AGROSSyn Klíčany je progresivní zemědělský podnik, který se nebojí zavádění nových technologií a postupů, a tak ne náhodou používá netradiční stroje, nebo provádí polní pokusy pořádané například ve spolupráci s ČZU v Praze. Dne 17. 6. se na statku v Klíčanech konalo polní dopoledne ,a němž si návštěvníci mohli prohlédnout zajímavé stroje, ale především při polních ukázkách podiskutovat o systémech agrotechniky. K tomu byly připraveny i čtyři půdní odkopy, které demonstrovaly, jak vypadá ornice, podorničí a další půdní vrstvy směrem k mateční hornině, kde je půda více zhutněná, do jaké hloubky pronikají kořeny pěstovaných plodin, nebo kde se nachází organická hmota.
Jelikož se současné zemědělství vyznačuje snahou o efektivní produkci, platí to i pro AGROSSyn Klíčany. Při hospodaření je proto vždy důležitá úměrnost vstupů, tedy zajištění takového stavu, kdy vstupy hnojiv a pesticidů a použité systémy pro obdělávání půdy či setí přinášejí nejvyšší efekt. Realitou je samozřejmě to, že v zemědělství se ideálu nikdy nedá dosáhnout, neb do hry vždy vstupuje variabilní faktor počasí, ale i tak se dá udělat hodně.
V Klíčanech jsou myslím dobře vidět trendy moderního zemědělství. A tím nemyslím jen to precizní, které provozují již od roku 2000, ale hlavě to, že se snaží hospodařit s vodou, nebo dodávat do půdy organickou hmotu, či nahradit část herbicidních vstupů mechanickými. Proto nyní ve větší míře používají u širokořádkových plodin plečkování, dodávají do půdy chlévský hnůj a BRKO (Biologicky rozložitelný komunální odpad), byť z části ve formě nepopulárních čistírenských kalů, pěstují meziplodiny. Nově se též snaží o využití srážkové vody, která stéká po střechách v areálu. Ta se bude zadržovat v nádržích a po úpravě bude využita jako voda užitková, například pro potřeby postřikovačů. Ty nyní používají vodu studniční, ta má však extrémně vysokou tvrdost (50 německých stupňů), což je nežádoucí a může to ovlivnit funkci některých chemických přípravků. Měkká dešťová voda tento problém nemá, pouze je třeba ji vyčistit a případně upravit její pH.
Čtyři pohledy pod povrch půdy
Ale vraťme se zpět k půdním odkopům. Mohli jsme si prohlédnout čtyři a každý byl jiný jak z pohledu pěstované plodiny, tak předplodiny, i stanoviště. Na prvním odkopu byly vidět půdní horizonty v porostu cukrovky. Předplodinou byla pšenice, po níž byl pozemek podmítnut kypřičem Terrano, přičemž byly do půdy zapraveny lihovarnické výpalky v dávce 3 t/ha. Na podzim byl pozemek zpracován technologií strip-till (Terrastrip s přihnojením 60 kg/ha Amofosu) a na jaře byla do obdělaných pásů naseta cukrovka a to plečkou v kombinaci se secím strojem Monopill (secí vozíky vysévaly osivo do plečkou prokypřených řádků).
Cukrovka byla v pěkném stavu, k čemuž přispěly i srážky, které letos narušily tři roky trvající sucho, takže výnosy by měly být dobré. Dobře vypadal i půdní odkop, půda nebyla významněji utužená, takže kořeny cukrovky dobře pronikaly do větší hloubky. Celkově by se dalo říci, že šlo o ideální, nebo minimálně velmi dobrý stav.*
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2020.
