Stále více farmářů a zemědělských podniků si pořizuje vlastní sklady obilovin s vyspělou či jednodušší technologií na posklizňovou úpravu. Důvod je prostý: tyto sklady umožňují zemědělcům prodat obilí v nejpříhodnější době a nikoli hned po sklizni, kdy bývá nákupní cena nejnižší. V moderních zařízeních se také obiloviny i řepka mnohem lépe skladují, lze s nimi snadno manipulovat, provzdušňovat je a ošetřovat proti škodlivým činitelům.
I když ... „V loňském roce byly nejvyšší ceny obilovin a řepky ihned po žních a od té doby padají dolů,“ řekl soukromě hospodařící rolník Ing. František Vaníček téměř třicítce zemědělců, kteří si přijeli do Hvožďan u Bechyně prohlédnout jeho nová skladovací sila na obilí s šetrnými dopravními cestami od společnosti Agrico Třeboň. „Dnešní, pro zemědělce nepříznivá doba, snad nebude trvat věčně, posklizňová linka je postavena a zaplacena a v příštích letech se určitě její hlavní význam, tedy určitá jistota, projeví. V současné době s prodejem obilovin nespěcháme, neboť zrno si uchová v nových silech vysokou kvalitu, která je zárukou dobrého zpeněžení v následujících měsících. Pomocí nové technologie jsme dokonce schopni připravit pro mlýny takové šarže potravinářské pšenice, které splňují jejich velice náročné kvalitativní požadavky.“
V kravíně i na letišti
Farma Františka Vaníčka ve Hvožďanech vznikla v roce 1992 z původního družstva Lužnice Radětice, které obhospodařovalo přibližně 2700 ha zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že šlo o okrajovou družstevní farmu, byla velice technicky zanedbaná. „Postupně jsme investovali do nových technologií, postavili jsme například skladovací halu, servisní středisko a zrekonstruovali kravín pro sto dojnic,“ krátce zavzpomínal Ing. Vaníček. „Průměrná dojivost se zvýšila ze 3000 litrů na dnešních 9500 litrů, k čemuž přispělo i překřížení českých strak černostrakatým skotem a také kvalitní výživa.“
Na farmě ve Hvožďanech se však neustále potýkali s problémy se skladováním obilovin a řepky, které pěstují na 550 hektarech (zbylých padesát hektarů z celkové výměry představují louky). Část produkce, asi 450 tun, se skladovala v půdních prostorách kravína, kde se nacházela i zastaralá příjmová linka. Obilí se pak vyskladňovalo mechanickou lopatou, což trvalo dlouho, přitom práce v prašném prostředí byla namáhavá. Další část obilovin se vozila na letiště do Bechyně, kde si František Vaníček pronajal dva hangáry, tzv. úly. Věčně plné byly i další prostory na farmě a zase nebylo kam postavit stroje. „Proto jsme se rozhodli zřídit nové sklady na obilí,“ pokračoval Ing. František Vaníček. „Oslovili jsme několik dodavatelů posklizňových linek, přitom rozhodujícími ukazateli byly kvalita, přizpůsobivost našim podmínkám a požadavkům a samozřejmě cena. Nakonec jsme se rozhodli pro společnost Agrico Třeboň, neboť její řešení, přístup a konec konců i cena byly ze všech nabídek nejlepší. S výstavbou jsme začali na jaře v roce 2008 a letos přede žněmi jsme posklizňovou linku zprovoznili.“
Prohlídka posklizňové linky
Posklizňovou linku tvoří příjmový koš s příjmem 25t/h, sítové čištění UNI SEED o výkonu 30 t/h, čtyři zásobníky (každý pro 456,8 tuny) s celkovou využitelnou kapacitou 1827,2 tuny a provzdušňovací systém s radiálními ventilátory NV 55/5,5 kW o výkonu 8000m3/h. Součástí technologie jsou naskladňovací a vyskladňovací dopravní cesty s max. výkonem 25t/h, expediční zásobník pro 25 t a kontrolní systém.
Obilí se přijímá pomocí příjmového koše o rozměrech 7 x 3 m, který je osazen částečně přejezdným roštem, možné je bočním i zadní sklápění. Na příjmový koš je napojena sítová čistička, na níž lze čistit i osivo, v tom případě se výkon snižuje z 30 na pět tun za hodinu. Z koše se zrno dopravuje k čištění, nebo do spojovacího redleru řady sil korečkovým elevátorem přes dvoucestnou klapku. K dopravě předčištěného obilí z čističky do redleru se pak využívá spádová roura. „Tyto způsoby dopravy jsou sice dražší, ale dlouhodobě provozně spolehlivější, přitom nepoškozují osivo ani sladovnický ječmen,“ řekl přítomným během prohlídky Karel Pešíček ze společnosti Agrico, který měl celou stavbu na starosti. „Mezi sily a čističkou se nachází prostor, kde lze v další etapě vybudovat předzásobníkové silo a sušičku.“
Obiloviny a řepka se skladují v pozinkovaných silech, která se naskladňují pomocí korečkového elevátoru a střešních redlerů. Mají ploché betonové dno, ve kterém jsou průduchy pro perforované kanály k aktivnímu provzdušnění. Zásobníky jsou vybaveny hladinovými snímači horní hladiny, měřením teplot ve vrstvách válce a aktivním větráním venkovním neupraveným vzduchem. V silech je umístněn systém provzdušňovacích kanálů, do nichž se tlačí vzduch středotlakými radiálními ventilátory, který zajišťuje kvalitní ošetření obilí v celém naskladněném sloupci. Pro ekonomický provoz ventilátoru se v zásobnících snímá teplota obilovin, takže obsluha může ovládat jeho spouštění na základě konkrétních údajů. Plnění sil hlídají vrtulkové snímače hladin ATEX. Zrno se vyskladňuje pomocí redlerů pod dnem zásobníku a dočisťovacího mobilního šneku uvnitř sila. Expedice do přistavených dopravních prostředků je zajištěna podjezdovým expedičním zásobníkem. Celá linka je řízena průmyslovým rozvaděčem s manuálním ovládáním přes technologickou šablonu, všechny stroje jsou osazeny deblokačními skříněmi pro ruční a poloautomatický provoz.
V závěru prohlídky posklizňové linky vyzdvihl Karel Pešíček její přednosti. „Jde především o kvalitní uskladnění obilovin a olejnin, maximální kapacitu naskladňovaní 25 tun za hodinu, aktivní větrání uskladněného obilí a možnost sledování maxima naplnění a teploty obilí v sile. Uživatele těchto technologií určitě ocení i horizontální dopravu zrna bez použití složitých ocelových konstrukcí a věží a minimální délky spádových rour, čímž se zamezuje jejich nadměrnému odírání. Nejen sila, ale i dopravní cesty jsou pozinkované, stejně jako střešní lávky a žebřík. Toto povrchové ošetření přispívá k dlouhé životnosti celé posklizňové linky a tím i ke spokojenosti našich obchodních partnerů. Na čemž nám velice záleží.“
Klíčové informace
-Soukromě hospodařící rolník Ing. František Vaníček využívá od letošního roku novou posklizňovou linku na obiloviny a olejniny.
-Technologii dodala třeboňská společnost Agrico.
-Posklizňovou linku tvoří příjmový koš s příjmem 25t/h, sítové čištění UNI SEED o výkonu 30 t/h, čtyři zásobníky (každý pro 456,8 tuny) s celkovou využitelnou kapacitou 1827,2 tuny a provzdušňovací systém s radiálními ventilátory NV 55/5,5 kW o výkonu 8000m3/h.
-Součástí technologie jsou naskladňovací a vyskladňovací dopravní cesty s max. výkonem 25t/h a expediční zásobník pro 25 tun.