S nástupem jara plánuje každý zemědělec postup polních prací. Pokud se plochy orné půdy zelenají nežádoucí vegetací, měl by se takový nárůst odstranit. To je možné provést chemicky anebo mechanicky. Řešení s použitím glyfosátového herbicidu je možné v rámci přechodného období v Evropě již jen do konce roku 2023. Zároveň je již celá řada přípravků pro hubení plevelů zakázána. Proto stále více zemědělců přemýšlí nad možnostmi mechanického ničení plevelných rostlin. Jařiny, a zvláště cukrová řepa, by měly být zakládány do bezplevelného porostu.
Zároveň platí, že čím hlouběji, intenzivněji a častěji je půda zpracovávána, tím větších ztrát vláhy se tím způsobí. Zkušenosti posledních let ukazují, že porosty, zakládané technologiemi, šetřícími půdní vláhu, vydrží po delší dobu, pokud se déšť nedostaví. Často před setím jařin postačuje jen mělké zpracování půdy do hloubky setí.
Rovněž i při podmítkách je třeba uchovávat v půdě obsaženou vlhkost. Ta je důležitá pro vzejití semen plevelů i výdrolu. Efektivně může být vlhkost v půdě využita také zasetou meziplodinou. Pro zachování vláhy musí být ale přerušena kapilarita a strniště celoplošně odříznuto. Proto celoplošné mělké zpracování půdy šetří půdní vláhu. A uvedená pravidla platí i při podmítce po sklizni ozimé řepky. Protože příliš hluboko zaklopená semena řepky přecházejí do stadia dormance, aby pak vzcházela se zpožděním v porostech následných kultur.*
