Precizní zemědělství (PZ) je zemědělský přístup, který využívá moderních technologií a dat k maximalizaci produktivity a výnosů a snížení vstupů. Jedná se o možnost, jak pomocí agrotechnických opatření zlepšit udržitelnost zemědělské výroby a zamezit zhoršování životního prostředí. Tento text představuje výsledky celorepublikového šetření mezi zemědělskými subjekty a přibližuje tak rozsah využívání technologií precizního zemědělství v České republice. Kromě základní analýzy článek nastiňuje také výhled vývoje těchto technologií v následujících letech, a to zejména s ohledem na možné implementační bariéry. Z výzkumu vyplynulo, že alespoň jednu technologii precizního zemědělství využívá 30 % podniků a 34 % podniků uvažuje, že nějakou v následujících dvou až třech letech zavede.
Precizní pěstování plodin a precizní management jsou založeny na provádění řízených pěstebních zásahů, které umožní co nejvíce racionalizovat vstupy, maximalizovat výnosy a současně přispět k rozvoji udržitelné produkce (Döbertová et al. 2022). Jedním z úkolů je tedy přizpůsobení pěstebních operací aktuálním (lokálním) podmínkám stanoviště (Neudert et al. 2015).
Udržitelné systémy hospodaření na půdě jsou do budoucna spojeny s lepším zadržením vody, uhlíku a živin v půdě. Prostřednictvím uzpůsobení dílů půdních bloků na pozemcích lze optimalizovat přejezdy techniky, systémy setí, hnojení a ochrany rostlin a docílit tak vyšší efektivity rostlinné produkce. Zároveň velmi důležitou roli hraje „snímání“ – ať už senzory v polích (získávající podrobné údaje o půdních podmínkách a také podrobné informace o klimatu, požadavcích na hnojiva, dostupnosti vody a zamoření škůdci), drony (upozorňující farmáře na dozrávání plodin nebo potenciální problémy, poskytování včasných varování o odchylkách od očekávaných rychlostí růstu nebo kvality), dálkovým průzkumem země (usnadnění detekce relevantních změn na poli pomocí satelitních snímků) (Monteiro, a další, 2021).
Podle odborníků z Masarykovy univerzity je ve světě precizní zemědělství hojně rozšířeno na rozlehlých lánech v USA a Austrálii a z evropských zemí je na prvním místě využívání technologií Francie a Německo (Přibík 2023). Je však potřeba brát v potaz odlišné podmínky jednotlivých zemí – například ve Francii může vlastnit půdu jen ten, kdo na ní hospodaří.
Na celosvětový rozvoj těchto technologií reaguje i zemědělský sektor ČR. Výrazným krokem byl začátek poskytování služeb firmou MJM Litovel a. s. v roce 1997 (Beneš 2022), na jejíž práci a výsledky s postupem času navazovaly další subjekty.
Cílem šetření bylo vytvoření uceleného přehledu o využívání technologií precizního zemědělství v praxi a také sběr informací, potřebných k vytváření politiky podpory a rozvoje (k tvorbě strategických dokumentů MZe).
Analyzovaná data pochází z dotazníkového šetření mezi subjekty hospodařícími na zemědělské půdě v ČR. Dotazník byl vytvořen na základě konzultací mezi ÚZEI, Ministerstvem zemědělství a odborníků z řad akademické sféry i zemědělské praxe. Šetření mezi zemědělskými subjekty bylo podpořeno také vybranými zemědělskými profesními organizacemi a svazy.
Byly osloveny všechny subjekty, které měly v LPIS 2022 uvedenou emailovou adresu (62,0 % celkového souboru). Celkem bylo rozesláno více než 22 tisíc e-mailů.
Přestože první dvě otázky dotazníku směřovaly na jedinečné identifikátory (IČO a název subjektu), tyto údaje sloužily pouze pro účely spárování s LPIS. Jednotlivé dotazníky byly vyhodnocovány anonymně.
Výsledná data byla získána od více než 5,6 % zemědělských subjektů, které měly v LPIS 2022 evidovanou zemědělskou půdu, přičemž zjištěné odpovědi reprezentují 13,7 % zemědělské půdy v ČR v roce 2022. Konkrétně je zastoupeno 14,9 % orné půdy, 9,5 % trvalých kultur a 11,0 % celkové výměry trvalých travních porostů.
Získaná data představují různé velikostní kategorie podniků, kdy více než z poloviny (55,9 %) je zastoupena kategorie nejmenších podniků, do 50 ha (graf 1). Do velikostní kategorie 50–300 ha spadá 27,8 % podniků a zbylé dvě kategorie (300–1000 ha; nad 1000 ha) reprezentují 8,4 % a 7,8 %.
Z celkového počtu 1884 analyzovaných dotazníků (resp. subjektů) vyplynulo, že alespoň jednu technologii precizního zemědělství v rostlinné výrobě v České republice využívá 30,1 % podniků. Jak lze vidět v mapě, největší procento z nich se nachází ve Středočeském kraji (19,1 %), dále v Kraji Vysočina (12,7 %) a Jihomoravském kraji (11,8 %). Toto regionální rozložení je ovlivněno i faktem, že využívání technologií PZ je spojeno převážně s ornou půdou, tedy se zastoupením orné půdy v krajích roste podíl podniků využívající tyto technologie (př. podle ČSÚ je nejnižší stupeň zornění v Karlovarském a Libereckém kraji).
První ze subjektů uvádí zavedení technologii PZ v rostlinné výrobě v roce 1992. Od toho roku v následujících dvaceti letech přibývalo podniků s inovacemi velmi pomalu. Od roku 2010 ale začalo docházet k vyšším nárůstům a tento rostoucí trend přetrvává i do současnosti.
V současnosti jsou nejvíce využívány technologie, které lze zařadit do kategorie „navádění a řízení souprav“.
Celý článek Mgr. Terezy Válkové a Ing. Jany Hlaváčkové najdete v Mechanizaci zemědělství 5/2024.*
