Pozemky v okolí města Zábřeh hostily v termínu od 26. do 27. září oráče z třinácti evropských zemí. Konalo se zde 26. Mistrovství Evropy v orbě otočnými pluhy.
Pro soutěžící byly připraveny parcely jednak o klasickém rozměru – délce 100 metrů, to při orbě strniště a dále zkrácené na 50 metrů při orbě louky. Zkrácené parcely byly dány nedostatkem prostoru při orbě louky a v konečném důsledku za ně byli soutěžící rádi, protože mimořádně suchý travní porost jim připravil vpravdě extrémní podmínky.
Orba do klínu
Orba otočnými pluhy má svá specifika. Mohou být použity dvou, nebo tříradličné otočné pluhy a pokud mají soutěžící druhou variantu pak mají o to větší (širší) parcelu což je logickým důsledkem skutečnosti, že jednou jízdou zorají větší plochu. Nicméně čas za který musí parcelu zorat mají stejný jako jejich kolegové s pluhy dvouradličnými. Na rozorávku je 10 minut a dále 2 hodiny a padesát minut na zbylou orbu.
Při rozorávce se jede jen jedna jízda a to na jedno orební těleso a hodnotí se stejnoměrnost proorání, přímost jízdy za kterou je vysoké bodové ohodnocení dále čistota dna brázdy, stejnoměrnost odložení skývy a další ukazatele.
Poté mají soutěžící třicet minut přestávky během níž si naorají tzv. markýrovací brázdu, což je místo na nějž budou navazovat při následné orbě do klínu. Hranice sousední parcely totiž není rovnoběžná, což vytváří zmíněný klín.
V hlavním čase orby pak soutěžící provedou sklad, tedy opětné uložení skývy z rozoru na původní místo tak aby bylo všude prooráno a následně povedou další tři jízdy. Poté se přesunou k orební parcele souseda po jejich levé ruce a začnou s orbou do klínu. Klín se dojíždí na zmíněnou markýrovací čáru, a poté musí soutěžící obrátit dvacet či devatenáct skýv a provést závěrečný rozor.
Není to tedy vůbec snadné a obtížnými prvky jsou zejména napojení klínu a dále zakončení, které musí vyjít poměrně přesně, nesmí se tedy nedoorat ani přeorat. A všudy přítomným hodnotícím kritériem je přímost brázd a odložených skýv, stejnoměrná hřebenitost bez známek řádkování pluhu atd.
Stateční oráči
Středa a čtvrtek byly ve znamení oficiálního tréninku, nicméně řada soutěžících přijela již několik dní dopředu aby si vyzkoušela techniku v podmínkách soutěže.
V evropských kláních se potkávají zkušení závodníci a tak to všem šlo dobře a zejména v prvním dnu si se zrádnostmi tvrdého strniště poradili dobře. Nejvíce bodů posbíral Collin Bowen z Anglie, následovaný Johnem Whelanem z Irska a na třetím místě byl Toni Stadelman ze Švýcarska.
Zato druhý den prověřil nervovou soustavu mnohých závodníků. Zejména ti s nízkými čísly parcel v první řadě měli pozemky tak tvrdé a s takovými kolejemi, že jejich rozoory vypadaly opravdu nedobře jak jim pluh cestoval a nedržel směr. O to více byly znát zkušenosti těchto borců, kteří své první divoké jízdy napravili a výsledný dojem ze zoraných parcel pak nebyl vůbec špatný.
Při orbě louky nejlepších výsledků dosáhli John Whelan z Irska, Sebastien Raguet z Francie a Aleš Malý reprezentující Českou republiku. Aleš Malý se díky výsledku z tohoto dne posunul na celkově sedmé místo, když den předtím figuroval na sedmnácté pozici. Zaznamenal tak nejen svůj nejlepší výsledek na mezinárodní soutěži, ale i nejlepší výsledek českého oráče na Mistrovství Evropy v orbě otočnými pluhy.
Výsledky z obou soutěžních dnů byly následně sečteny a celkové prvenství tak získal John Whelan z Irska, druhým byl Sebastien Rguet z Francie a bronzový stupínek obsadil Collin Bowen z Anglie.
Českou republiku zastupoval mimo Aleše Malého též Petr Duben ze SŠ kamenice nad Lipou. V obou dnech měl stejné bodové ohodnocení a nakonec skočil na 23. místě. Také Petr Duben měl smůlu na soutěžní parcelu druhého dne, která byla velmi tvrdá což dokumentovala tráva, které byla zelená jen na jedné její půlce. Díky tomu měl samozřejmě problémy s rozorem a dostatečným prooráním.
Mezi soutěžícími se objevil i František Žaloudek, který letos nereprezentoval Českou, ale Slovenskou republiku. Po prvním dnu mu patřilo osmnácté místo po orbě louky pak místo dvaadvacáté. Celkově obsadil dvacátou pozici.
S dobrou návštěvností
Soutěžní orba je disciplínou, která není pro nezasvěcené diváky příliš atraktivní podívanou. V pravdě řečeno jde to pomalu a není to nijak akční. Ale i tak byla na evropském klání účast diváků dobrá a to zejména ve druhém dni kdy se řada z nich přišla podívat na svého domácího reprezentanta Aleše Malého. A ti co zde svého favorita neměli se mohli podívat jak vypadá ukázková orba při níž se oře na krásu a ne na hektary. A že se to musí umět, mít připravený pluh a natrénováno to netřeba zdůrazňovat.
