Stále častěji se setkáváme s výrazem precizní zemědělství, za nímž se skrývá řada technologických postupů, které by měly v blízké budoucnosti pomoci zemědělcům k lepším ekonomickým výsledkům. Počínaje naváděním strojů přes variabilní setí, aplikaci hnojiv či pesticidů a konče přesným zpracováním půdy. Precizní zemědělství vyžaduje řadu aktivit, které zemědělci musejí zvládnout.
A v tom jim může pomoci společnost AGRI CS, jak na loňském VIP setkání top zemědělských podniků potvrdil vedoucí prodeje Ing. Václav Madl.
„Precizní zemědělství představuje komplexní a chytrý systém hospodaření, ve kterém organizujeme práci pro rostliny. Nikoliv pro nás, jak se nám to hodí a na co jsme zvyklí,“ je přesvědčen Václav Madl. „Není to jen o strojích, anténách či signálech, ale je to především o tom, co uděláme pro rostlinu, aby byla v nejlepší kondici a dala maximální výnos. Je to jako se sportovcem. Pokud není v dobré kondici, může mít sebelepší výbavu, ale špičkového výkonu nedosáhne. Také rostlina potřebuje to nejlepší pro sebe, a to s ohledem na její životní prostředí. A tomu by se měla přizpůsobit agrotechnika a naše uvažování.“
V České republice zatím nejsme se systémy precizního zemědělství příliš daleko a každý kdo o nich uvažuje, by si měl podle Václav Madla odpovědět na následující čtyři okruhy otázek. První okruh se týká technické výbavy. Máme potřebné traktory, antény, signály, rozmetadla, postřikovače a sklízecí mlátičky? Dokážeme vytvořit výnosové mapy, které by měly být, aby byly relevantní, alespoň čtyř či pětileté. Máme analyzátory nezbytné k odběru půdních vzorků či sledování rostlin? Druhý okruh otázek se týká personálu. Máme obsluhy strojů schopné pracovat s těmito systémy. Je jejich dovednost dostatečná. A stejně tak i technická podpora?
Třetí okruh otázek se týká vlastního procesu, jak tento systém zavést. Máme jasný cíl a strategii firmy? Kdo bude získaná data zpracovávat a předávat datové podklady z počítače obsluhám zemědělských strojů? Na tyto otázky musí zaznít jednoznačná opověď zejména ve společnostech s větším počtem středisek. A ještě jedna velice důležitá procesní otázka: Kdo bude celý systém vyhodnocovat a kontrolovat? Pokud nikdo, tak i když se budou zásady precizního zemědělství uplatňovat, požadovaného potenciálu se nedosáhne. A toho se právě týká zásadní čtvrtá otázka: kde je náš potenciál, s ohledem na konkrétní půdní podmínky v daném čase?*
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 16.
