Moderní zemědělství směřuje ke stále vyšší preciznosti v oblasti agrotechniky a zejména pak v oblasti aplikace pesticidů a hnojiv. Hlavní důvody jsou dva. Jednak je to stále se zvyšující cena minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a v poslední době též výrazný legislativní tlak směřující k omezení chemických látek v technologiích pěstování rostlin.
Pěstování rostlin bez pesticidů či minerálních hnojiv je sice možné, nakonec jej známe z ekologického zemědělství, jež ekofarmářům přináší významné pěstební komplikace a též výrazné snížení dosahovaných výnosů. Nižší výnosy ekoprodukce jsou pak následně kompenzovány ve výkupní ceně, jenže plošný přechod na ekologickou produkci není možný, neb řadu zemědělských plodin tímto systémem hospodaření pěstovat nelze.
Určité řešení jak omezit negativní vliv chemických látek tak nabízí již zmíněné zpřesnění aplikace, zejména v podobě dávkování kapalných látek, u nichž je přesné a cílené dávkování jednodušší než u látek pevných.
Především na problematiku alternativní aplikace kapalných látek v zemědělství byl zaměřen i seminář, který na akci Naše pole již tradičně připravila dvojice Milan Kroulík a Václav Brant a jejich spolupracovníci z ČZU a CPZ. Stejně jako v minulých letech měl seminář část teoretickou, která byla doplněna o praktické ukázky. A teorií začneme.
Pásová a pulzní aplikace
V předešlých řádcích jsem uvedl, že hlavní aplikované látky pro zdárný růst rostlin jsou pesticidy a hnojiva, ovšem v současné době je nabídka těchto produktů mnohem širší. Mohou se aplikovat inokulanty obsahující hlízkové bakterie, houby určené pro mykrorhýzu, humáty a další bioagens jejichž vliv a používání se budou pravděpodobně stále navyšovat.
Ale ať již půjde o jakékoliv látky s příznivým efektem pro výnos, vždy bude důležité co nejlepší umístění těchto přípravků tak, aby je rostliny mohly co nejvíce využít, a pokud jde o herbicidy, aby naopak kulturní rostliny co nejméně poškodily. V současné době se proto zkouší a v menší míře i používají různé druhy nekonvenční aplikace, jejímž společným jmenovatelem je to, že není plošná.
Relativně jednoduché řešení spočívá v pásové aplikaci, která je výhodná u širokořádkových plodin a někdy i u úzkořádkových, pokud jejich rozteč dosahuje alespoň 25 cm. Pásová aplikace ošetřuje jen řádky rostlin, nebo naopak jen jejich meziřádky. Cílem je například aplikace herbicidů jen do řádků pěstovaných rostlin, pokud se meziřadí bude plečkovat, nebo jen do meziřádků, pokud se jedná o hnojivo, nebo herbicid jehož účinky by kulturní rostlina špatně tolerovala.
Úspory přes 50 %
Běžná úspora chemických přípravků na ochranu rostlin je při pásové aplikaci na úrovni přes 50 % a může být ještě vyšší. Při aplikaci do řádků lze použít i takzvanou pulsní aplikaci. Pak se ošetřuje jen rostlina (pokud se použijí třeba fungicidy, nebo listová hnojiva), případně se ošetřují jen prostory mezi rostlinami v řádku (herbicid). Tato lze spotřebu chemických látek snížit o dalších 20 až 40 %. Podmínkou jsou samozřejmě rostliny seté s dostatečnou vzdáleností v řádku (kukuřice, cukrovka apod.)
Pásovou aplikaci je možné provádět třemi základními způsoby. Jednak při setí, kdy se na secí stroj montují trysky s ochrannými kryty formujícími patřičnou šířku aplikačního pásu. Dále je možná aplikace souběžně s plečkováním, anebo s využitím klasického postřikovače, na jehož ramenech je v činnosti každá druhá z trysek.*
