Okopaniny. Název této skupiny kulturních plodin vznikl od toho, že se okopávají. Ovšem dnes už tato ruční práce ze zemědělství vymizela a novými stroji nebyla zcela nahrazena, protože klasické plečky, které prokypřují půdu v meziřádcích, ji neokopávají, ale nakypřují ji pomocí radliček. Přesto jsou na našem trhu plečky, které dokážou půdu provzdušnit způsobem, který je podobný okopávání.
Mezi stroje, jejichž práce je podobná okopávání, patří i rotační plečky GST Biostar, jež vyrábí dánská firma GST Denmark. Přestože nejde o stroje s aktivním pohonem (jak by název mohl napovídat), jejich kotouče se otáčejí rychle, a tak povrchovou vrstvu půdy dokážou intenzivně zpracovat.
Zpracování zajišťují kotouče (hvězdice) s prsty zahnutými v koncové části, která vniká do půdy. Prsty v téměř svislé poloze pronikají do horní vrstvy půdy (do hloubky 2 až 4 cm) a díky jejich otáčení dochází k vytrhávání malých hrud půdy, tedy k podobnému efektu jako při okopávání plodin motyčkou.
Použití rotačních pleček není omezeno jen na širokořádkové plodiny, ale je možné je použít i u hustě setých obilnin, u nichž lze dokonce jezdit nejen v řádcích, ale i mírně na koso (pod úhlem 15 až 25°). Podmínkou je samozřejmě to, že rostliny už musí být dostatečně zakořeněné (tři a více listů) a hloubka jejich kořenů musí být vyšší než 6 cm. Naopak plevele, které jsou v prvotních fázích růstu zakořeněné jen mělce, může plečka dobře zlikvidovat. Ale likvidace plevelů není hlavním efektem rotační plečky. Tím je rozrušení půdní krusty, což přináší několik obecně známých efektů.
Provzdušněním půdy se zvýší její mikrobiální činnost a podpoří se mineralizace dusíku, přeruší se kapilarita a nakypřený povrch lépe vsakuje vodu, čímž se omezuje riziko vodní eroze a zvyšuje vodní kapacita.
Limitem pro použití plečky je krom dostatečného zakořenění rostlin i jejich růstová fáze. Například u obilnin jsou to jedno až dvě kolénka, opatrně se musí do hrachu, máku a dalších plodin, kde je limitem délka stonku, jeho lignifikace a tendence k případnému zlomení. Ideální čas pro práci plečky je tedy jarní období a v případě řepky období podzimní (jarní zásah se u řepky nedoporučuje).
Efekt nakypření a provzdušnění půdy je u plodin různý a pokud se dobře zvolí doba zásahu, je to v následné vegetaci dobře znát na růstu, což se v konečném efektu projeví i na výnosech.
Prokazatelné výsledky
Dobré zkušenosti s plečkou GST Biostar mají v Podorlickém zemědělském družstvu Ohnišov, které má sídlo nedaleko Dobrušky a obhospodařuje 1500 ha zemědělské půdy ve velmi rozdílných podmínkách (nadmořské výšce 320 až 720 m) V družstvu mají rozvinutou živočišnou výrobu zahrnující 1450 VDJ skotu a z toho vyplývá i vyšší zastoupení krmných plodin na orné půdě. Z 1100 ha tradičním způsobem obdělávané půdy je proto významná část osévána kukuřicí a GPS, dále pěstují trávy a jetel na semeno. Komplex zlepšujících plodin doplňují množitelské porosty hrachu a v pestrém osevním postupu nechybí ani mák, řepka a téměř kompletní skladba obilnin čítající ozimou pšenici, žito tritikale, jarní i ozimý ječmen a oves.
Bez zajímavosti není to, že setí a hnojení minerálními hnojivy provádějí variabilně a to na základě podkladů od firmy Varistar. Ty zahrnují satelitní snímky i rozbory půdy na obsah základních živin a hodnotu pH. A k nastavení správného rozpětí dávek samozřejmě přistupuje též zkušenost agronoma s dobrou znalostí místních pozemků.
Oním agronomem je v Ohnišově Petr Junek, který se krom variabilního přístupu k setí a hnojení nebojí i jiných progresivních postupů. A mezi ně můžeme zařadit i použití rotační plečky.
„O rotační plečce jsme začali přemýšlet v souvislosti s pěstováním máku, který lze z pohledu technologie pěstování řadit mezi okopaniny“, říká mi Petr Junek a dodává „Nejprve jsme si to vyzkoušeli s podobnou plečkou od jiného výrobce, kterou používají v sousedním podniku, a když jsme zjistili, že plečka dobře funguje, pořídili jsme loni osmimetrové provedení od firmy GST Denmark.
„Rotační plečku používáme téměř ve všech plodinách, limitem je jen růstová fáze a správná vlhkost půdy, aby stroj dělal malé hroudy a nepoškozoval kulturní plodinu. Ač při práci vypadá činnost plečky velmi agresivně, poškození plodin je minimální a efekt provzdušnění půdy, jenž podpoří mineralizaci a tím i růst plodin je výrazný, odhaduji jej tak na 20 až 30 kg N/ha, pokračuje Petr Junek a doplňuje i některá provozní data. „Plečku agregujeme s traktorem JD 6215R, který je pro ni výkonově předimenzovaný, ale obsluha provozuje jeho motor ve snížených otáčkách, a tak je hektarová spotřeba paliva příznivá. Důvodem použití výkonnějšího traktoru je to, že na něm máme přesnou navigaci, což je podmínka pro efektivní práci plečky, s níž se dají dělat vysoké hektarové výkony. Běžně zpracujeme 8 až 10 ha/h při rychlosti jízdy 18 až 20 km/h a spotřebě paliva okolo 1,5 l/ha.“
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2024.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!