Malé bioplynové stanice stagnují

Problémy kolem fotovoltaických elektráren způsobily, že někteří politici začali hovořit o omezení dotací i pro jiné obnovitelné zdroje, včetně bioplynu. Snad jde jen o projevy předběžné opatrnosti: Zejména u bioplynu totiž existuje dostatek informací i času k objektivnímu vyhodnocení všech nákladů i přínosů jeho dotační podpory.

Ekonomika výstavby a provozu bioplynových stanic (BPS) je nyní v České republice nastavena tak, že téměř každý projekt vyžaduje jak investiční podporu z nějakého dotačního titulu, tak podporu provozní formou zeleného bonusu, respektive garantované výkupní ceny elektřiny.

Dotace na stavbu bioplynové stanice (BPS) poskytují tři hlavní zdroje: Program rozvoje venkova, operační program podnikání a inovace a operační program Životní prostředí. Jejich parametry jsou nastaveny tak, že výše dotace obvykle nepřekročí 30 % celkových investičních nákladů.

Bioplynové stanice postavené bez investiční dotace jsou ale naprostou výjimkou a pokud by byla omezena i provozní podpora, došlo by pravděpodobně k zastavení výstavby nových bioplynových stanic. Přitom jde prokazatelně o jeden z nejefektivnějších způsobů dosažení plánovaného podílu obnovitelné energie za rozumných společenských nákladů.

Efektivní přeměna biomasy

Častým argumentem proti podpoře zemědělských BPS je teze, že energie vynaložená na vypěstování vstupní biomasy je vyšší než energie vyrobeného bioplynu. Ve skutečnosti však jde o efektivnější energetickou přeměnu biomasy než při jejím spalování nebo přeměně na kapalné palivo.

V tabulce jsou uvedeny výstupy z evropského projektu Cropgen. Kontrolní výpočet lze provést i na základě tuzemských výzkumů (například ve Výzkumném ústav rostlinné výroby v Praze). Všechny výzkumy potvrzují, že energetická přeměna rostlinné biomasy na bioplyn je neefektivnější a současně se potvrzuje kladná energetická bilance u všech druhů paliv. Navíc do většiny BPS v ČR vstupují zdroje jak z rostlinné biomasy, tak odpady z živočišné výroby. A i tyto se přemění na energii s vyšší účinností než při jiném způsobu jejich zpracování.

To samozřejmě neznamená, že by měl být bioplyn podporován na úkor jiných způsobů využití biomasy. I jeho produkce má svá omezení a specifika a celkový potenciál je v podstatě dán strukturou a geografickým rozložením zemědělské výroby. Rozhodujícím faktorem se tak v budoucnu zřejmě stane vliv pěstovaní energetické biomasy na kvalitu zemědělské půdy a naopak – závislost stability dodávek elektřiny do sítě na úrovni péče o půdu. Předpokládá se totiž, že až pět procent domácí spotřeby elektřiny bude vyrobeno právě v BPS.

Energie z komunálního odpadu

Specifická je situace u komunálních bioplynových stanic, které zpracovávají biologicky rozložitelný odpad (v souladu s příslušnou legislativou, zejména nařízením ES č. 1774/2002).

Výstavba komunálních stanic je v prvé řadě motivována snahou vypořádat se šetrně a přitom efektivně s obecním nebo městským odpadem. Oproti kompostování má totiž jeho zpracování na bioplyn lepší energetickou bilanci, což by pro obec či jiného investora mohlo teoreticky znamenat vyšší ekonomický přínos. Nicméně jde většinou o menší a složitější stanice s nižší produkcí elektřiny, u nichž je provozní spotřeba elektřiny vyšší než u stejně výkonných zemědělských stanic. Nižší garantovaná výkupní cena elektřiny z komunálních stanic sice může být částečně kompenzována platbami za zpracovávaný odpad, ale vždy je to třeba posuzovat v kontextu celého systému nakládání s odpadem v obci. Většímu rozvoji tohoto sektoru odpadového hospodářství brání i náročná logistika vstupních surovin. Potenciál komunálních BPS v ČR je tak odhadován v počtu nejvýše několika desítek, s instalovanými výkony v rozmezí 100-200 kWe.

Malé zemědělské stanice

Průměrný ustalovaný výkon zemědělských BPS postavených v ČR od roku 2007 je asi 670 kWe. Za „malou“ lze považovat BPS s instalovaným elektrickým výkonem do 300 kWe. A takové se u nás zatím téměř nestaví. Hlavním důvodem je, že čím je BPS menší (respektive její instalovaný výkon), tím vyšší jsou měrné investiční i provozní náklady. Kromě toho může klesnout roční doba využití a klesá i podíl využitelného tepla (na grafu je poměr jednotkových provozních nákladů pro tři velikostní typy bioplynových stanic).

V souvislosti s nutnou diverzifikací činnosti zemědělských podniků se ale ukazuje, že je třeba co nejdříve objektivně zhodnotit, například formou studie, další možnosti výstavby malých BPS a hledat způsob jejich podpory. Samozřejmě, při respektování specifických podmínek českého zemědělství.

Produkce čisté energie z různých produktů a různých plodin 

Jako určitý vzor může ale sloužit Německo, kde je dotační podpora nastavena diferencovaně podle velikosti BPS, respektive instalovaného elektrického výkonu, do čtyř kategorií. Pokud vezmeme jako základ 100% podporu pro BPS s výkonem 0,5 až 5 MWe, tak malé BPS s výkonem do 0,15 MWe mají relativní podporu ve výši 201 procent. Také díky tomu jsou běžnou součástí zdejší venkovské infrastruktury.

Ale je třeba zvažovat i další možnost, zejména širší kooperaci zemědělských podniků s městy a obcemi při stavbě a provozu BPS, jako je tomu například v Dánsku.

Jiří Trnavský  (Zdroj: Porsenna, o .p. s)