V polovině května převzali zástupci společnosti Agrospol Mladá Vožice, a. s., novou sklízecí řezačku Claas 850. Jde o první takový samojízdný stroj po třiceti letech, kdy tehdejší sklizeň kukuřice na siláž zajišťovaly vlastní řezačky Toron. Uplynulé čtvrtstoletí pak sklízely uvedenou plodinu v Mladé Vožici podniky služeb. Slavnostní akce, při níž nechybělo ani šampaňské, se uskutečnila v sídle třeboňské společnosti U + M Servis.
Agrospol Mladá Vožice, a. s., hospodaří nedaleko Tábora na přibližně 3400 ha zemědělské půdy. Pěstuje především tržní plodiny, ať už řepku, pšenici, ječmen či žito a také krmné plodiny pro 370 krav holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 12 000 l mléka a ostatní kategorie skotu včetně býků ve výkrmu. Základem krmné dávky je kukuřičná siláž a senáž. Sklizeň kukuřice ze 400 ha zajišťovaly po dlouhá léta služby, senáž měly na starosti vlastní sběrací vozy. Siláž z téměř poloviny uvedené výměry dodává Agrospol jinému zemědělskému podniku pro bioplynovou stanici.
„Jak se postupně zvyšuje užitkovost dojnic, stává se výroba objemných krmiv úplnou alchymií,“ říká Ing. František Dobeš, předseda představenstva akciové společnosti Agrospol Mladá Vožice. „Sebemenší podcenění má velký vliv na jejich kvalitu a následně i užitkovost skotu. Každá chyba či zaváhání se draze platí. Celých dvacet pět let jsme sklízeli kukuřici na siláž prostřednictvím služeb, což na Táborsku není zas až tak výjimečné a konečně nazrála doba pořídit si vlastní řezačku. Dneska už se nevystačí s termínem voskově mléčná zralost, ale důležité jsou při sklizni kukuřice obsah sušiny, škrobu a zbytkových cukrů. Abychom sklidili kukuřici z každého pole v ten správný čas, bez jakýchkoliv stresů, dohadování a spěchu, musíme už mít vlastní stroj. A to i s ohledem na dokonalé udusání na jámě. Zkazit proces výroby siláže jen proto, že se nestíhá řezanka pořádně udusat, je špatně. Obzvlášť při takové užitkovosti dojnic.“*
Celou reportáž naleznete v Zemědělci č. 22.
