Jak začít s precizním zemědělstvím?

Systémy precizního zemědělství mohou chod podniku zefektivnit a učinit výrobu udržitelnější. Možností jednotlivých systémů je mnoho. Pak se nabízí otázka: „Jak a kde začít?“ Příklad zemědělce z Německa ukazuje možnou cestu.

Stefan Vogelsang vede podnik pokrokově zaměřený na precizní zemědělství. „Všechno začalo v roce 2010 s přijímačem Star-Fire,“ vzpomíná si na začátky. „Můj obchodník mi jeden přijímač zapůjčil na rok, abych si jej mohl vyzkoušet. Z preciznosti fungování automatického řízení jsem byl velmi nadšený, a tak jsem začal o precizním zemědělství přemýšlet. To pak vedlo k pořízení ISOBUS rozhraní pro postřikovač.“

V průběhu dalších deseti let se princip lokálně diferencovaného obhospodařování rozšířil na většinu prováděných polních prací. Při hnojení dusíkem je souběžně měřena biomasa pomocí senzoru: GreenSeeker od firmy Next Farming měří obsah chlorofylu v rostlinách a za jízdy je těmto hodnotám přizpůsobováno dávkování hnojiva. Minimální a nejvyšší dávky je třeba před začátkem práce zadat ručně. A jaká je používaná strategie hnojení? „Při první dávce obdrží méně zelené rostliny nejvíce hnojiva, zatímco při posledním hnojení nejsou světlé rostliny, trpící stresem z nedostatku vody, hnojeny třeba vůbec,“ vysvětluje Stefan Vogelsang. A také kejda je aplikována tak, aby byla dodržena stanovená dávka jednotlivých živin na hektar. Heterogenita kejdy tak nehraje žádnou roli.

Také vápno je aplikováno lokálně variabilně. Tam, kde rostliny obilnin vykazují stres ze sucha, jsou i sníženy dávky regulátorů růstu, aby jejich vývoj nebyl dále brzděn. Měřitelný přínos má lokálně variabilní výsev kukuřice. Stefan Vogelsang říká: „Opíráme se o mapy biomasy předcházejících plodin a podle nich řídíme vzdálenost zrn v řádku. Dosahujeme tak úspory deseti procent osiva!“*