O modelové řadě Grenadier jste možná ještě neslyšeli, a donedávna ani já. Jde o značku velmi mladou, jejíž historie sahá do roku 2017, tedy do období, kdy skončila výroba tradičního modelu Land Rover Defender a na trhu vznikla mezera, kterou se rozhodl zaplnit Brit Jim Racliffe a to vývojem zcela nového vozidla, které by mělo podobné využití jako starý Defender, avšak přinášelo též více komfortu. Nakonec, říká se, že kdo chtěl jezdit Defenderem musel jej mí hlavně rád, protože jeho terénní vlastnosti byly sice skvělé, ale o nějakém pohodlí se u něj nedalo moc hovořit.
To u Grenadieru je to o něčem jiném. Je konstruován s využitím žebřinového rámu s vysokou tuhostí, používá pevné nápravy s odpružením vinutými pružinami a kapalinovými tlumiči a to i u prodloužené verze, což je pickup s otevřenou ložnou plochou a predikcí velkého zatížení zadní nápravy. Odpružení je tak dostatečně komfortní což jsme si mohli i vyzkoušet na terénním polygonu.
Jako pohonné jednotky byly zvoleny třílitrové šestiválce BMW v zážehovém i vznětovém provedení, což může souviset i s tím, že vývoj Grenadieru probíhal v Německu. Zážehová verze disponuje výkonem 210 kW, vznětová má sice jen 183 kW, ale nabízí vyšší točivý moment. Jedná se o 550 Nm, oproti 450 Nm, které má motor spalující benzin. Nicméně i zážehový motor je naladěn tak, že nejvyšší točivý moment je k dispozici již od otáček 1750 za minutu, takže v terénu není mezi motory významnějšího rozdílu a příliš se neliší ani ve spotřebě paliva. Prodejce uvádí u benzinu spotřebu 14 až 15 l/100 km a u nafty 12 až 13 l/100 km. Jsou to reálné údaje u zatížených vozidel a v kombinaci terénní a silniční jízdy.
Každopádně výkon motoru je opravdu dostatečný což jsme si mohli vyzkoušet jak na náročném terénním polygonu, tak při jízdě po silnici. Nakonec hodnota akcelerace z 0 na 100 km/h pod 10 sekund hovoří za vše a to se zrychluje automobil s pohotovostní hmotností 2,6 až 2,7 t (podle použitého motoru, provedení karoserie a výbavy).
Svůj podíl na zrychlení Grenadieru má samozřejmě i použitá převodovka. Jde o osmistupňový automat od firmy ZF, doplněný dvoustupňovou redukcí (2,5:1), která je produktem vývoje firmy Ineos a pro udržení mazacích vlastností oleje disponuje vlastním chladičem.
Na první pohled by se zdálo, že automat do terénu nepatří a šikovný řidič volbou vhodného převodového stupně a otáček motoru dosáhne lepších výsledků. Z toho co jsme si mohli s kolegou vyzkoušet by to asi platilo jen pro nějaké trialové pasáže, kde je potřeba hodně citu a klasická spojka. Pro běžné ježdění včetně i strmých výjezdů je automat zcela bezproblémový a navíc dovoluje řidiči v kritických průjezdech neztratit řazením rychlost a udržet koncentraci na volbu správné jízdní stopy.
To, že Grenadier je určen primárně do terénu podtrhuje permanentní pohon všech kol s mezinápravovým diferenciálem. Ten lze v případě jízdy v terénu uzavřít, stejně tak jako diferenciál zadní a dokonce i přední nápravy. Podle naší krátké zkušenosti se však pro běžné situace vystačí s uzávěrkou mezinápravovou a nápravové diferenciály jsou zapotřebí jen v těch nejkrizovějších situacích. Řidič si je zapíná pohodlně tlačítky. Mimochodem tlačítek je v Grenadieru hodně. Jsou hlavně na středovém panelu, a protože se na něj všechny ovladače nevešly, tak jsou i ve střeše kabiny (tam jsou právě ty uzávěrky). Vyšší počet tlačítek a točítek má svůj význam zejména pokud je Grenadier provozován v extrémních podmínkách, kdy by zmrzlé prsty či rukavice neumožnily pracovat s dotykovým displejem. Byť i ten Grenadier má a to v dvanáctipalcovém provedení. Krom běžných záležitostí typu Bluetooth, rádia nebo navigace se na něm zobrazují netradiční údaje, například o podélném a příčném náklonu vozidla, nadmořské výšce, GPS poloha, nebo poloha věnce volantu. Při terénní jízdě se totiž často stane, že přední kola jsou natočená a přesto auto jede rovně a řidič pak ztrácí přehled.
Více informací v Mechanizaci zemědělství 11/2024.*
