Nejen o technice pro sklizeň lnu

Na pozemcích Agropodniku Dvorce, a.s., který je v Česku největším pěstitelem přadného lnu, proběhla přehlídka techniky pro sklizeň této technické plodiny. V jejím úvodu si ředitel společnosti, inženýr Oldřich Ridl posteskl nad letos opět zmařenými nadějemi na dobrou sklizeň lněného stonku. Velké naděje podložené tím, že se podařilo len včas zaset (v první dekádě dubna) a že porosty vypadaly nadějně, zhatilo opět počasí. Ve Dvorcích to byla neobvyklá sucha v průběhu května a června. Místo zdejšího běžného průměru 90 až 120 milimetrů srážek, spadlo letos v tomto období jen 6 milimetrů. Len tak ve fázích, kdy měl intenzivně růst do délky, nedostal to nejdůležitější, vodu. Len tak dorostl pouze do výšky kolem 40 cm, výnos stonku bude kolem 3 tun a výtěžnost vlákna pouze 6 - 8 %.

Inženýr Ridl i vedoucí rostlinné výroby společnosti ing. Jozef Krajkovič přemýšlejí, čím jsou opakující se sucha v jejich regionu způsobena. Je to dlouhodobější klimatická změna? Nebo snad ovlivnilo zdejší klima napuštění 870 ha velké nádrže Slezská Harta, vzdálené necelých deset kilometrů? Ta by však měla klima podle logiky spíš zvlhčit. Každopádně bude propad u lnu pro takto specializovaný podnik s letošní plochou 237 ha lnu velmi citelný.
Lnáři z blízkého i vzdálenějšího okolí, ze Slezska, Moravy i Čech, se do Křišťanovic u Dvorců přijeli podívat hlavně na techniku a na její práci při sklizni. Ve Dvorcích před lety investovali do nákupu moderních strojů, především trhačů a samojízdných obracečů DEHONDT a DEPORTERE v samojízdné i tažené verzi, k vidění tedy bylo skoro to nejnovější, co po evropských polích lnu jezdí.
Lnářská "bojová vozba" byla na okraji pole s posledními nesklizenými hektary lnu úhledně vyrovnána. Mezi stroji, které lnáři používají, byly však i takové, které se ve své kategorii dožily požehnaného veteránského věku. Stroje pro sklizeň a obracení lnu jsou však jednoúčelové a protože nová technika je velmi drahá (kompletní linku, která by zajistila sklizeň asi 60 hektarů, je možné pořídit za cenu kolem 6 milionů korun!), jsou lnáři nuceni využívat staré techniky nadoraz. Určitou záchranou jsou v této situaci i přežívající sovětské závěsné trhače LK4T, které je možné inovovat použitím náhradních dílů k novějším strojům ruského původu, které nabízí společnost Agrie Brno, a.s. Lnáři však podle slov ing. Otto Klimeše z této společnosti ani této možnosti příliš nevyužívají.
Na trhání lnu navazují i další operace, obracení a sběr a lisování do kulatých balíků. Také obracení lnu nařádkovaného lnu během rosení vyžaduje jednoúčelové stroje (doba, kdy stačily dva autobusy brigádnic z "družebních podniků", vybavené dřevěnými tyčemi, je nenávratně pryč. Nové stroje je mnohonásobně nahradí, ale jsou nenávratně drahé. I zde je možnost volby kompromisu mezi nejmodernější a nejvýkonnější samojízdnou technikou se zaručenou kvalitou práce a levnějšími jednoduššími taženými stroji s menším výkonem a vyššími nároky na obsluhu. Většina strojů byla pak předvedena i na poli při práci, lnáři diskutovali nad výhodami, nevýhodami a "mouchami" jednotlivých typů, všimli si ale také problému, jímž je zaplevelení porostů lnu výdrolem řepky, která je často pro len jedinou vhodnou předplodinou. Pozemek, na němž byla předváděna u Křišťanovic sklizeň, to dokazoval. Řepka přežila i postřik 0,4 l Lontrelu 300 s 10 g Gleanu 75 WG, což mohlo být částečně způsobeno suchem, ale je možná i rezistence řepky vůči některým herbicidům i jejich kombinacím.
Zdá se, že většina našich lnářů nad další perspektivou pěstování této plodiny váhá. Na jedné straně jsou jim známé podpory, jichž se dostává pěstitelům lnu v zemích EU, na druhé však brzdí jejich nadšení pro tuto naši tradiční plodinu podhorských oblastí velká rizikovost jejího pěstování a také nejistota kolem kvóty, kterou nakonec Česká republika pro len získá. Představy lnářů, jejich Lnářského svazu a EU se několikanásobně liší.
Břetislav Koč

Text k foto:
(1)
Inženýr Oldřich Ridl, ředitel Agropodniku Dvorce, je délkou letošního lnu zklamán. Sucho se podepsalo...
(2)
Svinovací lisy Dehondt v samojízdné i v tažené verzi - chlouba lnářské "bojové vozby" Agropodniku Dvorce.
(3, 4)
Tažený trhač lnu z Ruska je levnější variantou pro sklizeň lnu, stejně jako tažený obraceč téhož původu.
Foto Břetislav Koč