V ZD Dolany neponechávají nákup techniky náhodě a slepě nedůvěřují jednotlivým prodejcům zemědělské techniky, ale pečlivě si jí odzkouší. A ačkoli v rámci podniku již pracovalo několik krmných míchacích vozů, před koupí nového si vybírají právě ten do jejich podmínek nejvhodnější.
Zemědělské družstvo Dolany je zemědělský podnik zaměřený na klasickou rostlinnou a živočišnou výrobu a pěstování ovoce. Hospodaří na východě Čech v nižší části okresu Náchod. Současná výměra obhospodařované zemědělské půdy činí 4 800 ha, z toho je 3 880 ha půdy orné, 480 ha ovocných sadů a 440 ha luk a pastvin. V živočišné výrobě se podnik zabývá chovem skotu, prasat a výkrmem brojlerových kuřat. Základem v chovu skotu je základní stádo krav v počtu asi 850 kusů mléčného holštýnského plemene. Pro výkrm býků družstvo kromě býčků z vlastního obratu přikupuje i další zástavové býčky. Průměrný stav býků ve výkrmu je asi 700 kusů.
Z prvním z krmných míchacích vozů mají v Dolanech, resp. v jednom z provozovaných středisek zkušenosti již deset let. Po takto dlouhém provozu jsou však funkce vozu po několika opravách omezené, i když svou práci si stroj ještě zastane. Mimo to byly v podniku používány ještě jiné značky, z nichž některé plní svou funkci dodnes. Z toho plyne, že zkušenost s provozem krmného míchacího vozu je velká.
Jak ale zdůraznil hlavní zootechnik podniku Ing. Aleš Vodička, každé středisko podniku působí samostatně a v rozdílných podmínkách, tudíž má na používanou techniku jiné nároky. Proto se při pořízení nových strojů pokaždé provádí jejich výběr.
„K vozu Sgariboldi jsme se dostali při výběru nového vozu pro naši stěžejní stáj v Svinišťanech. Nový vůz zde měl nahradit starší již poruchový stroj, který navíc neměl dostatečnou kubaturu,“ naznačil postup při výběru nového vozu zootechnik a pokračoval: „Prvotně jsme zavrhli vertikální vůz. Ne snad proto, že by se nám nelíbilo vertikální míchání nebo vertikální vůz jako takový, ale z toho důvodu, že samojízdný stroj s vlastním nakládáním se nevešel do krmné chodby a tažené vozy s vertikálním mícháním neměly vlastní nakládání a my máme krmení založeno na jednom krmiči.“ Po rozhodnutí pro horizontální vůz s nakládací frézou a určení správné kubatury bylo třeba ještě vybrat značku.
Zástupci podniku si byli vědomi faktu, že většina výrobců přechází od jednostranného míchání proti stěně k míchání dostřednému s různým posunutím místa střetávání se šnekovice a krmiva vpřed či do středu, což je šetrnější způsob míchání krmiva bez jeho degradace. Z vozů plnících tento fakt, kterých bylo několik, bylo ale nutné ještě vybrat ten optimální.
Hledisko výběru
Nakonec došlo k objektivnímu porovnání hned čtyř značek vozů. Hlavním parametrem, který je pro dané středisko rozhodující, je strukturální vláknina, tj. jinak řečeno dostatečné zastoupení delších částí rostlin, tedy ještě jinak řečeno rozhodující bylo důkladně zamíchat bez dalšího zkracování stébel, a to především vzhledem k vysoké užitkovosti přesahující 9000 kg. Vlastní porovnání proběhlo tak, že po naložení určitého množství senáže přesně stanovenou dobu probíhalo míchání (dobu, kterou běžně trvá nakládání, tj. dobu, po kterou je nutné otáčení míchacího šneku). Následně došlo k založení krmiva, přičemž dalším parametrem bylo rovnoměrné zakládání krmné dávky. Po založení krmiva došlo k porovnání zachování strukturální vlákniny. Neporovnávala se zamísitelnost ostatních komponent, avšak to v rámci volného ustájení, kdy mohou dojnice žrát vždy na různých místech není to nejpodstatnější.
„Výsledek byl ten, že na porovnávaný parametr po prosetí zamíchané senáže na sítech nejlépe dopadl vůz Sgariboldi Monofeeder,“ konstatoval zootechnik a dodal, že právě to bylo hlavním důvodem pořízení tohoto vozu. Monofeeder 13 DF začal v podniku pracovat na jaře loňského roku.
Jak ale v zápětí podotkl Ing. Vodička, žádný vůz sám o sobě nezaručí, že z něj vypadne krmivo obsahující strukturální vlákninu, neboť základem pro dobrou práci vozu je schopná obsluha, která respektuje nejen složení krmné dávky a pořadí nakládání, ale také dobu míchání. I to si v Dolanech ověřili.
Vše pro strukturu
Dále se zootechnik zmínil, že kukuřičnou siláž, případně LKS nakládají ve Svinišťanech frézou nikoli pak senáž. Aby se strukturální vláknina co nejméně rozmělnila je senáž do vozu vkládána až zcela nakonec a to pomocí vykusovače. Navíc je vykusovačem možné eliminovat naložení případných ložisek nekvalitní píce, které se někdy v rámci senážní jámy vyskytují.
Jak zmínil mechanizátor Ing. Jan Pacák, neměl vůz během ročního provozu víceméně žádnou závadu. Jedinou věcí bylo při zaškolování nové obsluhy poškození nosníků zadní přihrnovací radličky. Zootechnik zmínil ještě drobný problém s váhou, která byla dodána v provedení bez aretace, a tak docházelo při překonání nerovnosti k zaznamenání nepravdivé hmotnosti a posunu k další složky receptury. Po změně software je již vše v pořádku a zootechnik si může dodržení naložení komponent kontrolovat na svém PC, stejně jako je možné recepturu měnit.
Letos přibyl do podniku další krmný vůz a tím byl opět Sgariboldi Monofeeder, tentokrát v menším provedení 10 DF. Jak ale podotkl zootechnik: „Nepřistoupili jsme k pořízení dalšího vozu tak, že bychom si řekli, že loni byl vybrán Sgariboldi, letos to bude také Sgariboldi. Také středisko Hořičky, kde vůz pracuje, mělo své slovo.“ Samozřejmě test na strukturální vlákninu byl brán v potaz, ovšem na středisku, kde nový vůz pracuje, jsou podle slov zástupců podniku poněkud stísněné prostory a silážní jámy jsou plněny značně vysoko. Navíc zde nejsou dostatečně kvalitní povrchy komunikací, především po dešti nebo v zimě. Z toho tedy vyplynuly další požadavky na vůz, což byly dostatečná světlá výška a dobrá manipulovatelnost. K tomu se ještě přidal požadavek na rychlé plnění frézou, resp. její snadné vnikání a frézování hmoty a také dostatečný výškový dosah. V těchto parametrech Sgariboldi podle slov zootechnika obstál, a navíc se kolektivu zmiňovaného střediska líbila poměrně jednoduchá konstrukce vozu bez složitých převodů a nízká energetická náročnost, neboť je zde provozován v agregaci traktoru Zetor 7211.
Konstrukce vozu
Krmný míchací vůz Sgariboldi Monofeeder, jehož výhradním dovozcem do ČR je firma Magrix, s. r. o., je horizontální míchací vůzs patentovaným systémem míchání Twin-Flow. Tento systém umožňuje docílit kvalitu míchání jako ve vertikálním voze s využitím předností horizontálních vozů osazený jedním míchacím šnekem. Vozy Sgariboldi Monofeeder se vyrábějí v kubatuře od 7 do 20 m3 v provedení s frézou (DF) a od 7 do 26 m3 v provedení bez frézy (ST).
Vpředu najdeme stavitelnou oj, kterou je možné uzpůsobit pro zapojení do horního či spodního závěsu traktoru. K odstavení slouží mechanická nebo hydraulická opěrná noha. Veškeré agregáty vozu jsou poháněny prostřednictvím vývodového hřídelu traktoru. Ten pohání prostřednictvím převodovky míchací šnek. Míchací šnek je opatřen dostřednou šnekovicí s tím, že ve střední části šneku se již nejedná o plnou šnekovici, ale pouze o její segmenty pro šetrnější míchání. Na obvodu šneku jsou umístěny řezací nože, které slouží k nakrácení dlouhostébelnatých komponent, případně pak k rozdružení válcových či hranolových balíků. Zmiňovaná šetrnost při míchání je dána tím, že protiostří je umístěno nikoli na dně vozu, nýbrž hned na stěně vozu ve směru otáčení šneku a pod ním se prostor mezi šnekem a stěnou stále rozšiřuje. Díky tomu nedochází k nežádoucímu zhutňování krmné dávky a zároveň vůz vyžaduje nízký příkon.
Šnekovice posunuje hmotu do středu vozu, kde se kupí. Jejímu přepadávání do přední a zadní části vozu napomáhá pádlo pracující na principu kyvadla. Jeho pohon zajišťuje pístnice. Pohyb z krajní do krajní polohy probíhá automaticky pomocí přetlakového rozvaděče.
K zakládání krmiva slouží hydraulicky poháněný sklopný řetězový nebo pásový dopravník, který lze umístit vlevo či vpravo, popřípadě na obě strany. Jeho délka může podle požadavků činit až 1,8 m. Samozřejmostí je hydraulicky stavitelné hradítko.
Pohon hydraulických funkcí zajišťuje vlastní čerpadlo umístěné na čelní části převodovky. Pokud je vůz osazen frézou, najdeme na převodovce ještě jeden hydrogenerátor patřičných rozměrů, který pohání právě frézu. Její zajímavostí je značný průměr 650 mm a také pohon, který je sice odvozen od hydromotoru, avšak točivý moment násobí ještě vložená převodovka. Nádrž hydraulického oleje je integrována do těla vozu – tvoří výstuhu vany. Zároveň tak dochází k dobrému chlazení oleje. Fréza se chlubí výškovým dosahem 5,5 m na desetikubíkovém voze. K dokonalému odfrézování až na dno skladu slouží hydraulicky ovládaná přihrnovací radlice, která pro minimum zbytků kopíruje radius frézy. Radlice slouží zároveň jako hloubkový doraz frézy.
Ovládání funkcí vozu lze dodat v provedení mechanickém – lanovody či elektrohydraulickém s ovládacím panelem na voze nebo přímo v kabině traktoru. Vůz lze samozřejmě osadit tenzometrickými váhami a palubním počítačem s možností uložení receptur. Zadání receptur nebo naopak kontrola práce obsluhy je možná díky přenosu dat do stolního počítače.
Náprava je umístěna až v zadní části vozu. To jednak zajišťuje dotížení traktoru, a jednak umožňuje snadnější manipulaci při couvání.
