Současné zemědělství stále směřuje k vyšší rychlosti setí, ošetřování plodin a sklizně. Cílem je zaset, ošetřit pohnojit a sklidit v optimálním termínu, tak aby efektivnost pěstování plodin byla co nejvyšší.
Proto není s podivem, že záběry strojů se stále zvyšují tak aby jedním přejezdem byla zpracována co největší plocha. Zvětšují se však též nádrže a zásobníky strojů a to s cílem eliminovat ztrátové časy dané plněním. Ukázkou jak tyto časy stlačit opravdu na minimum je kombinace osmimetrového secího stroje Väderstad Rapid RDA 800S a systémového nosiče Claas Xerion.
Slovo systémový nosič a ne traktor je zde na místě. Xerion se totiž klasické koncepci traktoru vymyká a to například svými koly o stejné velikosti či řízením obou náprav, které minimalizuje poloměry otáčení na souvrati, umožňuje jet krabím chodem a má i další přednosti. U verze Xerion 380 SaddleTrack je však nevyšší předností předsunutá kabina. A to nejen proto, že z ní má řidič perfektní výhled vpřed, který je podobný tomu jaký nabízí kabiny sklízecích mlátiček, ale zejména proto, že za kabinou je dostatek místa. A toto místo je možné efektivně využít. Lze zde umístit zásobník na nádrž na kapalné hnojivo, při použití cisterny s aplikátorem kejdy pak lze přenést značnou část hmotnosti návěsu na traktor. A nebo jako v případě námi popisovaného nosiče Xerion lze tento prostor využít pro zásobník na osivo.
Secí stroj Väderstad Rapid RDA 800S má vlastní zásobník s objemem 3300 litrů a na nosiči je použit zásobník další, který pojme 10500 litrů navíc. Tím uživatel získá obrovskou kapacitu a podstatně sníží počet zastávek potřebných na plnění zásobníku osivem. Například při celodenním setí se jedná až o 15 zastávek. Samozřejmě, že plnění většího objemu zásobníku trvá o něco déle, nicméně je přesto rychlejší než více kratších zastávek. Při čtyřiadavacetihodinovém nasazení stroje lze takto ušetřit až 1,5 hodiny denně (celkový čas plnění 2 hodiny místo 3,5 hodiny) a při pracovní rychlosti 20 km/h zasít o 20 ha denně navíc. V praxi je rychlost setí 20 km/h v pravdě limitní a použitelná jen na odpovídajícím pozemku ale 15 km/h je reálných.
Reálně tak lze zasít 10 až 11 ha /h za deset hodin tedy pohodlně okolo 100 ha. A to při nízké spotřebě paliva 3,5 až 4 l/ha pro řepku a 4,5 až 4,9 pro pšenici, jak ukázaly zkušenosti z letošní sezóny.
A jak je spojení secího stroje se zásobníkem na traktoru provedeno? Jednoduše. Zásobník na nosiči je šnekovým dopravníkem spojen se zásobníkem secího stroje. Jakmile se v tomto sníží hladina osiva, je osivo ze zásobníku na traktoru doplněno do zásobníku na secím stroji. Pohon překládacího dopravníku je vyřešen nejjednodušší cestou a to pomocí hydromotoru.
Praktické ukázky
Ukázku setí, i když ne úplně naostro, jsme mohli vidět v Banticích, kde byla souprava přítomna. V zásobníku byla sice pšenice, na její výsev bylo ale ještě brzy a tak souprava sice jezdila po poli, ale stroj nevyséval nic a z pohledu osiva byla demonstrována pouze ukázka funkce jeho transportu z jednoho zásobníku do druhého.
Řízení stroje jsem si mohl i vyzkoušet a popravdě řečeno, po správném nastavení ho zvládne každý. Traktor se totiž pohyboval veskrze automaticky a to díky satelitní navigaci s přenosnou korekční stanicí signálu GPS. Přenosná stanice vydává korekční rádiový signál, který je přijímán anténou instalovanou na kabině traktoru. Přesnost navádění tak byla několik centimetrů a na souvrati stačilo provést jen dva úkony a to zvednout botky secího stroje, vypnout tempomat a samozřejmě otočit se. Po najetí do záběru jsem secí stroj spustil do pracovní polohy čímž se samočinně zapnulo setí a poté jsem stiskl tlačítko satelitní navigace a tempomatu. Souprava se ochotně rozjela na požadovanou pracovní rychlost a dále již nebylo třeba dělat nic. Vše probíhalo automaticky. Tempomatem nastavených 15 km/h bylo udržováno a otáčky motoru se přitom pohybovaly okolo 1400 až 1500 za minutu. To bylo důležité, protože šestiválec Caterpillar C 9 se zdvihovým objemem 8,8 litru nebude v jmenovitých otáčkách 2100 za minutu jistě hospodárný. Pouze při zrychlování traktoru se otáčky motoru krátkodobě zvýšily k hodnotě kolo 2000 ot/min. Jeli jsme tedy veskrze ekonomicky a se spotřebou paliva okolo 4 litrů nafty na hektar. To je jistě super výsledek a názorná ukázka praktického využití výhod plynulé převodky ZF Eccom 3.5. Tam kde je výkon traktoru využit naplno, tam se CVT převodovka uplatní jen obtížně a ke snížení spotřeby paliva nepřispěje, avšak tam kde je využito jen dílčí zatížení traktoru tam šetřit umí. A tak tomu bylo v našem případě. A řidič nemusí nic nastavovat, stačí, když se přepne do režimu automatického managementu motoru a převodovky. Může si pak nastavit pouze to, jak bude motor zatěžován a to v klasickém poměru poklesu otáček od 5 do 40 %. V našem případě byl nastaven pokles 27 %.
Ještě k satelitní navigaci. Software traktoru dosud umožňuje jen jízdu v klasickém režimu řízení, nicméně v příštím roce bude k dispozici navádění, které vede traktor i při jízdě psím chodem. Tím bude možné jet s traktorem tak, že každé kolo pojede vlastní stopu a utužení půdy se bude minimalizovat. V manuelním režimu řízení není setí psím chodem traktoru možné, protože traktor se při zatočení volantem chová jinak, než odpovídá zažitým návykům řidičů.
Nicméně utužení půdy je i při klasické jízdě nízké díky flotačním pneumatikám se šířkou 800, nebo 900 mm. Tyto mohou být navíc doplněny systémem regulace tlaku za jízdy a tak ideálně rozložit hmotnost 10,5 tun, kterou váží samotný traktor a dalších zhruba 10 tun hmotnosti plného zásobníku.
Spolupráce a budoucnost
Nástavba na traktoru Xerion je plně funkčním prototypem a byla vyrobena ve spolupráci firem Claas, Vädersad, Lomma a Agrall. Podle zájmu veřejnosti se pak možná dočká kusové výroby. Co do prodejnosti Xerionů na našem trhu, firma Agrall již prodala několik modelů. Mediálně patrně nejznámější je ten, který jezdí na farmě pana Pokorného na Mělnicku. Také on má vyrobenou vlastní nástavbu, kterou však využívá nikoliv pro osivo ale jako zásobník hnojiva a při většině polních prací, které s Xerionem provádí, pak zároveň v malých dávkách aplikuje hnojivo s cílem jeho efektivního využití rostlinami.
