Tekutá organická hnojiva, která zastupuje především hovězí a vepřová kejda, můžeme aplikovat různými způsoby. I v podmínkách ČR má rostoucí tendenci využívání systémů dělené aplikace. Tato technologie spočívá v oddělení dopravy organických hnojiv z místa skladování do místa aplikace a vlastní aplikace, která může mít mnoho podob.
Důvodů pro takový postup je hned několik. Technika určená k aplikaci je především technikou pracovní a zejména podvozkové skupiny jsou uzpůsobeny provozu v polních podmínkách. Aplikační soupravy pracují v kombinaci s různými adaptéry pro aplikaci a zapravení kejdy, které zvyšují hmotnost strojů a ztěžují přepravu. U dělené aplikace není nutné skládání do přepravní pozice a naopak. Dělené systémy dále zvyšují výkonnost aplikační techniky a plynulý přívoz hnojiv přispívá ke zvýšení výkonnosti celé technologické linky. Přívozní technika je lépe uzpůsobena silničnímu provozu a nabízí využití široké škály dopravních prostředků především z oblasti automobilové, ale i traktorové přepravy.
Nabídka přívozních cisteren
Z obecného hlediska můžeme uvést, že objem přívozních cisteren by měl odpovídat celému násobku kapacity nádrže aplikační cisterny, a to z důvodu plynulého zásobování aplikační techniky, eliminace prostojů, ztrátových časů a rovněž z pohledu plynulého návozu kejdy či digestátu. S ohledem na to, že se přívozní technika pohybuje převážně na pozemních komunikacích, nabývá na významu výkonná automobilové doprava. Jak automobily, tak přípojná vozidla v případě souprav, jsou opatřeny silničními pneumatikami. Nicméně přívozní technika se často pohybuje i na zemědělsky využívaných plochách, převážně souvratích. Pak se používají pneumatiky, které jsou uzpůsobeny polnímu provozu, a někteří profesionální poskytovatelé služeb disponují pro nákladní vozidla jak sadou kol pro silniční provoz, tak koly umožňujícími pohyb na zemědělsky obdělávaných plochách. Navíc mohou být součástí konstrukce podvozku systémy regulace tlaku v pneumatikách.
Nákladní vozidla určená pro přívoz kejdy můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. První zastupují modely, jejichž podvozek je osazen cisternovou nástavbou různé konstrukce. Takové nákladní automobily můžeme využívat jako sólo vozidla, nebo se agregují s přívěsy opatřenými cisternovou nástavbou s odpovídajícím objemem.
Nákladní vozidla mohou být dvounápravová, nicméně s ohledem na zvyšující se objem nádrží aplikační techniky se obvykle používají tří- a čtyřnápravové automobily. Při pohledu na cisterny určené pro tato vozidla můžeme uvést, že zpravidla nabízí minimální objem 8–10 m3, to v případě dvouosých automobilů. U třínápravových vozidel jsou časté objemy 10–15 m3 a zejména pro čtyřnápravové automobily jsou určeny cisterny s kapacitou 18–21 m3.
Uvažujeme-li o agregacích s přívěsnými cisternami, můžeme konstatovat, že jde zpravidla o dvounápravové přívěsy, přičemž se rovněž setkáváme s tříosými přívěsy. Jejich objem koresponduje s výše uvedenými kapacitami cisteren určených pro nákladní vozidla.
Samostatnou skupinu reprezentují tahače sedlových návěsů, které disponují dvou- nebo tříosým podvozkem. Zejména třínápravové návěsy mohou být vybaveny řízením náprav, a to s cílem na snížení poloměru otáčení celé soupravy. Stejně tak se setkáme s přední hydraulicky zvedanou nápravou a systémem regulace tlaku v pneumatikách.
Při hodnocení kapacity sedlových návěsů můžeme uvést, že dvounápravová technika obvykle pracuje s objemem na úrovni 20–25 m3, zatímco třínápravové modely pracují nejčastěji s kapacitou 25–30 m3. Vybrané modely nabízí přepravní objem 30–35 m3.*
Celý článek Ing. Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 9/2021.