Současné moderní provozy chovu prasat a skotu jsou takřka výhradně konstruovány tak, že nepoužívají podestýlku, a tudíž produkují značné množství kejdy. Ta byla dříve problematickým odpadem, dnes je však považována za kvalitní hnojivo.
Technologie její aplikace totiž pokročily, a tak lze toto hnojivo aplikovat ekonomicky i ekologicky zároveň. Ekonomická stránka spočívá v přísunu živin na pozemky a ekologická v aplikátorech, které dokážou kejdu zapravit do půdy a omezit tak jak ztráty dusíku, tak nepříjemný zápach, který amoniak způsobuje.
Aplikace kejdy ve Sloupnici
Aplikaci kejdy museli řešit i v Zemědělském družstvu se sídlem ve Sloupnici, které hospodaří nedaleko Litomyšle na 3000 hektarech zemědělské půdy, z nichž asi 2550 ha tvoří půda orná. Mají rozvinutou živočišnou výrobu s chovem 1100 kusů dojnic s uzavřeným obratem stáda, ve výkrmu je průměrně 1200 kusů prasat a šest turnusů brojlerů po 28 tisících kusech. Část chovaných zvířat je na podestýlce, avšak například moderní ustájení dojnic v Řetové, v němž nechybí dojicí roboty Lely, produkuje ročně zhruba 7000 metrů krychlových hovězí kejdy. K tomu je nutno připočíst produkci 5000 m3 prasečí kejdy na středisku ve Sloupnici. A to vše je třeba cíleně aplikovat na pozemky.
Použití plošného rozstřiku je nevhodné a ideální nejsou ani vlečené hadice, které aplikují kejdu na povrch půdy. Ve Sloupnici proto uvažovali jedině o systému, při němž se kejda zapravuje přímo do půdy. V tom měli tedy jasno. Pak již bylo nutné jen zvolit objem cisterny a značku. Protože ZD Sloupnice kromě zemědělské výroby spolupracuje v oblasti servisu zemědělské techniky též s firmou AgroKonzulta Žamberk, šli samozřejmě přednostně po značkách, které má tato firma v sortimentu. A protože AgroKonzulta nabízí techniku pro aplikaci statkových hnojiv firmy Jeantil, rozhodli se pro ni. Důležité však byly i další parametry stroje.
Vybrali Jeantil
Cisterna Jeantil je zaujala kvalitním provedením, rychlostí plnění a hlavně aplikátorem s kotouči o velkém průměru, které kejdu zapravují pod povrch půdy. Svoji roli sehrála i skutečnost, že podobný stroj se stejným systémem zapravení kejdy do půdy používají v sousedním zemědělském podniku. A bez zajímavosti není ani ten fakt, že se do tohoto podniku pro zkušenosti vyrazili podívat nejen zástupci družstva ve Sloupnici, ale i vybraná skupina obyvatel obce Řetová, kde se stavěl nový bezstelivový provoz. Tamní usedlíci samozřejmě zprvu proti aplikaci kejdy protestovali a báli se zápachu. Zkušenosti byly dobré, a tak už nákupu cisterny nic nebránilo.
Ještě však zbývalo zvolit vhodný objem. Je známo, že se zvyšujícím se objemem roste přepravní kapacita a tak zvolili cisternu s objemem 20,5 m3 na třínápravovém podvozku. Cisterna Jeantil GT 20500 dostala 4,8metrový aplikátor s osmi zapravovacími kotouči o průměru 630 mm a mohla vyrazit.
Výhodnější je boční plnění
To se stalo před dvěma lety a od této doby stroj bez problému slouží. Řešila se pouze jedna významnější záležitost, a to výměna objednaných pneumatika za širší, flotační, které se méně boří a mají tak na poli nižší valivý odpor. Při výběru cisterny pracovali ještě s jednou důležitou skutečností, a tou je systém plnění. Kejdu uskladňují v nádržích, které mají povětšinou vlastní čerpadla pro vyprazdňování. Vývěva, která je součástí kejdovače, je tak používána jen pro vyprazdňování cisterny při aplikaci. Vlastní pnění zabezpečují elektrická čerpadla umístěná přímo na jímkách. A zde se jako neefektivní ukázalo horní plnění, a tak po úpravách na jímkách používají systém plnění bočního (přes vstupní ventil s koncovkou o průměru 150 mm). Základní problém je totiž v pěnění kejdy, které je při bočním plnění výrazně redukováno a objem naplněné cisterny přesahuje 95 %, při čase plnění okolo 5 minut. A to je velmi důležité pro ekonomiku provozu. Celkové náklady na dopravu kejdy tak dosahují 103 Kč na 1 m3, přičemž v ceně jsou jak veškeré náklady na cisternu včetně odpisů, tak náklady na provoz traktoru včetně spotřebované nafty. Ta činí zhruba jeden litr na převezený a zapravený m3.
To se může zdát jako dost, ale je třeba uvážit, že kejda se zapravuje do hloubky asi 20 cm, což znamená vyšší spotřebu energie než u vlečených hadic. A ještě se musíme zmínit o traktoru, převážně je kejdovač agregován s traktorem Case IH Magnum 310, který bezproblémově postačuje i v kopcovitém terénu. Pokud jsou pozemky rovinatější, pak stačí i menší Magnum MX 240.
Vhodná skladba plodin
A ještě je třeba zmínit jednu skutečnost, která má vliv na ekonomiku aplikace kejdy. Zmínili jsme již zapravení do půdy, které je ideální s ohledem na ztráty dusíku, zmínili jsme boční plnění pro efektivní využití objemu cisterny, zmínili jsme flotační pneumatiky pro snížení valivého odporu při jízdě po poli. Ale ve Sloupnici řeší problematiku aplikace kejdy komplexně. To znamená, že dopravní vzdálenost mezi polem a jímkami se pohybuje do zhruba pěti kilometrů, což je pro traktorovou dopravu ideální. S ohledem na to je pak orientován též osevní postup, v němž je dostatek plodin, k nimž je kejdu vhodné aplikovat.
Na jaře je kejda aplikována pod kukuřici a brambory, tedy plodiny, jejichž porosty se zakládají později. Je zde tedy dostatečný časový prostor pro aplikaci a navíc jde o plodiny, které je zvykem přihnojovat chlévským hnojem, což kejda z části nahrazuje.
Po sklizni je kejda aplikována před setím ozimých řepek a na podzim pak na část ploch, kde budou sety jařiny a kde je při sklizni drcena sláma. Část kejdy lze zapravit i po sklizni TTP, protože aplikační disky od firmy Jeantil drn neobracejí, pouze naříznou, uloží kejdu a zase zaklopí.
Velmi pěkně to bylo vidět i při praktické ukázce, kterou jsem zhlédnul přímo na poli. Cisterna přejede a na pozemku jsou vidět jen úzké proužky, v nichž stojí trocha kejdy. Vypadá to, jako by se žádná neaplikovala. Až teprve když se na místo aplikace vstoupí, zjistí se, že půda se pohybuje tak, jak je pod ní uložena kejda. A nikde žádný zápach.*