V rámci České republiky funguje asi 600 bioplynových stanic, které produkují metan a též odpadní produkt digestát, který je využíván jako statkové hnojivo. Ač má snížený podíl organických látek, přesto jich určitý podíl obsahuje, nechybí též základní makroprvky a to z něj činí zajímavé hnojivo, které je možné aplikovat přímo (většinou ve vyšší dávce a v období po sklizni či před setím), anebo jej rozdělit na separát a fugát.
Separace digestátu přináší několik výhod. Separát lze použít jako podestýlku, kompostovat, nebo po dalším snížení vlhkosti i granulovat a vyrábět z něj hnojivo, které lze aplikovat současně se setím nebo zpracováním půdy. A fugát je možné použít k přihnojení během vegetace, nebo jako závlahovou vodu.
Zajímavé je to, že separát a fugát se liší nejen obsahem vody, ale i živin. Zatímco do separátu přechází více organických částic a tedy i uhlíku a naopak méně dusíku (což je žádoucí pro kompostování, aby rozklad hmoty byl pozvolný) u fugátu je tomu naopak a obsahuje více dusíku a méně uhlíku, což je výhodný poměr pro přihnojování, kdy je potřeba aby volný dusík byl k dispozici pro rostliny.
Obsah dusíku ve fugátu se pohybuje jen od 0,1 do 0,3 %, což není mnoho, přesto to pro přihnojení může postačovat. U ozimé pšenice se běžně přihnojuje dávkou od 20 do 60 kg N/ha. Při dávce 20 m3/ha se tedy dodá 40 až 60 kg N/ha, což je adekvátní množství jako při přihnojení minerálním hnojivem. S ohledem na to, že dusík je ve fugátu přítomen z 60 až 80 % v minerální formě, je dobře přístupný pro rostliny.
Přihnojení fugátem během vegetace je s klasickou aplikační technikou možné především u širokořádkově pěstovaných plodin, ovšem u obilnin s obvyklými kolejovými meziřádky je to možné obtížně, byť na některé cisterny (kejdovače) lze použít pojezdová kola se šířkou 480 až 520 mm a pak v meziřádcích jezdit.
Jako efektivnější se však jeví jiná varianta, která vychází z použití podvozku z výkonného taženého postřikovače. U ní odpadá řada problémů, které byly při konstrukci postřikovače předem vyřešeny. Například velikost kol a šířka pneumatik, rozchod kol, jejich natáčení, sledování stopy kol traktoru, odpružení, světlá výška a podobné záležitosti. Je však třeba použít větší než běžnou nádrž, komponenty určené pro dopravu tekutých statkových hnojiv a též vhodný aplikátor, ideálně takový, který umí částečné zapravení fugátu do půdy.
Cestou úpravy taženého postřikovače Mamut XL šli i ve společnosti Agrio MZS a výsledkem jejich práce byl stroj pro aplikaci fugátu AFA 8018. Byl postaven na podvozku jednonápravového taženého postřikovače Mamut XL, disponoval nádrží s objemem 8 000 l a rameny se systémem vlečných hadic o záběru 18 m. Stroj byl ve fázi prototypu otestován, ale jeho handicapem byla malá nádrž. Přece jen obsah živin a zejména dusíku ve fugátu je nízký, a tak musí být minimální nektarová dávka okolo 10 m3/ha a to u osmikubíkového stroje znamená časté plnění a neproduktivní jízdy.
Proto byl vyroben stroj nový, který by nevýhodu menší nádrže eliminoval. Nese označení AFA 15018 a konstrukčně vychází z taženého postřikovače Gigant. Na dvounápravovém podvozku s koly o šířce pneumatik 520 mm je umístěna nádrž s objemem zvětšeným na 15 m3, čerpadlo s průtokem 4,2 m3/min a rozvod kejdy jsou od firmy Vogelsang a botkový aplikátor s dvěma rozdělovacími hlavami od známého výrobce Bomech (pracovní záběr může být 18 m s roztečí botek 18,75 cm nebo 25 cm a 24 m s roztečí botek 25 cm).*
