Nizozemská společnost Veenhuis se již více než padesát let specializuje na produkci kejdovačů a přepravních systémů. Není proto divu, že aplikátory kejdy Veenhuis, počínaje jednonápravovými o objemu osm metrů krychlových a konče třínápravovými s kapacitou až 26 m3, patří mezi špičku nejen na domácím, ale i německém trhu.
V roce 2005 začala s firmou Veenhuis spolupracovat kostomlatská společnost Dagros, která do České republiky dováží kejdovače pod označením Ecovac s objemem nádrže osm až 19 m3.
Do drnu i na pole
Ke standardní výbavě jednoosých cisteren o objemu 8000 až 12 500 l patří vakuová vývěva s výkonem 10 000 l za minutu, výškově stavitelná oj, hydraulická podpěrná noha s ruční pumpou a zadní čtyřbodový závěs. Tandemové cisterny o objemu 9000 až 18 000 l mají navíc zadní řiditelnou nápravu. Masivní pozinkované nádrže svařené s rámem se vyznačují dlouhou životností a vysokou spolehlivostí. Kejdovače Ecovac se ovládají jednoduchým a levnějším hydraulickým systémem se stupňovitým spínáním funkcí. Firma Veenhuis však vyrábí i aplikátory s elektro-hydraulickým ovládáním, tyto složitější a dražší stroje s možností hydraulicky zalomit oj mají nádrže lakované.
Zemědělci si mohou ke kejdovačům vybrat některý z mnoha vlastních aplikátorů, ať již diskový v záběrech 4,5 až 7,6 m, či radličkový s šířkou záběru od 5,3 do 6,4 m nebo hadicový v záběru 9 až 30 m. „Diskový aplikátor Euroject určený především do drnu je díky čtyřbodovému uchycení, mechanickému uzavírání výpustních hadic proti odkapu kejdy a patentovaným diskům s roztečí 19 centimetrů absolutní špičkou v celém výrobním programu firmy Veenhuis,“ tvrdí Ing. Zdeněk Šilar, ředitel společnosti Dagros. „Třídílné disky o průměru 35 centimetrů proříznou drn a do rýhy se zapravuje kejda, která nejen že neznečistí porost, ale výrazně se zvyšuje i její využití rostlinami. Diskový aplikátor lze použít také do polních kultur, v tom případě se disky nezapustí do ornice a aplikátor slouží jako injektorový.“
Dopravní hadice s průměrem 60 mm, přívodní hadice k rozdělovači s průměrem 125 mm a speciálně tvarované gumové injektory zaručují rovnoměrnou aplikaci kejdy do drážky travního drnu. Požadované zahloubení zajišťuje paralelogramové zavěšení disků a injektorů nenáročné na údržbu. Obousměrná, hydraulicky poháněná hlava rozdělovače Veenhuis, garantuje stejnoměrné rozdělení a optimální řez aplikované kejdy. Nože odpružené talířovými pružinami mohou být čtyřikrát natočeny, což přispívá ke stále účinnosti řezaní a k jejich dlouhé životnosti. „Kejdovače Veenhuis jsou v porovnání s jinými aplikátory dražší, ale robustní provedení je základním předpoklad kvalitní práce, dlouhé životnosti a menší spotřeby opotřebitelných náhradních dílů,“ dodává Ing. Šilar.
Do hor patří skot
První aplikátor kejdy Veenhuis Ecovac 12 000 o objemu 12 m3 s diskovým aplikátorem Euroject 350 o záběru šest metrů zakoupilo letos Obchodní družstvo Soběšice na Klatovsku. V současné době hospodaří na 2330 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce od 450 do 900 m, z nichž 54 % se nachází v horské oblasti. Výrobní charakter podniku je dán i tím, že družstvo obhospodařuje 1520 ha trvalých travních porostů a zornění nepřekračuje 34 %. „Náš výrobní program je postaven na skotu, v současné době chováme 1900 kusů, z toho 400 dojnic holštýnského plemene a 400 masných krav, toto stádo bychom chtěli v letošním roce rozšířit o dalších 200 kusů,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. František Trnka, ředitel a místopředseda představenstva. „Se skotem souvisí i zaměření rostlinné výroby, rozhodující je pro nás výroba objemných krmiv, zejména z luk, dále pěstujeme na 600 hektarech obilniny a po delší době jsme začali v oblastech s nejnižší nadmořskou výškou kolem Rábí pěstovat i kukuřici.“
„Hlavní žně jsou pro nás sklizně trvalých travních porostů, zejména první a druhé seče,“ doplňuje ředitele agronom Vlastimil Svatek. „V prvních sečích sklízíme kolem 1200 hektarů na senáž, zbytek zvířata spasou, ve druhých sečích je to kolem 900 hektarů a třetí seče představují ještě přibližně 400 hektarů. Při sklizni klademe velký důraz na stáří porostu. První seče pohnojené kejdou a sklízené do konce května jsou určené pro dojnice, starší a nepřihnojené porosty s menším obsahem dusíku slouží k výrobě senáží pro stádo masných krav v ekofarmě. Stejným způsobem pak využíváme i druhé seče.“ Krmná dávka u krav holštýnského plemene je postavena na senážích a necelých 6 kg kukuřičné siláže, současná denní užitkovost je 20 l mléka. Veškerý skot je volně ustájen, přičemž 400 holštýnských dojnic vyprodukuje za rok až 13 000 m3 kejdy, z nichž 10 000 m3 končí na trvalých travních porostech.
Tři podmínky nákupu
„Do letošního roku jsme kejdu aplikovali na louky klasicky prostřednictvím cisterny a nárazové hlavy, při tomto způsobu se však ztrácí v závislosti na počasí až osmdesát procent živin,“ pokračuje Ing. Trnka. „Stáli jsme před problémem, jak kejdu, zejména v ní obsažené živiny, v našem hospodářství co nejlépe využít a přitom se vyhnout případným budoucím problémům s nitrátovou směrnicí.“
V loňském roce využili Soběšičtí operačního programu pro nákup strojů na údržbu trvalých travních porostů a rozhodující investicí měl být právě kejdovač. „Pro jeho volbu jsme si stanovili následující podmínky: stroj musí mít kvalitní robustní provedení, při aplikaci do trvalých travních porostů nesmí kejda přijít do styku s nadzemní částí rostlin a kejdovač musí pocházet ze země, kde mají s kejdou veliké zkušenosti,“ vysvětluje ředitel. „Těmto podmínkám vyhovoval na českém trhu kejdovač Veenhuis, a proto jsme si ho také letos pořídili. V Nizozemí se potýkají s nadbytkem kejdy již mnoho let a využívají ji k intenzivnímu hnojení jak trvalých travních porostů, tak orné půdy. A to byl asi jeden z rozhodujících důvodů, proč jsme se rozhodli pro tuto značku. Po aplikaci zůstává kejda pod drnem, který se zároveň provzdušňuje, čímž se podporuje odnožování a růst porostu.“
Dosavadní zkušenosti
Podle představitelů obchodního družstva nelze vzhledem ke krátkému provozu kejdovače ještě přesně vyhodnotit přínos této investice. Do současné doby aplikovali v Soběšicích kejdu novým strojem na necelých 400 ha, z toho jen malou část – asi 60 ha –tvořila orná půda. Již dnes je však vidět, že správně aplikovaná kejda má pro trvalé travní porosty veliký význam. Na první pohled je možné rozeznat, kde kejdovač pracoval – porost je mnohem vyšší a sytější, a kam se vlivem mokrého počasí nedostal.
„Vzhledem k nepříznivému jarnímu počasí jsme nestihli první seče přihnojit, a tak se hnojení projevilo až u druhé seče, která byla větší než první, ale zejména měla vyšší obsah živin,“ dodává V. Svatek. „Výhodou techniky Veenhuis je i to, že se prostřednictvím ventilu nechá regulovat dávka. Aplikujeme přibližně jednu cisternu, tedy dvanáct kubíků kejdy s obsahem sušiny kolem deseti procent na jeden hektar. Stroj je schopen jezdit i ve vyšší trávě, neboť má flotační pneumatiky, stejně jako traktor New Holland s výkonem motoru 160 koní. Tráva si sice lehne, ale brzy po přihnojení, zejména když zaprší, se znovu zvedne. Pokud jde o traktor, do našeho členitého terénu jsme zvolili silnější model.“
V Soběšicích si pochvalují i to, že kejda zůstává v zemi a tak jako v minulosti se s porostem nesklízí do senáží. Velký význam však vidí v úspoře průmyslových hnojiv, které dnes kejda zcela nahradí. V minulých letech totiž utratili za průmyslová hnojiva na vybrané plochy trvalých travních porostů až půl milionu korun ročně. Sami jsou zvědavi, zda dosáhnou požadovaných 150 až 160 g dusíku v jednom kilogramu senáže v sušině. Trochu zklamaní byli v prvopočátku s dosahovanými výkony, v porovnání s původní technologií jsou kejdovače Veeunhuis s diskovým zapravovačem do drnu pomalejší. Uvědomili si však, že kejdovač není přepravní prostředek, ale především pracovní stroj a vzhledem k dokonalé aplikaci kejdy do drnu je menší výkon pochopitelný. Pokud by kejdovač pracoval jen na pozemku a kejdu by přivážela jiná dopravní technika, výkon by se podle odhadu ředitele Trnky zvýšil minimálně o sto procent.
