Kdo se v polovině května zúčastnil druhého dne otevřených dveří společnosti HZT Technik, s. r. o., v Kostelci nad Vltavou, tak by dnes tamní areál již nepoznal. Začali zde s výstavbou nové montážní haly s portálovým jeřábem, která bude sloužit k přestavbě traktorů, nákladních automobilů, řezaček a kombajnů na pohon řepkovým olejem lisovaným za studena.
Druhým pilotním programem společnosti HZT Technik, který se opět zabývá využitím obnovitelných zdrojů energie, je výstavba bioplynových stanic ve spolupráci s firmou MVK Bioplyn a německou společností Brückner. Významný podíl v kostelecké společnosti nadále zaujímá prodej zemědělské techniky značek Case IH, Weidemann, Trioliet, Krone, Fliegel, Gyrax, Merlo, Ferri, aj.
Místo nafty řepkový olej
„Na přestavbě traktorů i jiné zemědělské techniky umožňující spalovat řepkový olej lisovaný za studena spolupracujeme s německou firmou Gruber, která již přestavila více než čtyři sta traktorů,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Petr Dlouhý, jednatel společnosti HZT Technik, s. r.o. „Tamní zemědělci dodávají společnosti Gruber s vlastní lisovnou také řepku, ta ji lisuje a zpátky jim vrací řepkový olej a pokrutiny. V naší společnosti jsme zatím přestavili čtyři traktory, připraveno je přibližně dalších patnáct strojů, které by se měly během několika měsíců předělat. Jeden zákazník chce tímto způsobem přestavět i kombajn a řezačku. Předěláváme stroje všech značek, ať již s klasickým, či přeplňovaný motorem nebo motorem vybaveným vstřikováním ComonRail, které nemají najeto více než dva tisíce motohodin. Předpokládáme, že bychom měli každý rok přestavit několik desítek traktorů.“
Systém, který společnost HZT Technik nabízí, je dvoukomorový, dva mechanici zvládnou přestavbu stroje během dvou dnů. K traktoru se přidává nádrž pro 25 litrů nafty, do původní nádrže pro 200 až 400 litrů podle typu traktoru se tankuje řepkový olej lisovaný za studena. Vlastní provoz funguje následovně: traktor startuje na naftu a po ohřátí motoru na 60 stupňů Celsia počítač automaticky přepíná zařízení na řepkový olej, který pohání motor po celou směnu. Řepkový olej se předehřívá na 60 až 65 stupňů Celsia a tím má obdobné parametry jako nafta. Poslední dvě minuty před zhasnutím traktoru se doporučuje přepnout zařízení na naftu, čímž se celý systém pročistí a teprve pak motor zhasnout. Podle dosavadních zkušeností vydrží nádrž nafty na šest nádrží řepkového oleje. Tento systém je podle Ing. Dlouhého zajímavý především proto, že oproti jednokomorovému systému, kdy se jezdí pouze na řepkový olej, pracuje traktor bez problémů i v mrazech -20 stupňů Celsia.
Neobvykle vysoké zhodnocení
Přestože se již nechá v současné době řepkový olej lisovaný za studena běžně koupit, dokonalá vize je jiná. Vypěstovanou řepku si zemědělec slisuje ve vlastní lisovně, olej výhodně spotřebuje při provozu zemědělské techniky a pokrutiny zkrmí v živočišné výrobě. Firma HZT Technik úzce spolupracuje s českou společností Farmet Česká Skalice, která má tyto jednoduché lisy již v nabídce.
Je skutečně výhodné investovat do této technologie? Argumenty Ing. Petra Dlouhého posuďte sami. „Přestavba jednoho traktoru stojí zhruba 160 tisíc korun, přitom návratnost investice při spotřebě osmnáct litrů paliva na motohodinu je přibližně sedm měsíců, respektive tisíc motohodin. Z čeho vycházím? Podle našich dosavadních zkušeností má traktor spalující řepkový olej přibližně stejnou spotřebu jako při jízdě na naftu. Co je však důležitější, dnes nakupujeme litr řepkového oleje za 18 korun. Pokud má zemědělec možnost využít pokrutiny v živočišné výrobě, kdy tuna stojí kolem přibližně 3500 korun, dostane se s realizační cenou litru oleje asi na 15 korun. Když si zemědělec pořídí menší lis pro dva až tři traktory, tak litr lisovaného oleje zatíží přibližně dvěma korunami a dostane se na realizační cenu 17 korun za litr řepkového oleje, který si zemědělec vylisuje sám a zhodnotí řepkové pokrutiny v živočišné výrobě nebo v bioplynové stanici. A pokud by ani tento argument nestačil, tak ještě jeden přidám. Realizační cena tuny vlastní řepky vychází při tomto zhodnocení na 8500 korun při srovnání nákladů se spalováním klasické nafty. Je třeba si uvědomit, že dobře zpeněžit řepku bude čím dál větší problém, zemědělec dnes dostává 5,5 až 6 tisíc korun za tunu při průměrných nákladech pět tisíc korun.“
Podle Ing. Petra Dlouhého se o tento systém zajímají i velké subjekty, které požadují přestavit čtyři až pět velkých traktorů, z nichž každý spotřebuje za sezónu naftu také až za dva miliony korun. V případě spalování řepkového oleje v takovém stroji lze na jednom traktoru uspořit 400 až 600 tisíc korun. Společnost HZT Technik využívá přestavený traktor Case MXU 135 i ve svých službách a díky řepkovému oleji je realizační cena služeb u zákazníků v letošním roce o 15 % levnější v porovnání s jinými podniky služeb, které využívají stroje jezdící na naftu. Pro zájemce o přestavbu traktorů je v Kostelci nad Vltavou připraven přestavený traktor, který si lze zapůjčit a ve vlastním provozu si ověřit, zda uvedené argumenty platí.
Bioplynové stanice
Druhou variantou využití obnovitelných zdrojů, kterou se HZT Technik zabývá, je výstavba bioplynových stanic. O tento program se zajímají velké zemědělské podniky, které dnes mohou pěstovat technické plodiny na 400 až 500 hektarech. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že technické plodiny pěstované na 30 % ploch přinesou dvojnásobný zisk než klasické plodiny na zbytku výměry. Potvrzuje to i Petr Dlouhý. „Jeden provozovatel na Slovensku využívá dva roky jednokomorovou bioplynovou stanici, podotýkám s nižší účinností fermentace. Obhospodařuje tisíc hektarů a v bioplynové stanici využívá kukuřici, travní senáž a GPS ze dvě stě hektarů. Zmíněných dvě stě hektarů mu vyneslo 2,5krát vyšší zisk než 800 hektarů běžné rostlinné produkce.“
Pro bioplynové stanice je jako stvořená kukuřice sklízená při sušině kolem 33 %. Hnůj a kejda je „vyhořelé palivo“, z tuny kejdy nebo hnoje se získá bioplyn k výrobě elektrické energii v ceně 100 až 150 korun, naopak z tuny kukuřice lze získat elektrickou energii v ceně 1300 až 1500 korun, tedy desetkrát víc. Dnes již existují nové hybridy kukuřice určené pro bioplynové stanice, které poskytují 55 až 60 tun hmoty z hektaru. V přepočtu na tržby získá zemědělec z jednoho hektaru 75 tisíc korun při nákladech 20 tisíc korun.
Společnost HZT Technik ve spolupráci s firmou Brückner dodává zájemcům o bioplynové stanice kompletní technologii na klíč, využívá dvojkomorový systém s primárním a sekundárním fermentorem a spodním centrálním čerpadlem, které umožňuje recyklovat materiál a tím řídit bezchybně celý fermentační proces tak, aby mohla být poskytnuty záruka na provozuschopnost zařízení po dobu deseti let. Investice do stanice s hodinovém výkonem 500 kW vyjde přibližně na 40 až 50 milionů korun podle výbavy a přání zákazníka, návratnost bez dotací se pohybuje kolem osmi let, s dotacemi by neměla překročit šest let.
Bioplyn se spaluje v motoru, který pohání generátor vyrábějící elektrický proud. Součástí bioplynové stanice je i trafostanice, z níž odebírá elektrický proud distributor. Využít lze rovněž tepelnou energii, která vzniká jako vedlejší produkt. „Současný potenciál biomasy bez dřevin a obnovitelných zdrojů je schopen v České republice pokrýt zhruba čtvrtinu spotřeby elektrické energie,“uvádějí odborné studie, jak je citoval Ing. Dlouhý. „V každé tuně trávy je elektrická energie za přibližně 800 korun. V současné době se u nás stavějí tři bioplynové stanice, předpokládáme však, že se v České republice bude stavět 20 bioplynových stanic ročně.“
Osvědčená technika nemohla chybět
Během dne otevřených dveří si návštěvníci mohli prohlédnout mnoho strojů, o něž je mezi zemědělci stále velký zájem. V loňském roce si třicet zemědělců pořídilo nový nakladač značky Weidemann, jejichž rozměry vyhovují i starším technologiím v živočišné výrobě. V Kostelci nad Vltavou nechyběla novinka – nejmenší kompaktní teleskopický nakladač na trhu Weidemann 5625 široký a vysoký jen 1,8 m, s délkou ramene 6,5 m a nosností 3,5 tuny, stejně jako dalších pět až šest nakladačů, které si mohou farmáři půjčit a na farmě vyzkoušet. Dozvěděli jsme se, že Weidemann připravuje na podzim širokou škálu nových typů nakladačů s výkonnějšími motory a hydraulikou.
V České republice se podle Ing. Dlouhého stabilizoval také trh s krmnými vozy Trioliet. Na přelomu června a července by se měl u nás poprvé objevit samojízdný krmný a míchací vůz Trioliet s aktivním vyřezávací štítem a dvojnásobnou rychlostí plnění, než umožňuje klasická fréza s pásem. Jde o dvoušnekový vůz, jehož objem se pohybuje od 12 do 25 m3. Pravděpodobně již letos představí Trioliet patentovaný systém automatického zakládání krmiva, na jehož vývoji pracuje společnost již pět let. Jeden člověk je schopen sám nakrmit prostřednictvím krmného robotu třikrát až pětkrát denně 700 dojnic.
V loňském roce prodala společnost HZT Technik, která se letos stala oficiálním importérem techniky Krone, přibližně 80 strojů na sklizeň pícniny této značky. Letos by mělo být toto číslo minimálně stejné, neboť zemědělci již upřednostňují kvalitu před cenou, která je u techniky Krone vždy zaručena. Velký zájem je mezi zemědělci také o samosběrací velkoobjemové návěsy Krone ZX. Již pět zemědělských subjektů využívá tyto vozy s užitečnou hmotností 22 tun k odvozu veškeré zemědělské produkce téměř sedm měsíců v roce. Návštěvníci dne otevřených dveří si mohli prohlédnout i osvědčenou techniku Fliegl (prodáno osm souprav výměnných nástaveb), Case IH, především traktory střední řady MXU, ale i mulčovače Gyrax a teleskopický manipulátory Merlo.
