Samojízdný postřikovač s jedinečným konceptem ramen z uhlíkového kompozitu Akp – Mazzotti Ibis 3500 pracuje již dvě sezóny v zemědělské společnosti Agro Hoštka. Podnik a především zkušenosti s prací postřikovače přiblížil ředitel a předseda představenstva akciové společnosti Ing. Václav Sochr.
Agro Hoštka, a. s., hospodaří nedaleko Roudnice nad Labem. Základem současné společnosti bylo původní JZD a později zemědělské obchodní družstvo. Podnik stále hospodaří na víceméně nezměněné výměře 2500 ha zemědělské půdy. V její bonitě lze najít velké kvalitativní rozdíly.
Podnik se ani po transformaci nijak úzce nespecializoval, naopak se snaží udržet široké portfolio vyráběné produkce, čímž si zajišťuje možnost eliminovat nepříznivý ekonomický vývoj výkupních cen jedné komodity komoditou jinou. Téměř veškerá výměra zahrnuje ornou půdu. Na více než 50 % výměry najdeme obilniny. Především jsou to potravinářské pšenice a sladovnický ječmen, v malém měřítku pak ozimý ječmen. Významný podíl připadá také na ozimou řepku, jejíž výměra ještě naroste na úkor letos asi naposledy sklizené slunečnice. Dále podnik produkuje cukrovku a v klesající tendenci také chmel, neboť byl v polovině devadesátých let nucen část výroby za cenu odpovídající ani ne čtvrtině nákladů likvidovat a vyklápět do hnoje.
Důležitou součástí rostlinné výroby je produkce krmivové základny pro chov skotu, který se v Hoštce rozhodli zachovat. Produkují tak především kukuřici v podobě na siláž, případně také na zrno a značné množství vojtěšky. Tyto plodiny nejsou významné pouze jako krmivo pro skot, ale jsou v osevním postupu důležitým prvkem při neustálém poklesu ploch cukrovky a jiných zlepšujících plodin.
Naproti tomu s produkcí prasat skončili, neboť probíhala v nevyhovujících zastaralých provozech, jejichž modernizace by si vyžádala značné prostředky, které ekonomická situace v chovu prasat nedovolovala. Od roku 1997 podnik cíleně přistoupil na převodné křížení původního stáda na holštýn. Zároveň s tím započala rekonstrukce a modernizace stájí pro skot. Jako první přišlo na řadu volné boxové ustájení a nová dojírna, dále podnik postupně modernizuje a dobudovává zázemí chovu skotu. V současnosti je již v plánu další výstavba a rekonstrukce. Dnes podnik chová 500 dojnic, jalovičky odchovává pro vlastní potřebu, býčky vykrmuje. V plánu je výkrm býků ještě rozšířit.
Jak zdůraznil Ing. Sochr, je živočišná výroba podle něj i v jejich poměrně příznivých klimatických podmínkách důležitou součástí hospodaření, a to nejen pro zmíněnou možnost střídání plodin v osevním postupu, ale také pro přísun organických látek do půdy a konečně také již popsanou diverzifikaci příjmů.
Cesta k postřikovači
Prvotním impulsem pro nákup postřikovače navíc v samojízdném provedení byla nutnost zlepšení situace v oblasti ochrany rostlin a likvidace plevelů. K tomu vedly hned dva důvody. Prvním z nich bylo rozhodnutí o bezorebném zpracování půdy, které se realizovalo na podzim roku 2002. To se hned během roku 2003 a 2004 velice osvědčilo, protože pozemky podniku postihlo abnormální sucho, které by při tradiční přípravě půdy nedovolovalo nic zasít, resp. by ze suché půdy nic nevzešlo. K tomu je nutné podotknout, že podnik hospodaří v Polabí na vesměs písčitých pozemcích. Další faktor, který podporoval pořízení nového postřikovače, je způsob likvidace plevelů a výdrolu, a to v jejich časné fázi bez zbytečného narůstání, odčerpávání živin a především drahocenné vláhy.
Ačkoli měl tehdy podnik dva tažené postřikovače, nebylo možné vše ve správných a požadovaných agrotechnických termínech zvládnout.
To, že se bude jednat o samojízdný postřikovač bylo rozhodnuto jednak z důvodu desikace slunečnic, a také proto, že rozsah zásahů postřikovače v porostech a na pozemcích při požadavku na vysoký výnos značně stoupl.
Rok 2004 se stal rokem výběru nového postřikovače. Jak konstatoval Ing. Václav Sochr, prověřil si podnik snad všechny dodavatele samojízdných strojů, a to jak z hlediska ceny, tak také z hlediska servisu, dostupnosti náhradních dílů atd. Na základě inzerátu se pak ředitel společnosti informoval také na pro něj doposud neznámý žlutý postřikovač. Se zástupci jednotlivých firem navštívil i několik uživatelů různých typů postřikovačů. Na základě výběrového řízení, kde svou důležitost kromě ceny měla také minimální světlá výška 120 cm a záběr ramen 30 metrů vyšel nejlépe právě postřikovač Akp Mazzotti. Po jednání se zástupci Akp pak Agro zaujala varianta s rameny z nikoli příhradové konstrukce, ale z uhlíkového kompozitu, které skýtají proti běžným postřikovacím ramenům řadu výhod.
Nakonec tedy podnik začátkem roku 2005 za přispění Operačního programu EU pořídil postřikovač Akp Mazzoti Ibis 3500 s třicetimetrovými uhlíkovými postřikovacími rameny. Jak zdůraznil Ing. Sochr, nebyly do současnosti s postřikovačem problémy, a podle slov Milana Makeše, obsluhy postřikovače, se stroj plně osvědčil. Za dvě sezóny již v podniku zvládl ošetřit 13 185 ha, kdy první rok to bylo 5800 ha. Obsluha si pochvalovala dobrý výhled, komfortní prostředí kabiny, snadné ovládání a dobře fungující pěnový značkovač s nízkou spotřebou paliva výchozí kapaliny.
Italský podvozek s českou nástavbou
Brněnská společnost Akp dodává hned několik modelů těchto samojízdných postřikovačů. Ty se liší především objemem nádrže, pracovním záběrem a tomu odpovídajícím výkonem motoru. Postřikovače Akp – Mazzotti jsou dodávány ve čtyřech typech 1300 – 1500 l s motorem Perkins 80 k, 2000 – 2500 l s motorem o výkonu 140 k, 2500 – 3000 l s motorem 140 nebo 180 k, 3500 – 4000 l s motorem 180 a nebo 225 k. S uvedenými motory postřikovače dosahují velmi příznivé spotřeby paliva od 0,5 do 0,8 l/ha. Nejvyšší dosažená spotřeba byla podle zástupce dodavatele 0,9 l/ha při velkých přejezdech a ve velmi obtížných podmínkách.
Kompozitová ramena – první prototyp – je v praktickém provozu již třetí sezónu s výkonem k dnešku 35 000 ha bez závady. Dále se u nás a nyní i v zahraničí využívají postřikovače s rameny o záběru 18, 24, 27, 30 m (jako ve zmiňovaném podniku) a nastupují první 36metrová. Vyrobit je možné ramena o libovolné šíři záběru. Hlavní předností je vysoká pevnost, nízká hmotnost, velmi dlouhá životnost a odolnost samotné konstrukce proti agresivnímu prostředí. Na všechny modely je možno umístit systém podpory vzduchu. Samozřejmostí je odpružení, svahové vyrovnávání a individuální naklápění.
Většina modelů disponuje řídící jednotkou Bravo 300 s možností satelitního navádění do záběru a navíc již s možností automatického vypínání jednotlivých sekcí ramen. Zařízení pro přímou injektáž účinné látky do postřikové kapaliny je možno použít jednodušší mechanické a nebo elektronické.
Menší modely jsou osazeny čerpadly o průtoku 250, větší pak o průtoku 360 l/min.
Zajímavostí je odpružení podvozku hydroupneumatickým systémem, který udržuje a dorovnává nastavenou světlost stroje i po změně zatížení. Výhodou systému je možné odstavit odpružení a také změnit světlou výšku podle potřeby (např. při podjíždění mostů nebo parkování v nízké hale). U vyšších modelů činí světlost až 120 cm.
Pojezd postřikovače je řešen jako hydrostatický s pohonem všech kol a max. rychlostí 40 km/h. Všechna kola jsou také řiditelná, k dispozici jsou tři způsoby řízení obdobně jako u teleskopických manipulátorů.
Samozřejmostí je komfortní kabina s odpruženým sedadlem, klimatizací, topením a filtrací vzduchu.
Stroj provozovaný v Agro Hoštka je zajímavý speciální koncepcí ramen, kdy se uzavřený uhlíkový profil vyznačuje vysokou pevností při minimální hmotnosti. Nezanedbatelná je i naprostá odolnost proti působení chemikálií. Bez zajímavosti bezesporu není původ ramen, která jsou novinkou právě společnosti Akp.
