Pěstební systémy zajišťující efektivní hospodaření s vodou a přispívající k omezení degradačních procesů půdy jsou a budou základem nejen efektivního využití půdy a dosažení požadovaných výnosů plodin, ale zároveň přínosem k dlouhodobému a setrvalému využívání půdy a krajiny.
V současné době jsou úspěšně uplatňovány pěstební systémy založené na intenzivním zpracování půdy, spojené s orbou, nebo systémy založené na kypření, bez obracení půdy. Ve všech případech je kladen důraz na omezení rizikových faktorů, spojených s degradací půdního prostředí vlivem eroze, zhoršených infiltračních poměrů a zhutnění horní vrstvy půdy během jednotlivých operací.
V souvislosti s možnými riziky zvýšeného utužení půdy během předseťové přípravy a s tím spojenými problémy se zhoršenými infiltračními procesy dochází k přehodnocení klasických postupů zakládání plodin, založených na celoplošném zpracování půdy v samostatných operacích. Do popředí se dostávají systémy pro pásové zpracování půdy, které jsou navíc spojené se zonálními aplikacemi v podobě ukládání hnojiv, pomocných látek případně výsevem pomocných plodin.
S potřebou minimalizace přejezdů vyvstává otázka předseťové přípravy půdy, přehodnocení názoru na její kvalitu a obecně zavedenou představu o ideálním obrazu seťového lože. Zejména v jarních měsících, kdy je půda provlhlá a nakypřená, se nachází ve velmi zranitelném stavu s ohledem na zhutnění nejen podorniční vrstvy, ale také orničního profilu. Předseťová příprava vytváří značnou variabilitu půdního profilu s rizikem zhutnění půdy a často je prováděna opakovanými přejezdy. Problém narůstá i s využitím vícenásobných montáží pneumatik. Ve snaze minimalizovat dopady na půdu tak paradoxně vytváříme problematické stavy.
S rostoucím využitím kypřičů pro meziřádkovou kultivaci a přihnojení širokořádkových plodin během vegetace se pro tyto stroje nabízí zajímavá možnost využití právě pro předseťovou přípravu. Důvodů modifikace předseťové přípravy je hned několik. Především je to snížení intenzity přejezdů a možnost využití soustředěných jízdních stop. Nářadí pro meziřádkovou kultivaci může přebrat funkci předseťové přípravy a stává se univerzálním, víceúčelovým strojem.
Postupy a výsledky, které budou následně představeny, vycházejí z technologie pásového zpracování půdy. Nicméně hloubka zpracování a intenzita kypření nedosahuje takové podoby, jakou nabízí klasický strip-till. Rovněž je potřeba uvést, že podobné technologie jsou uplatňovány zejména v rámci orebného zpracování půdy, kdy je na vysokou intenzitu zpracování půdy poukazováno.
Celý článek doc. Milana Kroulíka, představující provozní pokusy s omezením intenzity předseťového zpracování půdy, najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2021.*
