také nekončící boj s klimatickými změnami i rostoucí byrokracií. To vše nahrává digitální transformaci českého zemědělství, která v posledních měsících podle údajů startupu Agdata ještě zrychlila. Počet jeho farmářů stoupl na 2030, díky čemuž nově operuje na více než 810 tisíc hektarů zemědělské půdy, což je zhruba čtvrtina celkové výměry všech polností v České republice.
Představitelé startupu Agdata se shodují, že velkým hybatelem digitalizace je koronavirová krize, doprovázená suchem a výkyvy počasí. Na to jsou nuceni farmáři pružně reagovat a naučit se pracovat co nejefektivněji a v každém z procesů šetřit náklady i lidskou sílu. Instalují proto tisícovky drobných senzorů, stroje osazují telematikou a při hospodaření využívají data. Úspory přitom nejsou zanedbatelné - například zapojení aplikačních map při variabilním hnojení může ušetřit až 30 % nákladů na dusíkaté hnojivo a výnosy z úrody se přitom zvyšují až o 5 %.
„Loňský rok jsme zakončili se zhruba 1700 uživateli po třech letech existence. Za prvních pět měsíců letošního roku máme už o 330 uživatelů více. Prudký nárůst přičítáme především koronavirové krizi, která způsobila, že farmáři vzhledem k zavřeným hranicím musí bojovat ještě s většími nedostatky pracovních sil než normálně. Využití senzorů a GPS navigací, ale také vedení zemědělské agendy a výkaznictví se stalo nezbytností, aby se vůbec dostali k práci na poli,“ uvádí Jiří Musil, CEO startupu Agdata.*
