Energetické dřeviny přinesou užitek

Cílené pěstování dřevin pro energetické využití může pomoci našemu zemědělství a vytvořit na venkově nové pracovní příležitosti. Využít se přitom dají i pozemky nevhodné pro pěstování jiných plodin nebo v povodňových zónách. Ministerstvo zemědělství přislíbilo podporu, která by se měla letos spustit.

Pěstování energetických dřevin může zemědělcům přinést stabilní zisky, přispěje k ochraně klimatu a pomůže naplnit důležité závazky České republiky vůči Evropské unii.

V počáteční fázi se ale tato činnost neobejde bez finanční podpory, neboť finanční situace zemědělců je vlivem rozkolísaných cen komodit a vstupů nejistá a chybí jim patřičný stimul, aby začali dřeviny pro energetické využití více pěstovat. K první sklizni navíc dochází až nejdříve po třech letech.

Podpora nutná

„Využívání obnovitelných zdrojů energie zaznamenalo v ČR značný rozvoj a biomasy je nyní na trhu nedostatek. Zemědělec pěstující rychle rostoucí dřeviny pro lokální výtopny nebo teplárny by tedy měl o odbyt své produkce postaráno a nemusel by se bát, jak moc se změní výkupní ceny plodin, které zasadil. Cílená podpora producentů energie u nás již existuje, co ale v celém řetězci chybí, je právě podpora pěstitelů,“ říká Jiří Trnka z CZ Biom - České sdružení pro biomasu.

Jako rychlerostoucí dřeviny se nejčastěji pěstují vrby a topoly. Podle tiskové zprávy ze 13. prosince 2010 byl monitorovacím výborem ministerstva schválen návrh programu podpory založení porostu rychlerostoucích dřevin pro energetické využití. Ministr zemědělství Ivan Fuksa se ale rozhodl spustit jej až po inventuře systému podpory biomasy. Zavedení podpory pěstování energetických dřevin přitom uložila ministerstvu zemědělství vláda již v roce 2009, a to prostřednictvím svého usnesení k Akčnímu plánu pro biomasu. Spuštění programu se tedy očekává v letošním roce.

O štěpku je zájem

Dotace ve výši 20 milionů korun by měla vystačit pro vysazení asi 500 ha rychle rostoucích dřevin (RRD). V současné době se v ČR nachází zhruba 300 ha plantáží RRD, v okolních zemích se jejich výměra pohybuje v řádech desítek tisíc. „O dřevní štěpku je na trhu opravdu zájem - na základě ohlasu mezi našimi členy bychom uvítali dotaci někde mezi 80–160 mil. Kč ročně, což by odpovídalo založení 2–4 tisíc ha plantáží,“ komentuje aktuální situaci na trhu Vladimír Stupavský, místopředseda CZ Biom. „Věříme, že v dalších letech uvolní ministerstvo v rámci miliardového rozpočtu Programu podpory venkova více prostředků.“ Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, k tomu dodává: „V teplárnách jsme schopni zpracovat až milion tun štěpky za rok.“

Opatření by mělo podporovat nejen samotný nákup sadby, ale i přípravu pozemku, vlastní výsadbu, základní ochranu a údržbu porostu. Podmínkou přidělení dotace je produkce biomasy pro energetické využití, nebudou tedy podporovány reprodukční porosty, takzvané matečnice. Příjemci dotace budou pouze zemědělští podnikatelé a dotace bude ve výši 40–60 % uznatelných nákladů, přičemž je stanoven strop v částce, ze které bude dotace vypočítávána ve výši 5 mil. Kč.

Proti erozi půdy

Pěstování dřevin pro energetickou biomasu by mělo i velmi pozitivní dopad na krajinu. Stále častější výskyty přívalových dešťů způsobují kromě povodní i značné smývání ornice. K omezení eroze se u nás volí zpravidla zatravňování. V poslední době ale začíná být problém, jak narostlou trávu využít. Stavy skotu se snižují, takže pro efektivní využití travních porostů chybí konzumenti a tráva se pak stává nežádoucím odpadem. Na svažitých pozemcích nebo v těsném sousedství řek by se mohly velmi dobře uplatnit právě rychle rostoucí dřeviny. Jsou to plodiny víceleté a vytrvalé, kde není třeba každoroční hluboká orba a zkypření povrchové vrstvy půdy zajišťující kvalitní předseťovou přípravu.

Zkušenosti z praxe

S pěstováním rychle rostoucích dřevin má zkušenosti například Karel Klíma, ředitel Lesního družstva Měřín a vlastník menšího lesa. Po konzultaci s Ing. Luďkou Čížkovou z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se rozhodl vyzkoušet rychlerostoucí topol, který se pro nadmořskou výšku 600 m jevil jako nejvhodnější.

Z jeho zkušeností vyplývá, že prvním roce po vysazení řízku je nutná ochrana proti zaplevelení, kterou lze provádět z velké části mechanizovaně. Okopávání jednotlivých řízků je nutno provádět ručně. Ve druhém roce se již nejedná o příliš náročnou kultivaci, nicméně je stále nutné věnovat pozornost tlumení plevele. Ve třetím roce růstu jsou již řady zpravidla zapojeny a pod topoly není dostatek světla, které by umožnilo růst ostatním rostlinám. „Topol nevyžaduje ochranu proti okusu nebo ohryzu zvěří. Bezpodmínečně nutná je však ochrana proti vytloukání, zejména srnčí zvěří. Na topolech jsem zaznamenal žír mandelinkou topolovou, ale nikdy nedosáhl kalamitních rozměrů. Se škodlivým působením hlodavců jsem se nesetkal. Podle měření provedeného v říjnu roku 2009 byla na nejstarší části plantáže zásoba asi 51 m³/0,5 ha bez klestu. Dá se tedy říci, že zásoba kmenů ve věku pět let se pohybuje kolem 100 m³/ha,“ informuje další zájemce o pěstování topolů Karel Klíma.

CZ Biom – České sdružení pro biomasu