Příprava předpisových map pro lokálně variabilní aplikaci

Z rozborů půdních vzorků lze získat užitečná data, na základě kterých je možné vytvořit mapy zásobenosti půd přístupnými živinami (fosforem, draslíkem, hořčíkem a vápníkem). Tyto mapy zohledňují i poměry mezi živinami a uživatelé se na ně mohou kdykoli podívat. V digitálním systému se zároveň pracuje i s dalšími daty. Výsledkem je plán hnojení pro konkrétní pěstovanou plodinu a z něj se pak vytvoří aplikační mapy.

Mimo jiné jsou dnes k dispozici i data z výnosoměrů sklízecích mlátiček. Specializované společnosti umí tato data přijímat, zpracovávat, vyčistit a vytvořit výnosovou mapu. Systém pro variabilní aplikaci pak dokáže s daty z hotových výnosových map pracovat. A to na základě dvou základních principů. První princip je založen na tom, že tam, kde byl poskytnutý nejvyšší výnos, se dá i nejvyšší dávka živin. Druhý princip zohledňuje i spoustu dalších informací pro vypočtení dávky živin a ta je následně korigována na základě dat z výnosové mapy.

Jedním z užitečných zdrojů dat je i dálkový průzkum Země, tedy pomocí dronů, letadel a satelitů. Satelity umí poskytovat kvalitní snímky v pravidelných intervalech v různých spektrech.

Při přípravě předpisové aplikační mapy hnojení se mohou využívat i mapy relativního výnosového potenciálu. Tyto mapy říkají, na jakých částech pozemků je potenciál vyšší, než průměrný, a na jakých je nižší. Přímo z takové mapy pak lze vytvořit aplikační mapu. Anebo je možné do výpočtu dávek hnojiv zahrnout všechny prvky, které jsou k dispozici.