Automatizace v praxi

Význam automatizace potvrzuje také její rostoucí rozšíření v praxi. V roce 2026 již v České republice pracuje deset sklízecích mlátiček John Deere vybavených balíčkem Ultimate, který představuje nejvyšší úroveň automatizace. Nejde tedy pouze o koncept budoucnosti, ale o řešení, které se již prosazuje v reálných podmínkách českých zemědělských podniků.

Automatizace využívá satelitní snímky biomasy, na jejichž základě vytváří podkladovou mapu předpokládaného výnosu. Mlátička tak předem ví, kde se nachází hustší nebo řidší porost. Na obrázku je patrné, že podkladová mapa odpovídá skutečnému stavu porostu před strojem. Čím světlejší je barva na displeji, tím nižší výnos mlátička očekává a tím více se připravuje na zvýšení pojezdové rychlosti.

Satelitní snímek zachycující množství nadzemní biomasy může zároveň odpovídat rozdílům v zásobenosti jednotlivých částí pozemku vodou. Pole je tak možné rozdělit na zóny s vlhčí a sušší sklizňovou hmotou. Těmto rozdílům lze následně přizpůsobit tempo sklizně i organizaci odvozu.

Balíček Ultimate zahrnuje také stereokamery, které sledují výšku porostu, výskyt polehlého porostu a od roku 2026 také zaplevelení. Polehlý porost je na displeji znázorněn červenou barvou. Podle nastavené citlivosti a množství polehlé hmoty před strojem systém upravuje pojezdovou rychlost tak, aby byla zachována maximální možná průchodnost mlátičky, aniž by došlo k překročení nastavené hranice ztrát.

Místa s polehlým porostem se zároveň zaznamenávají do samostatné mapové vrstvy v Operations Center. Získaná data lze využít například ke zpřesnění aplikace morforegulátorů a dalších přípravků nebo k úpravě dávky dusíku v následující sezóně.

Informace o výskytu plevelů mohou posloužit při plánování cílené aplikace herbicidů nebo mechanické regulace plevelů. Také v tomto případě mlátička podle množství plevelné hmoty a nastavené citlivosti upravuje pojezdovou rychlost, aby snížila riziko přetížení nebo ucpání stroje.

Vliv automatizace na provoz sklízecí mlátičky lze rychle a přehledně vyhodnotit v Operations Center. K dispozici je nejen mapa znázorňující využití jednotlivých automatizačních funkcí, ale také tabulkové přehledy, na kterých lze sledovat jejich konkrétní přínos během sklizně.

Automatizace pomáhá řešit nedostatek zkušených obsluh i stále kratší sklizňová okna. Její význam však nekončí samotnou sklizní. Získaná data mohou podnikům pomoci také při plánování a rozhodování v následující sezóně.

John Deere proto u sklízecích mlátiček propojuje automatické řízení pojezdové rychlosti, optimalizaci nastavení stroje a data z Operations Center. Výsledkem je stabilnější výkon, nižší zatížení obsluhy a efektivnější využití sklízecí mlátičky.

Zdeněk Šmíd

Lukáš Čech

STROM PRAHA*

Stereokamery balíčku Ultimate sledují porost před mlátičkou. Systém dokáže rozpoznat jeho výšku, polehlá místa a od roku 2026 také výskyt plevelů (Foto archiv firmy)

Pohled z kabiny sklízecí mlátičky: podkladová mapa biomasy umožňuje stroji předvídat změny ve výnosu a včas přizpůsobovat pojezdovou rychlost (Foto archiv firmy)

Sklízecí mlátička John Deere S7 900 při sklizni obilnin. V letošním roce již v České republice pracuje deset sklízecích mlátiček John Deere vybavených balíčkem Ultimate. Moderní automatizační prvky pomáhají udržet vysoký výkon stroje, stabilní kvalitu práce a zároveň snižují nároky na obsluhu (Foto archiv firmy)

Satelitní mapa biomasy zachycuje rozdíly v porostu napříč pozemkem. Ty mohou souviset nejen s výnosovým potenciálem, ale také s rozdílnou zásobeností jednotlivých částí pole vodou (Foto archiv firmy)

Operations Center umožňuje zpětně vyhodnotit využití automatizačních funkcí během sklizně – jak v mapě, tak pomocí konkrétních provozních údajů (Foto archiv firmy)

Mapa výskytu plevelů v Operations Center. Získaná data mohou sloužit jako podklad pro cílenou aplikaci herbicidů nebo mechanickou regulaci plevelů (Foto archiv firmy)