Traktory jsou v zemědělství základním energetickým prostředkem a plní širokou škálu úkolů. V jejich vývoji se odráží pokrok v moderních technologiích výroby. Jsou díky tomu stále inteligentnější, takže jejich obsluhy musí méně přemýšlet nad tím, jaký provozní režim pro konkrétní operaci zvolit. Což zase dovoluje jednotlivé pracovní operace vzájemně slučovat do jediného přejezdu, a to nejen v oblasti zpracování půdy, ale především sklizňových prací či přípravy půdy a setí či souběžného hnojení. Nástup automatických režimů ovládání traktoru zjednodušuje.
Pracovat plynule i s kombinovaným nářadím na zpracování půdy či například souběžně s hnojením do půdního profilu je možné díky zvýšení výkonu motoru traktoru, hmotnosti traktoru a pokroku v oblasti podvozků. Zároveň je ale zapotřebí, aby řidič po celou dobu práce neztratil nad svým nářadím kontrolu a mohl důležité parametry měnit i za jízdy, jako například dávku hnojiva anebo výsevek. Proto se také rozšiřuje ovládání přípojných strojů prostřednictvím ISOBUS, díky němuž má být možné ovládání různých závěsných strojů od odlišných výrobců prostřednictvím jednoho terminálu.
Složitější závěsné stroje často vyžadují větší počet vnějších okruhů hydrauliky pro ovládání různých funkcí či nastavení nářadí. S tím souvisí i nárůst výkonu hydraulických systémů traktorů; výrobci nabízejí jako výbavu na přání ještě výkonnější provedení hydrogenerátoru. Ten pak u traktorů výkonové kategorie 150 - 200 k disponuje průtokem i více než 200 l oleje za minutu.*
Více informací v týdeníku Zemědělec č. 23/2017.
