Pěstování brambor v ZAS Věž, a. s., na Havlíčkobrodsku má dlouholetou tradici. Proto koncem roku 2004, kdy byl na trhu značný přebytek brambor a jejich pěstitelé se jich s prodělkem zbavovali, rozhodlo vedení společnosti o kompletní výměně technologie na posklizňové lince. Docházelo zde totiž k výraznému poškozování hlíz, což mělo negativní vliv na jejich skladování, zpeněžování a následně i konkurenceschopnost na trhu. Šlo o nemalou investici, která se již následující rok začala díky kvalitě brambor, úspoře pracovních sil a velkým výkonům vyplácet.
Základem původní, třicet let staré technologie příjmu a třídění brambor byla hluboká příjmová betonová vana až na 30 tun, do které se z přívěsů sklápěly brambory. Několikametrový pád málokterá hlíza přežila bez poškození. Z příjmu šly pak brambory soustavou mnoha dopravníků na třídicí stoly. Trasy byly dlouhé a brambory padaly z velké výšky z dopravníku na dopravník, které dílo zkázy dokonaly. Nová posklizňová linka Grimme od společnosti U + M Servis Třeboň se s původní technologií nedá vůbec srovnávat. Posuďte sami.
Brambory nepadají, ale odkulují se
Na posklizňové lince se nachází příjmová vana RH 20-45 široká 2 m a dlouhá 4,5 m, do níž se z malé výšky postupně sklápějí brambory z návěsu. Dno je pokryto plachtou z polyuretanu, takže je velice šetrné ke hlízám, stejně jako tažné řetězy kryté polyuretanovými kartáčky. Za příjmovou vanou se nachází sedm řad odhliňovacích válečků s plynule volitelnými otáčkami. Válečky poháněné hydromotory jsou axiálně posuvné vůči sobě. Na ně navazuje dalších sedm válečků, které podle nastavení mezer oddělují velikostně nevyhovující brambory.
Za příjmovou vanou se nachází přebírací stůl PT 400 s plynule regulovatelnou rychlostí posuvu pásu. Dodává se ve dvou velikostech pro šest nebo osm lidí, kteří třídí případné kameny, hroudy nebo zelené či poškozené hlízy. Na ruční třídění navazuje zdvojený velikostní třídič WG 900. Vlastní třídicí zařízení je tvořeno nekonečným, k hlízám šetrným gumovým pásem s oky, který odděluje hlízy podle dvou velikostí. Pásy, a tím i velikost tříděných hlíz, se nechají jednoduše měnit. Pod pásem se nacházejí pryžové vypichovače, které odstraňují případně uvízlé hlízy z ok a ježkový válec, jež čistí síto tak, aby velikost ok byla stále konstantní. Cela posklizňová linka je ukončena dvěma plně automatickými plniči GBF, které ukládají hlízy do palet.
Brambory během cesty posklizňovu linkou nikde nepadají, ale odkulují se, neboť spádová výška je stále minimální. I při plnění palet se dopravník pomocí čidla postupně zvedá a zasunuje. Po naplnění jedné palety se automaticky začne plnit paleta na druhé straně. Ve Věži oceňují i liniové řízení, pokud se zastaví jakékoli zařízení, vypne se automaticky postupně celá linka. V opačném pořadí se jednotlivé zařízení zase spouštějí. Celé zařízení je koncipováno jako mobilní, nemusí být v jednom místě přijmu, ale je možné ho přemístit na jiné středisko. Linka je poháněna elektrohydraulicky, kdy elektromotor pohání hydraulické čerpadlo, které dodává olej ostatním hydromotorům. Lze tak jednoduše měnit rychlost otáček různých zařízení.
Technologická linka je kompletní
„Naše akciová společnost začínala s minimálním kapitálem, takže i investice byly postupné a musely být hlavně perspektivní,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Zdeněk Machota, ekonom a předseda představenstva akciové společnosti. „Nejdříve jsme začali s rekonstrukcí kravína a komplexním řešením živočišné výroby. Následovala obměna pícninářské techniky, strojů na zpracování půdy a přepravní techniky, což si vyžádalo potřebu výkonných traktorů. Teprve pak se dostalo na brambory. Nešlo jen o posklizňovou úpravu, ale o celý komplex pěstování a sklizně. V roce 2000 jsme si pořídili odkameňovací linku, bez ní se již kvalitní brambory pěstovat nedají. Potom jsem zakoupili dvouřádkový vyorávací nakládač Grimme GZ 1700 s přebíracím stolem, který splňuje všechny naše požadavky. Nakonec jsme v roce 2005 uvedli do provozu novou posklizňovou linku Grimme. Jde o kompaktní zařízení s krátkými a přímými dopravními cestami, s minimální výškou přepadu, takže se s hlízami zachází jako s cenným, živým organismem. Poškozovat hlízy na třídičce byl svým způsobem velký hřích. S novou linkou jsme po třech letech provozu velice spokojeni. Dnes nám celá technologii pěstování a sklizně brambor umožňuje v optimální době brambory sklidit, šetrně je uskladnit a v průběhu zimních a jarních měsíců produkci umístit na trhu za výhodnější ceny.“
Celkové investice do nových technologií pěstování a sklizně brambor se v akciové společnosti ZAS Věž pohybovaly kolem 10 mil. korun. Další investice do obnovy vysokozdvižných vozíků neměla přímý ekonomický efekt, ale výrazně zlepšila pracovní prostředí v bramborárně. Akciovou společnost ještě čeká dokončení rekonstrukce střechy a podlahy bramborárny, postupně řeší také problémy s třicet let starými paletami, pravděpodobně se zaměří i na stále více požadované vaky. Každý rok jsou třeba finanční prostředky také na běžnou údržbu a opravy.
Přínos nové technologie
„Mohu potvrdit, že investice do nové technologie Grimme, ale i moderních strojů na pěstování a sklizeň brambor, se nám vyplatila,“ pokračuje předseda představenstva Zdeněk Machota. „Především máme méně starostí s odbytem, o naše brambory je zájem i v letech, kdy je jich na trhu dostatek. Špičková jakost hlíz přispěla k tomu, že dnes máme vybudované oboustranně prospěšné obchodní vztahy se stabilními odběrateli. Obchodních partnerů si vážíme, chováme se k nim slušně, a v případě nedostatku brambor nemíníme na jejich úkor zbohatnout. Na druhé straně naši partneři od nás kupují brambory za slušné ceny i při jejich nadbytku. Jsem rád, že si obchodníci i spotřebitelé již uvědomují, že brambory jsou kvalitní potravinou, která má svou cenu. Ta by neměla klesnout u konzumních brambor pod čtyři koruny za kilogram, u sadby by pak pod osm tisíc korun za tunu. Ceny vstupů strmě rostou a při menší ceně bychom neměly prostředky ani na prostou obnovu.“
Nová technologie pomohla pěstitelům brambor z Věže snížit náklady a zlepšit rentabilitu. „Jednak se minimalizuje bezcenný odpad a podstatně se zvyšuje výtěžnost tržních hlíz,“ doplňuje ekonoma agronom podniku Petr Dolejší. „I když jsme v podniku zvýšily výměru brambor z osmdesáti hektarů v roce 2004 na dnešních sto hektarů, podíl odpadních brambor klesl o polovinu. Výrazná je také úspora pracovních sil, a to nejen v bramborárně, ale i na poli. Dříve jsme brambory sklízeli dvěma kombajny, na každém bylo šest lidí. Na pěti přebíracích stolech v bramborárně pak pracovalo celkem dvacet pracovníků. Dnes máme na vyorávacím nakládači Grimme GZ 1700 s přebíracím stolem jen dva pracovníky, přitom výkonnost sklízeče je nesrovnatelně vyšší. Denně s ním sklidíme za optimálních podmínek až čtyři hektary. To nám umožňuje nesklízet brambory za každou cenu, ale jen za příznivého počasí. V bramborárně jsou pak u přebíracího stolu jen čtyři pracovnice, přitom výkon linky je 15 tun brambor za hodinu. Mohl být dvakrát tak velký, zatím jsme limitováni menšími paletami. I tak jsou denní výkony v porovnání s původní technologií výrazně vyšší.“
