V polovině června proběhnul na FARMĚ CHMEL tradiční Den otevřených dveří, který byl doslova nabitý odbornými informacemi, jež se týkaly zemědělské techniky, precizního zemědělství, moderní agrotechniky a hlavně technologie Strip-till, která se v tamních podmínkách velmi osvědčila.
Důvodů proč se pásové zpracování půdy ukázalo jako efektivní řešení je několik, ovšem ten hlavní je udržení vláhy v půdě. V okolí Třebusic, kde se nachází pozemky FARMY CHMEL se vyskytují střední až středně těžké půdy, které jsou náročnější na zpracování a též dobře drží vláhu. Ovšem té je v místním kladenském regionu málo, v průměru jen 380 mm za rok a navíc mají srážky špatné rozložení přinášející častá jarní sucha.
Podle slov majitele farmy Vojtěcha Švarce je na takových půdách nevhodné klasické zpracování s využitím orby a většího množství předseťových operací při nichž se půda prokypřuje a ztrácí vláhu. Pásové zpracování naopak s vláhou šetří a od letošního roku jej používá na celé výměře čítající něco málo přes 800 hektarů. Nahrává tomu i skladba plodin, mezi nimiž dominují obilniny, nechybí řepka, hrách, mák a v posledních letech i sója, která nahradila cukrovku.
Na FARMĚ CHMEL využívají Strip-till od firmy SLY, který je doplněn přihnojením a secím strojem John Deere 750A s kotoučovými secími botkami, nebo přesným secím strojem Väderstad Tempo. Tímto způsobem zakládají všechny porosty.
Osivo (kromě řepky a sóji) je vyséváno do dvouřádků, přičemž kypřící radlice Strip-tillu mají rozteč 50 cm, doprostřed prokypřeného pásu půdy je dávkováno hnojivo a po krajích prováděn výsev řádků zakládané plodiny. Vždy dva řádky tak mají mezi sebou vzdálenost 20 cm a vzdálenost mezi dvouřádky je 30 cm. Reálný výsledek jsme si mohli ověřit na poli, kde byla loni založena pšenice přímo do strniště řepky (po sklizni bylo pole pouze ošetřeno slámovými bránami). Porosty vypadaly dobře a přispělo k tomu i na místní podmínky neobvyklé dubnové jarní srážky v úhrnu 30 mm.
Strip-till je podle slov Vojtěch Švarce jedna z možných cest k udržitelnému zemědělství. Výnosy v této technologii jsou obdobné jako při konvenčním zpracování půdy, ale náklady významně nižší a Strip-till má i další přínosy. Krom těch ekologických, spojených s vodním a vzdušným režimem v půdě, nebo omezenou erozí jde i o přínosy ryze praktické. Dovoluje totiž rychlé a energeticky ne příliš náročné založení následné plodiny i po sklizni těch předplodin, které jsou problematické, jako třeba sója po níž lze založit prosty pšenice ve stejný den v němž proběhla sklizeň, což u klasického zpracování půdy není možné. Dvojřádky jsou také vzdušnější a u obilnin tak lépe vzdorují houbovým chorobám. Zajímavé je i to, že strniště předplodiny podléhající rozkladu má světlou barvu a tudíž více odráží sluneční paprsky a to rovněž omezuje neproduktivní výpar vody.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.