Koncem srpna představila společnost John Deere inovace v sortimentu samojízdných sklízecích řezaček. Pro část evropských zemí jsou nové stroje dostupné již v tomto roce, pro ostatní, mezi něž patří i ČR, budou v nabídce od roku 2023. Ač do začátku roku 2023 zbývá ještě pár měsíců, jedna nová řezačka už stihla sklidit několik desítek hektarů kukuřice i na našich polích, a to v rámci krátkého, turné, na něž k nám zavítala z Německa. Jednalo se o model JD 8500i, který jsem mohl při sklizni silážní kukuřice vidět na poli zemědělského podniku Agro Jesenice a. s.
Inovace řezaček John Deere se projevily jak v osmi, tak devítitisícové řadě a při jejich popisu můžeme začít motory. Jsou výkonnější? U některých modelů ano u jiných zůstaly koně na stejné úrovni. Nejslabší model 8100i má výkon nově navýšený na 431 k a používá devítilitrový motor JD Pobertech, stejný jaký by původně v modelu 8200i. V něm je však místo devítilitru použit známý šestiválec se zdvihovým objemem 13,5 l a maximálním výkonem 465 k. A tento motor je použit i v ostatních modelech (8300i, 8400i, 8500i, 8600i) a naladěn na 505, 540, 585 a 625 k.
Změny v pohonných jednotkách jsou i u řady 9000. V případě modelů 9800i a 9900i zůstává dvanáctiválec Liebherr se zdvihovým objemem 24,2 l (870 a 970 k), u modelů 9500i, 9600i a 9700i je použit nový šestiválec John Deere 18X se zdvihovým objemem 18 litrů (765, 787, 825 k) a prodlouženým servisním intervalem (750 Mth). Šestiválce JD 18X jsou servisně jednodušší a mají i lepší otáčkovou charakteristiku, než dvanáctiválce Liebherr jejichž primární použití nebylo zamýšleno pro sklizňovou techniku a jmenovitý výkon je u nich shodný s výkonem maximálním.
U motorů z devítitisícové řady je zajímavé, že používají jen filtr pevných částic a nikoliv systém SCR. Důvodem je platná legislativa. U motorů s výkonem nad 560 kW (762 k) je totiž norma benevolentnější k produkci emisí škodlivých látek. Povolené množství pevných částic je 0,045 místo 0,015 g/kWh a u oxidů dusíku je rozdíl ještě podstatnější. 3,5 místo 0,4 g/kWh. Proto není systém SCR potřeba.
Nejen jiné motory
Krom inovací v pohonných jednotkách postihly dílčí změny také další konstrukční celky řezačky. Když začneme adaptéry, musíme zmínit nový sběrač 30R, jehož hlavním benefitem je obrovská průchodnost. Disponuje záběrem 2,7 m a mohutným šnekovým dopravníkem o průměru 80 cm, přičemž jen výška šnekovice dosahuje 20 cm. Pro podmínky sklizně senáží v ČR asi nenajde většího uplatnění, už jen proto, že smysluplné nasazení přináší jen v agregaci s řezačkami JD 9000. A ty se u nás příliš neprodávají, neb prim hraje řada 8000 a hlavně model JD 8300i.
Určité změny jsou i na kukuřičných adaptérech. V nabídce zůstává provedení 400 i 300, lišící se počtem a průměrem rotorů, nově byl přidán třetí hmatač pro lepší kopírování. A v nabídce zůstává i diskový žací adaptér od firmy Zürn.
Na řezacích bubnech došlo k vyšší preciznosti při jejich vyvážení a jinému uchycení protiostří, což by se v provozu mělo pozitivně projevit. Změny jsou i na zrnovém procesoru. Ten je vyráběn ve verzích Premium a XStream. Zajímavá je především verze Xstream XCut, která je i nejprodávanější v rámci ČR. Používá dva válce s rozdílným počtem zubů (110/145) a též o 50 % rozdílný počet otáček a je vybaven spirálovou drážkou pro rozvláknění řezanky. Výsledkem je intenzivní narušení nejen zrna, ale i zbývajících částí rostlin, tedy stonků a listů. U tohoto typu zrnového procesoru je tak možné pracovat s delší řezankou, což ocení bachory přežvýkavců.
A protože samojízdná řezačka je co do počtu konstrukčních částí jednoduchý stroj, můžeme zmínit ještě inovace na části, kterou jsme dosud nezmínili a tou je výmetný komín. Ten byl prodloužen o 20 cm, má vícero revizních otvorů a hydraulické a elektrické vedení je nově schováno pod plastovým krytem v jeho horní části.
Ve výmetném komínu nechybí montážní otvor pro uchycení NIR senzoru. Toto zařízení, pracující jako součást systému HarvestLab, bývá k řezačkám John Deere dodáváno stále častěji a byť jeho potenciál v možnosti stanovení obsahu živin či popelovin nebývá praxí plně využit, minimálně z pohledu průběžného určování sušiny se NIR senzory využívají často. V kombinaci s hydrostatickým pohonem vkládacích válců tak lze automaticky upravovat potřebné závislosti mezi sušinou a délkou řezanky, což se následně projeví při konzervačních procesech na silážní jámě.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 10/2022.*
