V dosavadních systémech hospodaření bylo pole bráno jako nejmenší jednotka. V rámci této jednotky byly prováděny veškeré polní operace jednotně. Dnes se stále častěji objevuje ve spojení se zemědělskou výrobou pojem „precizace operací“. S monitorováním pozemků a se sledováním heterogenity se setkáváme především při sklizni plodin, hnojení a ochraně rostlin.
Jedna velice důležitá oblast činnosti je však stále opomíjena. Jedná se o zpracování půdy, resp. intenzitu a hloubku zpracování. Při nerespektování stanovištní heterogenity může docházet k nepřiměřenému nebo naopak nedostatečnému působení pracovních nástrojů na půdu. Příliš intenzivní zpracování je příčinou zbytečné spotřeby paliv a opotřebení pracovních nástrojů. Čím je zpracování intenzivnější, tím silnější je zátěž na jednotlivé půdní agregáty. Nízká intenzita a nízké drobení hrud vede k nevyrovnanostem při zakládání porostu. Znalost lokálně rozdílných půdních vlastností může být využita pro mapování vlastností pozemku při požadavku obsáhnout více vliv půdního prostředí na vývoj rostlin a výnos. Sledování půdních vlastností a sledování kvality pak lze využít k řízení intenzity vstupů na pozemku při jeho zpracování.
Provedená měření
Pro sledování stanovištní heterogenity byl vybrán pozemek VÚRV Praha-Ruzyně o výměře 16 ha. Na pozemku bylo vytyčeno a zaměřeno v systému GPS 60 bodů, ve kterých byly sledovány půdní vlastnosti, kvalita prováděných operací a vliv kvality zpracování na stav porostu.
Po sklizni plodiny byl pozemek podmítnut do hloubky 8 cm a následně zorán do hloubky 20 cm. Při obou operacích byl nepřetržitě sledován tahový odpor a spotřeba paliva. K vyhodnocení zastoupení hrud na pozemku bylo použito obrazové analýzy.
Předseťová příprava byla provedena rotačním kypřičem. Během práce kypřiče byl sledován příkon na vývodovém hřídeli, tahová síla a spotřeba paliva. Následně byla provedena opět obrazová analýza zastoupení hrud na povrchu pozemku. Současně se sledovala tvrdost hrud na pozemku a po zasetí penetrační odpor seťového lůžka. Pro srovnání s obrazovou analýzou byla provedena na vybraných místech s výraznými rozdíly hrudovitosti sítová analýza hrud po orbě a předseťové přípravě.
Výsledky
V grafu je zobrazeno procentuální zastoupení jednotlivých velikostních frakcí hrud po orbě z vybraných bodů, získané sítovou analýzou. Jsou patrné výrazné rozdíly v zastoupení jednotlivých složek. Výrazných rozdílů ve výsledcích bylo dosaženo také například při obrazové analýze po přípravě . Zde byl sledován především počet hrud o velikosti nad 40mm a střední vážený průměr všech velikostních složek hrud. Střední vážený průměr velice úzce souvisí se zastoupením jednotlivých velikostních složek hrud. V obou případech, jak v počtu hrud o velikosti nad 40mm tak mezi hodnotami středního váženého průměru byly prokázány statisticky významné rozdíly. Počet hrud o velikosti nad 40 mm na ploše rámečku 40x60mm pohyboval od 0 do 18, hodnota středního váženého průměru od 21,6 do 42,34mm.
Pro kvalitu a energetickou náročnost zpracování je velice důležitá odolnost hrud vůči drobení. Při penetrometrickém měření tvrdosti hrud byly naměřeny hodnoty od 88 do 360 kPa. Vyhodnocení prokázalo výskyt míst se statisticky významnými rozdíly v tvrdosti hrud po přípravě.
Závěr
Výsledky měření ukazují na výrazné rozdíly v kvalitě zpracování půdy. Příčiny byly především v rozdílech fyzikálních vlastností orniční vrstvy pozemku. Jednu z příčin těchto rozdílů je třeba hledat také ve zhutnění orničního profilu nadměrnými přejezdy strojů.
Měření bude přínosem pro vyhodnocení stanovištní heterogenity pozemku při záměru sledovat vliv prostředí na stav a vývoj porostu a jeho výnos.
Milan Kroulík, Technická fakulta, ČZU v Praze
