Touha závodit je v každém chlapci a přetrvává i když se stane mužem. Ne všichni mají to štěstí a talent aby mohli závodit vrcholově a na špičkových strojích. A právě pro ně je určeno soutěžní klání Grand Prix malotraktorem, které se letos již potřetí konalo v moravských Nových Bránicích.
Oproti loňskému ročníku se soutěž opět o něco rozrostla a finančně ji pomohla řada sponzorů přičemž dva z nich (Agrotec, Agrall) byli z oblasti prodejců zemědělské techniky. A finanční pomoc byla znát protože letos sloužilo pro straty a měření časů speciální startovací zařízení s napojením na počítač takže výsledky byly po vytištění ihned k dispozici pro přihlížející diváky. A těch se sešlo přes 700.
V šesti kategoriích
Ale o co šlo. Čtenáři, Zemědělce, kteří zaznamenali tuto soutěž již v loňském roce vědí, že se jednalo o soutěžní klání v několika kategoriích s jedním společným jmenovatelem. Tedy mezi levnými vozítky. Těmi prvními byly motocykly se zdvihovým objemem do 50 ccm rozdělené do tří kategorií. V první (M1) byly babety, stadiony a podobné šlapací stroje, ve druhé (M2) klasické pionýry a mustangy a bonbónky (v jiných částech naší vlasti známé spíše pod označení pařezy) a ve třetí (M3) vše ostatní s dvěma koly a motorem do 50 kubíků.
Motocykly jezdily několik rozjížděk a následně pak finále. Malotraktory jely každý jednu jízdu na čas a to ve dvou kategoriích. V první (T1) byly traktory bez přívěsů, ve druhé (T2) s přívěsem a posádkou ve třetí se pak utkaly dva malotraktory Terra.
V soutěžních kláních se přitom sice urputně bojovalo, avšak v rámci sportovního ducha a ne za každou cenu. Zejména mladí kluci na motocyklech brali závod dosti vážně, zatímco jejich straší kolegové již jeli spíše s rozvahou. I když ne všichni. Nakonec ale nikdo ze straší generace zvítězit stejně nemohl, protože nikdy nemůže vážit totéž co patnáctiletý kluk a to bylo ve výjezdu do „Maluškova“ stoupání stoupání znát. Zejména ti se šlapacími stroji se v něm řádně zapotili.
Zato v soutěži malotraktorů hmotnosti řidičů nebyly rozhodující a rozhodující byla spolehlivost stroje a výkon jeho motoru. Ale i tak šlo především o recesi a nutno říci, že závodníci i jejich stroje sklidily obdiv přihlížejících. Zvláště když na nich mohly být k vidění takové finesy jako sedačka uprostřed a volant vlevo (Jarova slátanina II.), nebo motor ze škodovky a předek z motorky (Trojkolka z DT Klub Unín), někteří měli na svých strojích i speciální ozdoby (Dráček). Byly zde však i traktory dílensky pěkně zpracované jako Kobra 11/II, nebo vítězný stroj Barcas ze stáje Barborka.
Roztodivné názvy nesli mimo strojů i jejich jezdci, takže i ve výčtu soutěžících se žádného pořádného jména nelze dobrat. Nicméně to není podstatné a ti kteří se akce zúčastnili budou zajisté vědět o koho jde.
Sláva vítězům
Kdo tedy zvítězil? V kategorii M1 obsadil první místo Ropák z týmu Rop Team, v kategorii pionýrů zvítězil Píďa z Mejdánek týmu, a mezi motocykly M3 dominoval pilot Letadlo z týmu PP Schrot.
V obou kategoriích byl papírovým favoritem obhájce loňského vítězství Václav Klimeš ze stáje Braborka, který ani letos nenašel přemožitele i když je třeba říci, že jeho traktor byl něco mezi malotraktorem a terénním autem, ale málo platné perfektně dílensky zpracovaný. Takže ani při skocích přes terénní vlnu, kterou pořadatelé nově zařadili se tento stroj nerozpadnul a hravě ji překonal.
Celá akce byla dobře pořadatelsky zvládnutá a organizátoři museli mnohdy krotit závodníky, aby nedošlo k nějakému úrazu. Zejména při jízdě traktorů s vlekem obsazeným lidskou posádkou totiž mnohdy zůstával rozum stát nad tím do čeho si závodníci vlezou. Za jednoosým dvoukolákem dokonce musel preventivně vyrazit záchranář, protože řidič svého spolujezdce ztratil již po prvních metrech jízdy. Naštěstí ale vše dopadlo a další jízda byla již umírněnější, návštěvníci nebyli svědky žádné morbidní scény a vše proběhlo bez problémů. Takže zase za rok.
Luboš Stehno
