I přes celosvětový trend, kdy dříve ryze mužské profese nyní bez problémů vykonávají ženy, jsou stále oblasti, kde přítomnost ženy překvapí. Není obvyklé potkat na poli nebo na silnici mladou slečnu řídící traktor. Za Ing. Evou Soubustovou jsme zajeli na farmu do Dolních Chobolic u Litoměřic, abychom se dozvěděli, jak se k takové práci dostala.
Občas se každému řidiči stane, že potká na silnici některý ze zemědělských strojů. Ať jde o sklízecí mlátičku nebo traktor s valníkem, většinou to není pro řidiče nic příjemného. Občas se to ale stává a pokud takové setkání neproběhne na silnici první třídy nebo dokonce na dálnici, příliš to člověka nepřekvapí. Určitě neobvyklé ale je potkat za volantem podobného stroje ženu.
Cesta za volant
Něco takového se může stát řidičům projíždějícím obcí Chobolice nedaleko Litoměřic. Na malé farmě je zaměstnána Ing. Eva Soubustová. Vykonává tam různé práce, ale především jezdí se zemědělskou technikou. Jízda traktorem jí nečiní problémy. „Na jaře jezdím s rozmetadlem hnojiv. Během sklizně píci sekám, obracím a nahrabuji, jezdím i s lisem,“ popsala své činnosti Ing. Soubustová. Když se přiblíží žně, pomáhá svážet úrodu z pole.
Jak řekla Ing. Soubustová, k zemědělství se dostala bez rodinné tradice přes oblibu ke koním. Proto si po gymnáziu vybrala pro další studium Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Při něm vedle řidičského průkazu na traktor absolvovala také kurz na obsluhu sklízecích mlátiček.
S řízením není problém
Ing. Soubustová nevidí žádný problém v tom, když žena řídí traktor nebo jiný zemědělský stroj. Samozřejmě, jsou okamžiky, kdy se hodí nebo je přímo potřeba větší fyzická síla. Nikdy se jí ovšem nestalo, aby jí třeba při naskladňování obilí do sila některý z kolegů z jiné farmy nebo zaměstnanec skladu nepomohl zavřít bočnici u přívěsu a podobně. Dokonce zvládne drobnou opravu na traktoru nebo na lisu. Sama své řidičské schopnosti ohodnotila, že řídí tak, aby se to traktoru líbilo.