Pásové traktory mají své nesporné výhody a nacházejí uplatnění zejména v bezorebných technologiích, kde se používají širokozáběrové půdozpracující stroje požadující značný příkon energie. Typickým příkladem, kde využívají bezorebný systém, je farma HNG Czech, s. r. o., se sídlem v Bukovině, kde se na ploše dva tisíce hektarů věnují pouze pěstování obilnin.
Původně v podniku pěstovali též řepku, ale s ohledem na průběh počasí nedosahovali uspokojivých výnosů. Nyní se proto orientovali na takříkajíc americký styl, což představuje pěstování pouze dvou plodin – ozimé pšenice a kukuřice na zrno. Kukuřice je osévána na ploše asi 1400 ha a takřka celou zbývající plochu zaujímá pšenice. Jen malá část ploch se využívá pro jiné plodiny, například mák, který byl letos na 40 ha a pouze několik hektarů je v režimu trvalých travních porostů na místech, která se nedají obdělávat.
Málo plodin, málo techniky
Specializace na dvě plodiny není sice ideální pro půdu, kde je lepším řešením větší plodinová pestrost, ideální je to však z pohledu ekonomiky a nasazení techniky. Proto také v podniku není mnoho strojů. Všechny půdozpracující a secí jsou od firmy Horsch, která má v podniku i majetkový podíl a zkouší tam i své nové stroje (například samojízdný postřikovač).
Pro základní zpracování půdy slouží Tiger, určený pro hlubší kypření nahrazující orbu, dále talířový podmítač Joker, který byl v době návštěvy redakce v akci, a samozřejmě radličkový secí stroj. Pro hnojení a ošetřování stačí jedno rozmetadlo a postřikovač. Sklizeň pak zvládne jedna výkonná axiální mlátička. Jeden kombajn stačí, protože většina plochy je oseta kukuřicí, která se sklízí postupně tak, aby se stačila dosoušet (denně kolem 350 tun). Podnik má svoji linku pro posklizňové úpravu a skladování, a to čtyři sila s celkovou kapacitou 12 000 tun.
Specifikem Bukoviny jsou těžké půdy, které se obtížně zpracovávají. I z tohoto důvodu je místo orby vhodná bezorebná technologie, která je složena z podmítky a kypření. Podmítka je realizována ihned po sklizni a poté ještě nejméně jednou a strojem Tiger je jednou provedeno též kypření. Výhodou minimalizace je rychlost práce což je důležité zejména při sledu pšenice po kukuřici, kdy je jen málo času na založení porostu.
Jen málo výkonných strojů a pouhých pět zaměstnanců na 2000 ha se odráží v potřebě výkonných tahačů. V Bukovině mají již dva pásové traktory, ale letos koupili nový tahač Challenger MT 865 B s motorem o výkonu 530 koní. Jeho určení je směřováno pro tažení talířového podmítače a též pro kypřič Tiger, kterým v Bukovině nahrazují orbu.
Postřehy z praktického nasazení
Při návštěvě redakce na farmě HNG Czech byl Challenger spřažen s novým podmítačem Horsch Joker se záběrem dvanáct metrů. Tento talířový podmítač dosud není ve výrobě a v Bukovině probíhaly jeho provozní zkoušky. Traktor jezdil se satelitní navigací, kterou mají v Bukovině montovanou na většině svých strojů. Využívají systém Auto Farm, placený signál, kde korekční stanice je v areálu podniku a dosah je asi 15 km (přesnost +/- 2 cm). Při větší vzdálenosti je pak pomocí přenosné stanice signál zesilován.
Ovládání navigace je klasické, tedy traktorista si zadá dva body, kterými charakterizuje přímku, zadá záběr nářadí a další jízdy pak navazují.
Modernější verze již dovolují objet nejprve pozemek, kdy se uloží jeho hranice a automatika pak sama navrhne směr jízd s ohledem na co nejvyšší efektivitu.
Jednotlivé jízdy s daným strojem lze uložit na paměťovou kartu a například při následném setí po dvou letech na stejném pozemku souprava může jezdit ve stejné stopě.
O přínosu navádění při agregaci se strojem o záběru 12 m není třeba diskutovat a prakticky bylo vidět, jak je využitý záběr podmítače a jak pohodovou práci má traktorista.
Pozemek byl rovný, takže traktor jel velmi klidně. Traktorista při jízdě v záběru jen kontroloval stroj a dění kolem sebe, ostatní za něho přebírala automatika. Mimo satelitního navádění totiž využíval též výhod automatického řazení, které udržovalo soupravu při rychlosti kolem 12 km/h a otáčkách motoru 1700 n/min. Traktor tedy pracoval úsporně a jeho řidič, ač s ním jezdil teprve necelý měsíc, dobře ho ovládal. Monitor, který přepnul na údaj o spotřebě, ukázal aktuální hodnotu deset litrů na hektar, což je dobré.
Při jízdě v záběru měl tedy řidič pohodu, pouze na souvrati se od něho vyžadovalo podřazení a zvednutí nářadí. Pravou nohou si přes decelerační pedál snížil též otáčky motoru. Poté, co najel do záběru, spustil podmítač, zapnul automatiku řazení a navádění do záběru. Hlučnost v kabině byla k tomuto účelu více než přiměřená.
Co na to obsluha
Traktorista Josef Hušek si svůj nový stroj chválil. Výkonově je na tom dobře a s ovládáním se sžil velice rychle. Na traktoru si cenil zejména odpružení podvozku, které je znát v porovnání s dalšími dvěma pásovými traktory, které v Bukovině používají a které je nemají. Výhodou traktoru je jeho transportní šířka do tří metrů, takže přejíždění po komunikacích nečiní problémy. V podniku zkoušeli i kloubový tahač, ten měl problém při přejezdech po silnicích kvůli dvoumontážím pneumatik. Také jeho tahové vlastnosti byly o něco horší, v kopcích při plné zátěži traktoru se vyskytovalo klasické poskakování.
Kombinace Challengeru MT 865 s dvanáctimetrovým podmítačem byl příklad dobré agregace, která dokáže za den zpracovat i 100 hektarů. Traktor stroj bez problému zvládal, o čemž svědčila i konstantní pojezdová rychlost.
Výhodou podmítače je jeho jednoduchost. Když se pomine složitější systém skládání, který je nutný s ohledem na řešení problému spočívajícího v tom, jak dostat dvanáct metrů pracovního záběru na tři metry transportní, je nastavení stroje jednoduché, a to přes vymezovací podložky na zvedacích hydraulických válcích. Ty jsou navíc barevně označeny, takže obsluha ví, jaká podložka představuje jakou hloubku zpracování.
Práce s takovým podmítačem i traktorem je proto velmi snadná a příjemná. Vše ostatní je pak jen otázkou spolehlivosti, a tu ukáže až čas, protože oba stroje jsou dosud zcela nové.
Slabinou pásových traktorů je zalepení vzorku pásů při rozmočení vrchní části půdy. Výsledkem je ztráta adheze. V Bukovině tento fakt nijak nepopírali, a jak řekl vedoucí Ing. Neuman, může to být i výhodou. Je totiž jistota, že při nepříznivých půdních podmínkách přijede řidič s traktorem z pole. Zpracování jílovité půdy za mokra je totiž stejně k ničemu.