29.11.2004 | 01:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mistrovství světa s českým úspěchem

Na padesátém prvním mistrovství světa v orbě dosáhli naši oráči nad očekávání dobrého umístění. Václav Milík skončil v soutěži klasických dvouradličných pluhů na dvanáctém a Aleš Malý v soutěži dvouradličných otočných pluhů na čtrnáctém místě. Tato umístění jsou dobrou pozicí před příštím mistrovstvím, které se koná v Praze na Suchdole.

Mistrovství světa se tentokráte uskutečnilo na území Velké Británie, ve státě Severní Irsko a lze říct, že bylo velkolepé. A to především díky rozloze pozemků na nichž se soutěžilo, trénovalo a probíhal další doprovodný program. I účast soutěžících byla vysoká. Mistrovství se účastnilo celkem 55 oráčů, z toho 31 soutěžilo s klasickými dvouradličnými pluhy a 24 oralo s otočnými dvouradličnými pluhy. Byly to oráči téměř ze všech koutů světa, i když převahu měla jednoznačně Evropa.
V novodobé historii Společnosti pro orbu ČR (tj. od roku 1993) jsou to prozatím nejlepší umístění vůbec. Tyto výsledky nás mohou těšit o to více, že někteří ze soupeřů českých oráčů soutěží s daleko propracovanějším a dokonalejším nářadím.
Oficiálnímu mistrovství, které proběhlo v pátek 3. září (orba strniště) a v sobotu 4. září (orba louky) předcházel několikadenní trénink a slavnostní zahájení v předvečer soutěže, vše na pozemcích farmy Foyleview v Ballykelly.
Zahájení mistrovství si nenechali ujít ani regionální politici, zúčastnil se jej i princ Spojeného království Charles. Ten je velice dobře znám svou náklonností k zemědělství. Během svého projevu, kdy popřál všem mnoho zdaru, nezapomněl několikrát podotknout, že se soutěž koná právě na území Spojeného království. Především sobotní program přilákal velké množství návštěvníků, což souvisí především s množstvím zemědělských provozů v Irsku. Celkem se akce zúčastnilo více než 10 000 diváků.
Na prvním místě v soutěži klasických pluhů skončil Peter Lanz z Rakouska s celkovým počtem 326,5 bodů, v soutěži otočných pluhů vyhrál Simon Witty z Anglie s počtem bodů 357,75. Pro porovnání Václav Milík získal 254,5 a Aleš Malý 237,75 bodů.

Nejen soutěž
Mistrovství světa je již tradičně chápáno jako velký zemědělský svátek pořádající země, a Severní Irové nebyli vůbec výjimkou. Proto mohli návštěvníci kromě soutěžní orby shlédnout bohatý doprovodný program, který se dotýkal všech oblastí zemědělství.
Na velice rozlehlé ploše bylo možné kromě soutěžních a tréninkových parcel vidět historickou i moderní techniku, orbu historickými traktory a pluhy, orbu koňmi, nabídky dodavatelů služeb zemědělcům, ale také zábavný program v podobě traktorového pullingu, předvádění terénních čtyřkolek a mnoho dalších zajímavostí, které se však vždy alespoň částečně souvisely se zemědělstvím.
Oráči a jejich doprovod se stravoval a nocoval na půdě univerzity v Limavady. Kromě tohoto zázemí poskytla univerzita také prostory pro uspořádání schůze světové oráčské organizace a také pro losování soutěžních parcel a slavnostní vyhlášení vítězů, které se koná až v sobotu večer. Pouze úvodní večer se konal mimo areál univerzity, kterému předcházela ještě slavnostní mše. Slavnostní večer s kulturním programem završila česká prezentace příštího mistrovství v Praze.

Hodnotil i český rozhodčí
Téměř všechny členské státy světové oráčské organizace se světového mistrovství účastní aktivně nejen jako oráči, nýbrž také jako rozhodčí. Hlavním rozhodčím letošní soutěže byl Rasmus Mjølhus z Norska, zástupcem pak Michael Deimel z Rakouska, který je zároveň místopředsedou světové oráčské organizace. Tito dva plus ještě čtyři další rozhodčí byli oblečeni do bílých plášťů a sledovali průběh soutěže na všech parcelách. Protože je na soutěžním pozemku vytyčeno tolik parcel, kolik je oráčů, měli tito hlavní rozhodčí k dispozici motorové čtyřkolky, díky nimž mohli zvládnout kontrolovat celou plochu.
Vlastní hodnocení jednotlivých fází soutěže mělo na starost 24 „pěších“ rozhodčí, kteří byli rozlosováni do osmi skupin po třech. Čtyři a čtyři skupiny z jedné a druhé strany parcely hodnotí všechny oráče, avšak bodují jen některou fázi soutěže. Mezi nimi nechyběl ani český zástupce Josef Kachník, který je zároveň předsedou Společnosti pro orbu ČR.
To však ještě není vše. Nad regulérností celého průběhu a hlídání nápovědy nebo nedovolených činností dbalo ještě 28 pomocníků.
Právě díky Ing. Kachníkovi jsme měli možnost se hned během prvního dne dozvědět způsob hodnocení rozoru. Na tuto část soutěže mají oráči 20 minut – klasické pluhy přitom orají tam a zpět, otočné pak jenom jednu jízdu. Hodnotí se především přímočarost, zároveň je třeba, aby byla půda podorána v celé délce brázdy. Pro oráče je důležité, aby měli rozor co nejmělčí, protože následný sklad by při velkém množství zeminy nebylo možné dokonale „zavřít“. Hloubka orby, která byla na letošním mistrovství stanovena na 19 cm, se hodnotí až během druhé části soutěže při orbě zbytku parcely.

Hodnocení rozorů otočných pluhů
Hned oráč na parcele 1, tj. německý závodník Michael Ferber měl rozor podle rozhodčího Kachníka slušný, avšak vykřivený, za což mohl ztratit asi 3 body z celkově možných 10 právě za tento úkon. K tomu ještě náš rozhodčí doplnil, že místní podmínky byly velmi těžké, a to hlavně z důvodu vyježděných kolejí od sklizňových strojů. Soutěžní parcely byly totiž vytyčené právě kolmo na tyto koleje, přes něž se traktory musely každou jízdou „překolébat“.
Druhý závodník – Slovák Ivan Gavač na parcele 2 měl rozor mírně do zatáčky, podle Kachníka mohl získat max. 4 body. Při porovnání se sousední parcelou amerického oráče Rogera Fourmana byl předchozí rozor podstatně lepší. „Zde téměř bez bodu,“ konstatoval Kachník. Oráč následně skončil ve své kategorii na posledním místě.
Půdu čtvrté parcely zpracovával Nor Harald Bøhnsdalen, který patří k předním světovým oráčům, avšak jeho jízda nebyla stoprocentní. Za svůj rozor mohl obdržet max. 8 bodů, avšak následné operace zvládl dobře, neboť skončil na čtvrtém místě. Slovinský závodník Igor Pate měl až na konec svůj rozor pěkný, asi osmibodový; a ač patří mezi lepší oráče, skončil až na 19 pozici.
Závodník Raimo Itälehto předvedl při rozoru na finské poměry slabou práci. V orbě strniště tak skončil na 12 pozici, avšak orba louky byla podstatně lepší, neboť celkově skončil na devátém místě. Francouze, jako dobré oráče na poli reprezentoval Roland Bos. Jeho rozor byl na dobré 8 – 9 bodové úrovni. Mait Pajo z Estonska, který se během dlouholeté kariéry vypracoval, si vedl také velice dobře, asi na osm bodů. Dalším hodnoceným byl oráč parcely 22 – Angličan Simon Witty – jeden z favoritů soutěže. Jeho rozor byl na poli jedním z nejlepších, téměř na deset bodů. Simon Witty svou pověst nakonec potvrdil a soutěž otočných pluhů vyhrál.
Parcelu 21 oral Švéd Rolf Eliasson, také jeden z favoritů. Jeho rozor patřil k nejlepším, celkově skončil na šesté pozici. Andrew B. Mitchell ze Skotska patří opět ke světové špičce, avšak jeho první brázda tomu nenasvědčovala. Zbytek orby strniště byl ale perfektní, takže dosáhl druhého místa, celkově skončil třetí. Hug Ueli nedokázal tentokrát co jindy, jeho rozor měl malý průhyb a ani se svým celkově šestnáctým místem nebyl Švýcar pravděpodobně spokojen. To domácí závodník Thomas A. Cochrane byl se svým rozorem určitě spokojen, mohl získat i 9 bodů. Nakonec se objevil i na stupních vítězů, a to na druhém místě.
Dobré umístění českého závodníka Aleše Malého na parcele číslo 17 signalizoval i první rozor, který si podle našeho rozhodčího zasloužil i 8 bodů. Zároveň v té době Ing. Kachník vyjádřil spokojenost s jeho přítomností na světovém mistrovství a také naději na dobré umístění.
Hned vedle orající dánský závodník Søren Korsgaard odvedl ještě lepší práci než náš závodník a zasloužil si i 9 bodů. Protože patří také mezi světovou elitu, nemohl jinak. Celkově obsadil nepopulární čtvrtou příčku. Peter Urlich, soutěžící ze Švýcarska, rozoral na své parcele téměř bezchybnou, dalo by se říci perfektní brázdu, která kandidovala na 10 bodů. Zbytek orby ale už nebyl tak dobrý, a tak se oráč umístil na celkově 8 pozici. Australan Peter D. Gladwell měl rozor poměrně čistý, avšak trochu zvlněný, proto mohl očekávat maximálně 7 bodů. Závodník Ignacio Gomez Hortelano ze Španělska nepatřil mezi elitu, avšak jeho první brázda to popírala. Ani český rozhodčí neskrýval překvapení a bez váhání by udělil 8 bodů.
Kazys Gencius, soutěžící z Litvy na parcele 12, nebyl zajisté se svým zvlněným rozorem spokojen. Za takto provedenou první jízdu mohl očekávat kolem 6 bodů. Parcelu 11 si vylosoval Novozélanďan Bob Nehrtens a i on neodvedl dobrou práci. Jeho rozor byl jemně zvlněný téměř po celé délce. Protože se jednalo o sousední parcely, mohly být jedním z důvodů zvlnění koleje, avšak s těmi se soutěžící musí vyrovnat.
Henri Schroijen, závodník z Nizozemí, měl pravděpodobně smůlu při losování parcely. Jeho rozor nebyl dobrý a ani bodové hodnocení by od českého rozhodčího nepřekročilo pětku. Ani první brázda belgického oráče Toma Verhoevena nebyla zcela přímá, avšak oproti jiným rozorům naopak celkem povedená. Mnohem horší rozor jsme mohli vidět u kanadského oráče Billa Higginsona, který si za něj mohl připsat 4, max. 5 bodů. Maďar Jozsef Nagy předvedl podle Kachníka na maďarského závodníka vynikající práci, za svůj rozor mohl získat i 8 bodů. Dále se mu však již tolik nedařilo a skončil na 18 pozici.

Zhodnocení rozorů klasických pluhů
Po projití parcel, na nichž soutěžili oráči s otočnými jsme společně s českým rozhodčím zhodnotili rozory také na parcelách oráčů s klasickými pluhy.
Jako první jsme se shodou okolností zastavili na parcele rakouského závodníka Petera Lanze, vítěze této kategorie soutěže. Jeho rozor nebyl špatný, avšak zcela perfektní také ne. Mohl získat 8 či 9 bodů. Parcelu 49 oral místní závodník Samuel Gill, který předvedl naprosto perfektní práci. Jak uvedl Ing. Kachník: „Na české poměry je rozor příliš hluboký, avšak to pro jeho hodnocení není na závadu.“ Parcelu 44 zpracovával Andreas Steiner z Rakouska. I on patřil, jak se později ukázalo oprávněně, mezi favority soutěže. „Za takovýto rozor bez pochyb plný počet bodů,“ konstatoval Kachník a doplnil, že na rakouských závodnících je zajímavým faktem to, že ač soutěží obvykle každým rokem nový soutěžící, dostávají se pravidelně na stupně vítězů.
Har Meuwissen z Nizozemí si svým rozorem přišel asi k šesti bodům, obdobně na tom byl i Tom Smits, který mohl obdržet o bod méně. Kaspar Järvala z Estonska měl sice rozor poměrně rovný, ovšem široký a dost zasypaný. Získat mohl 5 až 6 bodů. Ron Richards z Austrálie odvedl na parcele číslo 40 poměrně dobrý rozor, který však opticky nevypadá příliš dobře, což má při hodnocení také velký význam. Proto mohl získat tak 6 bodů.
Španělský oráč Valero Calvo Bielsa překvapil dobrou prací se zaměřením na estetičnost. Díky několika vlnám však mohl dosáhnout 6 či 7 bodů. Další brázda patřila Janu Erlingu Aurstadovi z Norska. Norové patří podle našeho rozhodčího k dobrým oráčům, avšak tento rozor patřil k horším a oráč mohl čekat maximálně do 4 bodů. Zato novozélanďan Bruce Redmond se na parcele 37 s rozorem předvedl trochu lépe, na bodové stupnici mohl z 10 získat do 7 bodů. Celkově byl však úspěšnější, skončil na čtvrtém místě.
Zimbabwe, i takto pro nás exotický stát je členem společnosti pro orbu. Zástupce této země Bruce Alexander Flanagan jako mladý závodník ukázal při rozoru dobrou práci na úrovni 6 nebo 7 bodů. Celkově ho však čekala až 20 pozice. Italský závodník Giovanni Ciregia předvedl moc pěkný a na běžné italské poměry mělký rozor na úrovni 7 bodů. Nakonec na něj při vyhlášení čekalo 17 místo. Parcelu 34 zpracovával Christophe Saulais z Francie. Jeho rozor byl poměrně vlnitý, získat mohl 6 bodů. Následovala parcela 33 a rozor Rimantase Kleivy z Litvy, kde se mistrovství světa koná v roce 2007. I jeho rozor byl provedený poměrně dobře, i když jemně zvlněný. Český rozhodčí by mu udělil asi 6 bodů.
Další parcela patřila slovenským kolegům, konkrétně oráči Andreji Vargovi. Ani jeho rozor nebyl špatný, ale mírně prohnutý a u jednoho konce zvlněný, proto mohl od rozhodčích očekávat 6 či 7 bodů. Ital Giusepe Fiocchi pracoval na parcele 31, kde jsme jej zastihli ve společnosti zástupce světového výboru a v tuto chvíli i v pozici rozhodčího Nicoly Nardoneho. Jak upřesnil český předseda společnosti pro orbu, je dobře, že právě na tohoto závodníka, který předvedl pěknou přímou brázdu navazuje český závodník. Ital za svůj rozor mohl dostat bez problémů 7 bodů.
A to jsme se již dostali k parcele číslo 30, tj. k parcele na níž svůj um předváděl Václav Milík. Ten nezačal vůbec špatně, jeho brázda byla přímá, jen s drobnými nedostatky, a tak se mohl těšit na 8 bodů, které nakonec po poradě procházejících rozhodčích také obdržel. Naproti tomu Bruce Davis, oráč z USA neodvedl pohlednou práci. Tomu odpovídalo i ohodnocení někde na počátku bodové stupnice. Pozemek označený číslem 28 si vylosoval Slovinec Stefan Cigut. I když jeho rozor byl podstatně lepší než americký, přesto mohl díky zvlnění obdržet kolem 6 bodů.
Pro oko pěkný rotor připravil divákům a rozhodčím dánský soutěžící Flemming Thorsager. Jenom díky vlně v zadní části přišel o maximální počty bodů, takto mohl pomýšlet tak na 8. Také Angličan John P. Hill patří do mezi přední světové oráče. Zde mu ale jeho první rozor nevyšel nejlépe, díky několika vlnám mohl získat 7 bodů. Na parcele 25 soutěžil oráč Niels Göragen ze Švédska. Jeho rozor byl provedený odlišným systémem, než bývá zvykem, což pro následnou orbu může být užitečné, avšak při hodnocení rozoru přineslo v tomto případě maximálně 6 nebo 7 bodů.
Clilve Nixon zastupující v orbě silný Wales oral parcelu 47. Jeho rozor však tentokrát nepatřil k nejlepším, lze jej zařadit do početné skupiny za 6 či 7 bodů. Irsko, tj. Irskou republiku reprezentoval na parcele 48 Eamon Tracey. Jeho rozor byl opravdu pěkný – u takto provedených byla radost se podívat. Za takovou práci si oráč odnesl ohodnocení minimálně 9 body. Finský závodník Markku Nuutinen nepotvrdil dobrou pověst soutěžních oráčů. Jeho rozor byl zvlněný, obdržet mohl asi 6 nebo 7 bodů.
Na parcele 50 se o co nejlepší rozor pokoušel německý závodník Kai Wommelsdorf. Jeho úsilí nevyšlo na prázdno, jen díky malé vlně přišel o 2 nebo 3 body. Skotský oráč Andrew Morrison odvedl srovnatelnou práci, oba státy, tj. Německo a vlastně všechny státy Velké Británie mají v soutěžní orbě značnou tradici, takže i on se mohl těšit na minimálně 7 bodů.
Rozor na další parcele provedl irský oráč Sean Keating, který měl podle slov rozhodčího na dně brázdy jemně napadáno, avšak přímočarost byla až na maličkosti dobrá, a proto si mohl odnést 8 bodů. Parcela 53, jejíž oráč Evan Watkins z Walesu se na strništi umístil na čtvrtém, avšak na louce zvítězil a tak celkově skončil druhý, byl podle Kachníka kandidátem na umístění v první desítce. Za takovýto rozor mohl obdržet 8 bodů.
Naproti tomu maďarský závodník Zoltan Szöke patřil podle našeho rozhodčího k outsiderům, a to především díky používanému nářadí, které nemělo mnoho seřizovacích prvků. I to se nakonec potvrdilo, když skončil na 31, tedy poslední pozici. Parcelu 55 oral Kanaďan Bert Beijens. Jeho způsob orby byl dobrý, avšak díky několika velkým vlnám si nemohl přijít na více než šest bodů.
Při porovnání celkových výsledků s hodnocením jednotlivých oráčů hned při prvním rozoru naším rozhodčím musíme uznat, že soutěžní orbě opravdu rozumí, neboť se většina jeho tipů potvrdila.

Průběžné výsledky označily favority
Pro druhý den předložili rozhodčí oráčům průběžnou výsledkovou listinu, která však obsahovala pouze 30 % nejlepších oráčů obou kategorií bez přesného pořadí. V kategorii klasických pluhů to bylo konkrétně devět jmen, mezi které se díky dobré práci na louce protlačili dva jiní oráči, takže dva z nich skončili na horších místech než devátém. Jiná situace byla u kategorie otočných pluhů, kde se všech sedm nejlepších oráčů umístilo v první sedmičce. Kteří to jsou si můžete přečíst ve výsledkové listině.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down