V červnu proběhlo na pokusných pozemcích ČZU mezinárodní soutěžní klání polních robotů s názvem Filed Robot Event. Hlavním pořadatelem byla Katedra zemědělských strojů Technické fakulty a vedoucím soutěže pak ing. Milan Kroulík, Ph.D. s nímž jsme měli možnost uskutečnit krátký rozhovor.
Na úvod našeho rozhovoru otázka směřující do historie. Kde se myšlenka pořádat soutěž polních robotů zrodila?
Bylo to v roce 2002, s myšlenkou tehdy přišel profesor van Henten z univerzity v holandském Wageningenu. Rok na to se již konal první ročník soutěže. Hned od počátku se jednalo o mezinárodní soutěž s cílem propagace robotů, primárně určených pro plnění úkolů v polních podmínkách.
Kdy se této soutěže prvně zúčastnil český tým?
Prvně jsem český tým potkal v roce 2009 v Holandsku v rámci konference o precizním zemědělství. Dali jsme se do řeči a zjistil jsem, že tým složený ze studentů a pracovníků z MFF UK a ČVUT by rád navázal spolupráci s ČZU, neb mu chyběly tréninkové plochy a větší vazba na obor zemědělství. Plánovaná spolupráce se jevila jako oboustranně přínosná, což se potvrdilo v následujících ročnících. Tam už společný tým startoval pod hlavičkou ČZU.
Který ročník byl pro váš tým nejúspěšnější?
Hned ten následující v roce 2010, kdy se nám podařilo dostat se třikrát na stupně vítězů v jednotlivých kategoriích a celkově jsme obsadili druhé místo v hodnocení hlavních tří disciplín.
Jaké jsou ty tři hlavní disciplíny?
Je to základní navigace, pokročilá navigace a „profesionální“, která je spojena s plněním náročnějšího úkolu. Základní navigace znamená pokud možno bezproblémový pohyb v řádcích, kdy se robot po vyjetí na souvrať otáčí a najíždí do řádku sousedního. U pokročilé navigace projíždí řádky podle stanoveného schématu, tedy má učeno zda na souvrati má pokračovat vlevo či vpravo a do kterého z řádků má najet. Mimoto má pohyb ztížen záměrným vynecháním rostlin v řádcích a umístěním jiných než kulturních plodin, které by při navádění neměl brát v úvahu. Třetí disciplína se nejvíce váže například na agrotechnickou praxi, případně technologii precizního zemědělství. V letošním ročníku se jednalo o detekci poškozených a plevelných rostlin v reálném porostu slunečnice.
V jakých plodinách roboti nejčastěji soutěží?
Nejčastěji to bývá kukuřice, ale jednou v Holandsku to byly i květináče s růžemi. Na této soutěži se nám rovněž dařilo a ve třetí, nejnáročnější disciplíně se nám podařilo zvítězit. Celá disciplína nesla název zákaznická objednávka. Úkolem pro robota bylo v řádcích květináčů nalézt zákazníkem označenou růži, květináč autonomně naložit a dovézt na zpět na výchozí stanoviště.
V letošním roce roboti prvně soutěžili ve slunečnici, která byla na navigaci robotů dosti náročná. Soutěžní podmínky jsou je vždy ohlášeny s dostatečným předstihem, aby týmy mohly trénovat.
Jak je to s vývojem vašeho robota?
Vyvíjí se průběžně. Od roku 2010 soutěžíme s robotem Eduro Maxi, zkratka z názvu znamená Education Robot. Používáme různé snímače: kamery, ultrazvukové snímače, dálkoměrné laserové snímače. GPS navigace není pro soutěž povolena.
Kdy vznikla myšlenka pořádání soutěže na půdě ČZU?
Tak jak jsme se účastnili zahraničních soutěží, přemýšleli jsme o možnosti konání soutěže v ČR. Požádali jsme tedy o její pořádání a poslali hodnotící komisi žádost. Komise nás vybrala. Pak už to bylo jen třeba zvládnout organizačně a finančně. V tom druhém nám pomohli též sponzoři, kterým bych tímto rád poděkoval. Po organizační stránce se ukázalo, jakým výtečným a soudržný týmem disponuje katedra zemědělských strojů. Je ale třeba poděkovat také dalším katedrám a vedení fakulty a univerzity za pomoc a celkovou podporu soutěži.
Práce začala už asi půl roku předem, kdy se připravovaly internetové stránky, plánovalo ubytování pro soutěžící, doprovodný program, zakládaly se soutěžní a tréninkové plochy.
Proč jste zvolili jako kulturní plodinu právě slunečnici?
Pro jízdu robotů je vhodná plodina širokořádková a kukuřici jsme opakovat nechtěli. Slunečnice tak byla víceméně logickou volbou. Ukázalo se, že pro řadu týmu tato plodina přinesla komplikace. Na druhou stranu si některé týmy poradily se slunečnicí bravurně.
Kdo tedy letos vyhrál?
Celkové vítězství si připsal Robot TU Kaiserslautern ze stejnojmenné zemědělské univerzity. Jejich robot byl jezdil opravdu výborně. Čistě a bez zaváhání prošel první disciplínou a ve třetí spolehlivě detekoval plevelné rostliny v porostu. Náš robot Eduro Maxi si nejlépe vedl v disciplíně základní navigace, v níž obsadil druhé místo.
Kde proběhne příští ročník klání robotů?
Bude to v Německu a soutěž se bude konat v rámci známé polní výstavy DLG Feldtage.
Na závěr otázka do budoucnosti. Kdy se mohou objevit roboti v zemědělství?
V blízké budoucnosti to jistě nebudou autonomní stroje, které by samy jezdily po poli. Nicméně principy robotiky již do zemědělství, konkrétně polních prací již pronikají a aplikací bude jistě přibývat. Takže jednou možná budou po poli jezdit opravdoví roboti...
