Když se Matthew Koch v roce 1999 ucházel o práci u firmy Claas v Omaze, název společnosti mu nic neříkal. "Claas měl v té době společný podnik se společností Caterpillar a to bylo jméno, které mě zaujalo." 54letý výrobní ředitel závodu v Omaze se spokojeně usmívá – protože na rozdíl od svých začátků je značka Claas v Severní Americe dnes již dobře známá, a to i díky němu. Když vzpomíná na své začátky ve firmě, musí se usmívat: "Tady v USA nám farmáři říkali 'kluci z Lexion'. Nikdo neznal značku Claas, pouze náš výrobek. Ale teď je to jiné!"
Vstupní prostor závodu Claas v Omaze je obklopen obrovskými výlohami a budova okamžitě působí přátelským dojmem, když do ní poprvé vstoupíte. Kromě výrobní haly o rozloze téměř 17 000 čtverečných metrů se zde nachází budova pro vývojové oddělení, oddělení řízení kvality, testovací dráha a kancelářské prostory. Claas Omaha vyrobí celkem více než 600 kusů mlátiček Lexion 6000, 7000 a 8000 ročně. "Výrobní kapacity ještě nejsou plně využity," říká Matthew Koch. Než dosáhne svého, čeká ho ještě mnoho velkých cílů. Omaha je úspěšný příběh, v němž by on a jeho kolegové na místě rádi pokračovali.
Kukuřice je dobrým příkladem toho, jak se pěstování v USA liší od pěstování v Německu. Především je zde obrovská plocha, ale zároveň je kukuřice v USA také mnohem hustší: ve stejném prostoru roste asi dvakrát tolik rostlin. Mnohé z nich jsou geneticky modifikované a nesou více palic, které mají také více zrn.
Potřeba vysoce výkonných strojů, zejména kombajnů, které mohou zvládnout tyto výnosy, je proto vysoká, vysvětluje Matthew Koch. "Za velmi dobrých podmínek by mohlo růst až 27 tun na hektar. USA jsou lídrem ve svých kultivačních metodách. Pokud ji srovnáte s Evropou nebo Ukrajinou jako významnou pěstitelskou plochou, najdete tam jen asi čtvrtinu, tedy necelých 7 tun zrna na hektar."
Více informací v Mechanizaci zemědělství.*
