Lisování objemných materiálů patří v zemědělství mezi progresivní technologie sklizně, využívající lisů na válcové a hranolové balíky. Mezi lisované materiály patří především zavadlá hmota trav a jetelovin či jejich směsek, dále pak seno a sláma a rovněž existují speciální modely lisovací techniky určené pro lisování silážní kukuřice. Jednotliví zástupci lisovací techniky se odlišují především rozměry lisovací komory či lisovacího kanálu.
V případě lisů na válcové balíky řadíme mezi základní technické parametry šířku vytvářeného balíku a jeho průměr, zatímco u hranolových balíků sledujeme šířku a výšku balíků a rovněž jejich délku, která je zpravidla nastavitelná v různém rozsahu. Výše uvedené parametry ovlivňují výkonnost lisovací techniky a s tímto faktorem souvisí také možnosti příslušenství dodávaného na přání. Můžeme tak konstatovat, že s rostoucí výkonností roste nabídka příslušenství dodávaného na přání a s celkovou výkonností roste rovněž technická úroveň lisů.
Různé typy lisovací komory
Lisy na válcové balíky, které se rovněž nazývají jako lisy svinovací, se liší především provedením lisovací komory, a to jak z pohledu použitých konstrukčních prvků, tak také z hlediska jejího průměru. Obě veličiny s sebou úzce souvisí. Základní modely svinovacích lisů pracují s pevnou, nebo také konstantní lisovací komorou. Setkáme se zpravidla s využitím profilovaných ocelových válců nebo s laťovými dopravníky různého provedení.
Při popisu lisů s laťovými dopravníky můžeme uvést, že se jedná jak o kombinaci ocelových článkových řetězů a latí kruhového průřezu, tak se využívají pryžové profilované dopravníky spojené ocelovými příčkami ve tvaru písmene C. Výše uvedené pryžové dopravníky se v rámci nabídky jednotlivých modelů mohou lišit především svojí šířkou. Někteří výrobci vsázejí také na kombinaci profilovaných ocelových válců a laťových dopravníků, kdy válce tvoří pevnou přední část komory, zatímco zadní otevíratelná část pracuje s konstrukcí na bázi laťových dopravníků.
Z obecného hlediska můžeme uvést, že lisy s pevnou komorou zpravidla umožňují lisování válcových balíků o průměru na úrovni 1200–1250 mm. Někteří výrobci nabízí ve svém programu také modely, které pracují s pevnou komorou o průměru 1500 mm a takové typy jsou určeny především pro lisování sena a slámy.
Další skupinu představují modely s variabilní neboli proměnlivou lisovací komorou. Využívají různý počet tzv. nekonečných pryžových pásů, nebo soustavy laťových dopravníků. Modely využívající pryžových pásů zpravidla pracují se dvěma až šesti pásy. Modely s laťovými dopravníky mají konstrukci s ocelovými článkovými řetězy nebo pryžovými pásy v kombinaci s různými typy latí.
Jak již z názvu vyplývá, nabízí lisy s variabilní komorou různé možnosti nastavení průměru válcových balíků. Minimální průměr balíků činí zpravidla 600–1000 mm, maximální průměr balíků dosahuje nejčastěji 1500–1600 mm. Nicméně možné jsou i další varianty s maximálními průměry na úrovni do 1700 mm, 1800 mm, 1900 mm, 2000 mm a také 2100 mm.
Posledním typem lisovací komory je tzv. semivariabilní nebo také částečně proměnlivé provedení. Lisy s touto komorou se vyznačují laťovými dopravníky tvořenými pryžovými pásy a příčkami ve tvaru písmene C. Díky provedení dráhy, po které se pohybuje laťový dopravník, máme možnost krokové změny průměru balíků, a to v rozsahu 1250–1500 mm a v intervalech po 50 mm.
Závěrem dodejme, že výše uvedené typy lisovací komory se liší také z hlediska průběhu lisování hmoty. V případě pevné a částečně proměnlivé komory půjde o stlačování materiálu při obvodu balíku, a proto také hovoříme o tzv. lisování s měkkým jádrem. Naopak v případě proměnlivé komory dochází k utužování hmoty od středu balíku a jedná se tak o lisování balíků s tzv. pevným jádrem.*
Celý článek Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2021.