Moderní zemědělství si nelze představit bez fungování dopravy. Zemědělské produkty se musí dopravovat z pole, zatímco celá řada dalších materiálů zpět na pole. Mechanizační prostředky pro provádění dopravy mezitím prošly vývojem, takže mají nejenom větší kapacitu, ale také lepší technickou úroveň a možnosti širšího a flexibilnějšího využití.
Změny v zemědělství s sebou přinášejí i zvětšování dopravních vzdáleností. Protože s rostoucí dopravní vzdáleností rapidně rostou náklady na tunu přepraveného materiálu při využívání traktorů, projevuje se nezastavitelný trend rozvoje dopravy pomocí nákladních automobilů. Ty jsou rychlejší a výkonnější.
Doprava pomocí traktorů na větší vzdálenosti je neefektivní v mnoha ohledech: v oblasti zvýšené spotřeby paliva a opotřebování pneumatik, omezená užitečná hmotnost za předpokladu dodržení celkové dovolené hmotnosti, nízká nejvyšší i průměrná přepravní rychlost, zatěžování okolí hlukem, znečišťování komunikací a nepříznivý dopad na zhušťování silničního provozu (velký počet souprav v provozu).
Proto nacházejí velmi dobré uplatnění v praxi nákladní automobily. Jako první přicházela vozidla s cisternovou nástavbou pro převoz kapalných hnojiv na pole anebo s velkoobjemovou nástavbou pro odvoz lehkých materiálů (objemných pícnin). Tato nástavba může být nově i v univerzálním provedení, kdy je po krátké úpravě vozidlo způsobilé i k dopravě například zrnin. Nově se osvědčuje i nástavba v podobě univerzálního rozmetadla pevných statkových hnojiv.*
