U sklízecí mlátičky John Deere X9 uvádí výrobce výkonnost až 100 t/h. To se zdá jako nereálný údaj, faktem však je, že pokud jsou vhodné podmínky, dá se jí dosáhnout. Na přiložené fotografii je snímek z obrazovky ovládacího terminálu, na němž je zobrazena aktuální průchodnost 101,6 t/h a je vidět, že podmínky ideální byly. Výnos pšenice v té chvíli dosahoval 10,4 t/ha, sláma byla řádkována a podle údajů Jiřího Nouzáka, který kombajn v té chvíli řídil, byla vlhkost zrna pod 14 %, a pozitivem byla i krátká sláma.
S Jiřím Nouzákem jsme měli možnost si o modelu John Deere X9 1100, který letos absolvoval Demo Tour po ČR, chvíli popovídat a s kombajnem se i svézt. V rámci aktivního předvádění spolu se svými kolegy projel řadu zemědělských podniků. Sklidili přitom 1292 ha, což představovalo 8200 t zrna či semen řepky. V kontextu s tím je zajímavé, že sklízecí mlátička za tuto dobu natočila 400 Mh. S ohledem na dlouhé přejezdy však zhruba polovinu z tohoto času strávila na poli a zbytek na silnici. Díky rychlosti jízdy 40 km/h se to podle slov Jiřího Nouzáka dalo při přesunech vydržet a výhodou pro dopravu bylo použití pásového podvozku na přední nápravě. Ten zvyšuje šířku sklízecí mlátičky jen minimálně a při použití úzkých pásů se kombajn vejde do limitu 3,5 m. A pásový podvozek se samozřejmě uplatní i na poli. Jednak z pohledu utužení půdy, jednak i lepšího pohlcení terénních nerovností, než jaké nabízí pneumatiky.
Sklízecí mlátičku jsme zastihli v zemědělském podniku AGRO Staňkov, což je velký holding obhospodařující v souhrnu okolo 10 000 ha. Sklízela ozimou pšenici s výnosem kolísajícím od 6 do 9 tun z hektaru při výkonnosti okolo 6 ha/h. Výkonnost byla omezena výskytem míst s ležícím porostem, kde se rychlost jízdy pohybovala do 5 km/h, zatímco ve stojatém prostu to bylo okolo 7 km/h. Vlhkost porostu byla 13 % a průměrná spotřeba paliva 14 l/ha. A to není na axiál nijak špatný údaj. Moha by býti i o něco nižší, ale zřejmě by to znamenalo použít adaptér s větším záběrem. Ten, co byl k mlátičce připojen, disponoval šířkou 12,2 m, což je pro nejvýkonnější sklízecí mlátičku John Deere minimum, které dává smysl. Podle Jiřího Nouzáka byl záběr zvolen dobře a odpovídá úrovni výnosů, které jsou u nás dosahované. Adaptér byl v provedení s pásovými dopravníky namísto vkládacího šneku a byť dva šneky měl, byly určeny jen k tomu, aby usměrnily proud sklizené hmoty do širokého šikmého dopravníku.
Odvozními prostředky byly dvě osmikolové tatry Phoenix s objemnými korbami, do nichž se vešly vždy dva zásobníky, tedy nějakých 32 m3. Díky odvozní vzdálenosti pouhé 3 km, nebyl větší počet odvozů třeba.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 10/2023.*
