Firma John Deere se v posledních letech zaměřila na vývoj a zdokonalení sklizňové techniky. mezi ni patří i samojízdné řezačky. Dokladem vložených investic je i nová modelová řada 7050 pokrývající výkonové rozpětí od 380 do 690 koňských sil a nahrazující samojízdné řezačky JD 7000, které byly na náš trh uvedeny v roce 2002 a získaly si značnou oblibu.
Výkon motoru je důležitým parametrem, ale dalšími podstatnými ukazateli jsou též spotřeba paliva a průběh točivého momentu. U nových motorů John Deere, které pracují v otáčkách 1900 n/min je poskytován jednak nejvyšší výkon, ale zároveň nejvyšší točivý moment je dosažen v otáčkách jen o málo nižších. A protože vysoký točivý moment je k dispozici ve vyšších otáčkách, dosahují nové motory rovněž optimální měrné spotřeby paliva i ve vyšších otáčkách. A výsledek? Nové motory splňují samozřejmě emisní limit Tier III, nikoliv však za cenu vyšší spotřeby paliva. Tato je dokonce nižší než u původních modelů a každý model byl oproti původnímu výkonově navýšen asi o 10 koní.
S ohledem na široké výkonové rozpětí mezi jednotlivými modely, jsou použity i různé motory. Nejslabší model 7250 používá devítilitrový šestiválec John Deere (jako traktory JD 8030), výkonnější modely pak šestiválec JD se zdvihovým objemem 13,5 litru (jako nové sklízecí mlátičky S). Všechny motory mají progresivní technické prvky. Jedná se o turbodmychadlo s variabilní geometrií, čtyřventilovou techniku rozvodu, větší chlazení, recirkulaci spalin, vstřikování Common Rail atd. Nejvýkonnější model 7850 používá šestiválec Cummmins se zdvihovým objemem 15 litrů.
Rychle při přejezdech
Pojezdové ústrojí zůstalo u klasické koncepce hydrostatického pojezdu. Pojezdová rychlost je ve dvou rozsazích, přičemž polní je od 0 do 20 km/h a silniční až do 40 km/h. Řazení rychlostních rozsahů obstarává dvoustupňová PowerShiftová převodovka. Řezačky mají automatickou parkovací brzdu, na přání mohou být vybaveny uzávěrkou diferenciálu i pohonem zadní nápravy.
Novinku nacházíme na žacích adaptérech, které jsou ze záběrem 6, 8 a 10 řádků a byly doplněny o systém příčného kopírování. Princip je stejný jako u žacích válů sklízecích mlátiček. Na spodní straně adaptéru jsou hmatače, které vyhodnocují polohu a podle ní se adaptér příčně naklápí.
Inovací je též sytém otáčení výprazdníku, který lze stiskem jednoho tlačítka snadno přetočit z levé do pravé polohy nebo složit do polohy transportní.
Výnosová laboratoř
Zajímavým prvkem výbavy na přání je HarwestLab, tedy výnosová laboratoř. Tento sytém umožňuje snímání a mapování výnosu. Pro učení výnosu se využívá jednak snímač měřící vzdálenost vkládacích válců (čím dále jsou od sebe, tím větší množství materiálu prochází), dále je měřena pojezdová rychlost, musí být nastaven pracovní záběr a měří se vlhkost sklízeného materiálu. Z těchto veličin je pak přepočítáván výnos a na základě údajů o poloze řezačky je možné vytváření výnosových map.
Ale tento systém lze využít i jinak. V řezačkách John Deere je již delší dobu využíván plynulý koncept pohonu vkládacích válců. Za jízdy lze tedy nezávisle měnit délku řezanky, která je na teoretických 5 až 22 mm (s plným počtem nožů) a přizpůsobovat se tak měnícím se podmínkám sklizně (podle slov prodejce si většina uživatelů použití řezačky bez plynulé regulace délky řezanky nedovede představit).
Nově bude použita automatika, která propojuje údaj o vlhkosti sklízeného materiálu s nastavením délky řezanky. Tedy logicky, čím vlhčí materiál, tím může být delší řezanka a naopak. přizpůsobovaní se měnící se vlhkosti materiálu tak bude mnohem rychlejší.
A když jsme u popisu automatizačních systémů je nutné zmínit známý AutoTrac, který na základě údajů o poloze řezačky zabezpečuje její navádění do záběru a to nejen po přímce, ale i po křivce.
