Zemědělství prochází v současnosti výraznými změnami. Ty jsou zpravidla vynucené společenskými požadavky a probíhají ve více rovinách v globálním měřítku i na regionální úrovni. V podmínkách českého zemědělství jsou citelné zejména změny vyvolané zvýšeným kladením důrazu na ochranu životního prostředí, zvyšováním efektivity a stále citelnějším nedostatkem lidských zdrojů. Důležitým a často jediným prostředkem, jak zmíněné požadavky splnit, je využití moderních technických řešení a agrotechnických postupů.
Cílem článku není představit nejmodernější známé technologie ale poskytnout stručný přehled technologií a jejich prvků, které se prosazují v našem zemědělství v provozních podmínkách.
Rostlinná výroba
V oblasti rostlinné výroby je naprostá většina používaných i nově vyvíjených technologií založena na sběru, zpracování a využívání dat, zpravidla georeferencovaných. Jedná se zejména o údaje o stavu půdy, porostů, výnosech plodin a jejich variabilitě. Data mohou být získávána klasickým odběrem vzorků, ale v současnosti jsou stále častěji využívány technologie s využitím distančních metod, to znamená s využitím družicových snímků, nebo snímků pořízených z dronu, případně letadla.
Důležitými prvky moderních technologií v rostlinné výrobě jsou systémy automatického navádění techniky. V minulosti byly systémy navádění řešeny pomocí sledování hrany porostu (u sklizňových strojů) nebo montážemi systémů autopilotů, které vyžadovaly zásah do konstrukce strojů. V současné době je naprostá většina mobilních zemědělských strojů z výroby připravena na montáž doplňků pro navigaci a sledování provozních parametrů. Řada výrobců dodává stroje, ve kterých jsou zmíněné prvky již zakomponovány.
Použitím přesné navigace v kombinaci se správným nastavením stroje dochází k výraznému zpřesnění práce strojů, minimalizaci překryvů a nedokryvů, efektivnějšímu využití aplikovaných látek či osiva. Zemědělskou techniku, která umožňuje využití systémů navigace, používá v současné době nezanedbatelný podíl zemědělských podniků, ale jejich potenciál v rámci změny managementu či integrace nových funkcí zůstává často nevyužitý. Implementací jednoduchých nástrojů v rámci systému automatického navádění mobilních pracovních linek lze efektivně snižovat negativní vlivy rostlinné výroby na životní prostředí.
Z hlediska zpracování půdy dochází k zavádění nových metod a využívání strojů,které zajistí zpracování půdy v potřebném, předem definovaném rozsahu. Významný podíl takových strojů využívaných v rámci rostlinné výroby v České republice tvoří základ půdoochranných technologií. Příkladem je technologie pásového zpracování půdy (strip-till). Při zakládání porostů jsou stále častěji používány přesné secí stroje s možností hnojení pod secí lůžko či do depozitu. Tyto stroje mají zásadní význam pro úsporu hnojiv, efektivnější využití osiv a pozitivní vliv na snižování emisí skleníkových plynů, amoniaku apod. Podobně má pozitivní vliv i cílená aplikace ochranných látek a kapalných hnojiv na porost pomocí moderní aplikační techniky. Ta umožňuje snížit množství prostředků pro výživu a ochranu rostlin při zachování využití výnosového potenciálu plodin. Jedná se zejména o aplikátory a rozmetadla umožňující cílenou aplikaci změnou dávky a šířky záběru, případně vypínáním sekcí, trysek atd.
V posledních několika letech se v ČR rovněž rozšířily skleníky a foliovníky se systémy řízené produkce. Jsou využívány především pro pěstování plodové zeleniny, v podmínkách ČR zejména rajčat a okurek. Vyznačují se vysokým stupněm automatizace zahrnujícím systémy závlahy a výživy rostlin, řízení atmosféry, osvětlení a teploty. Posklizňové linky jsou stále častěji vybavené moderními systémy řízení posklizňových úprav, manipulace a skladování. Vedle zaměření na snížení ztrát způsobených nevhodným skladováním a manipulací jsou pro posklizňové úpravy stále častěji využívány moderní prvky jako optické třídiče s možností dálkového řízení, výkonnější a šetrnější příjmové části linek atd.
Celý článek Jiřího Součka najdete v Mechanizaci zemědělství 12/2022.*
