Obilniny se v České republice pěstují na více než 55 procentech orné půdy, přičemž podstatná část výměry připadá na ozimy. Připočteme-li k tomu narůstající plochy ozimé řepky, představuje zakládání porostů ozimých plodin výraznou pracovní špičku. V podmínkách ČR se rozšiřují technologie zjednodušeného zpracování půdy a zakládání porostů plodin, které mají v pěstitelských technologiích ozimých plodin provozní výhody, zejména nižší potřebu práce.
Úspora času vychází zejména z vysoké výkonnosti moderních kypřičů pro mělké zpracování půdy (talířové kypřiče, radličkové kypřiče), ze zjednodušení předseťové přípravy půdy, jestliže je vynechána orba, a z využívání herbicidů k regulaci plevelů či zaplevelujících plodin (vzešlého výdrolu předplodin). Časová flexibilita pak umožňuje úspěšně zakládat porosty plodin i při velmi krátkém období mezi sklizní předplodiny a setím následné plodiny. Příkladem je zakládání porostů ozimých obilnin po později sklízených plodinách. Zvláště na těžších půdách, kde je orba k ozimům často spojena s tvorbou obtížně zpracovatelných hrud, je zpracování půdy bez orby dobrou alternativou z důvodu snížení počtu operací zpracování půdy.
Kvalita sklizně předplodiny
V soudobých systémech hospodaření se nevyhneme zařazování obilnin po obilninách. Využíváme-li technologie zpracování půdy bez orby, narůstají nároky na stav pozemků po sklizni předplodiny. Při stále častějším drcení a rozptylování slámy obilnin a využívání technologií bez orby narůstá riziko uložení osiva na slámu předplodiny, která byla zapravena ve větším množství do hloubky setí i do vrstvy půdy bezprostředně pod hloubkou setí. Dochází k tomu při nekvalitním rozptýlení podrcené slámy a při výskytu shluků slámy. Přímý kontakt osiva se slámou je nepříznivý nejen z hlediska zhoršeného přívodu vody k osivu, ale i z hlediska vlivu meziproduktů s inhibičním účinkem na klíčení osiva, které vznikají při rozkladu slámy v půdě.
Jedním ze základních předpokladů kvalitní práce secích strojů při setí do půdy po zjednodušeném mělkém zpracování půdy po obilninách a řepce je proto rovnoměrné rozptýlení podrcené slámy a dále rozptýlení plev a úhrabků. Další podmínkou je nízké strniště předplodiny. Z toho vyplývají vysoké nároky na předchozí zpracování půdy s efektem urovnávání povrchu ornice. Je to dokladem skutečnosti, že kvalita pracovních operací v pěstitelských technologiích se vzájemně podmiňuje, je nutné minimalizovat slabá místa v pěstitelských technologiích jednotlivých plodin i s ohledem na plodiny, které v osevním sledu následují. Vysoké strniště naopak zpravidla není na závadu při přímém setí do nezpracované půdy.
Příčnou nerovnoměrnost rozptylu podrcené slámy a plev dokumentují grafy na obr. 1 až 3. Jedná se o část výsledků měření VÚZT v roce 2000, kdy byla hodnocena rovnoměrnost rozptylu obilní hmoty za sklízecími mlátičkami při vybavení sklízecí mlátičky rozmetadlem plev a dále ve variantě sklízecí mlátičky bez rozmetadla plev. Na obr. 1 jsou zachyceny naměřené hodnoty ukazující příčnou nerovnoměrnost uložení podrcené slámy a plev jarního ječmene na povrchu půdy v pracovním záběru sklízecí mlátičky bez rozmetadla plev. Z grafu je patrné ponechávání posklizňových zbytků v pruzích. Po podmítce a po zasetí ozimé řepky byla opět vyhodnocena příčná nerovnoměrnost rozmístění posklizňových zbytků jarního ječmene na povrchu půdy – graf na obr. 2. Ukázalo se, že nerovnoměrnosti v příčném rozmístění posklizňových zbytků jarního ječmene nebyly podmítkou vedenou šikmo na směr jízd sklízecí mlátičky výrazněji sníženy – při podmítce se totiž přemísťovaly shluky podrcené slámy a plev, aniž by se znatelně zlepšilo plošné rozmístění rostlinných zbytků
Graf na obr. 3 dokumentuje významné riziko spojené se zakládáním porostů plodin bez orby po obilninách, řepce i dalších plodinách sklízených sklízecími mlátičkami. Ztráty výdrolem při sklizni způsobují zaplevelení následných plodin. Likvidace vzešlého výdrolu obilnin graminicidy v řepce zvyšuje náklady v pěstitelských technologiích využívajících systémy zpracování půdy bez orby.
Ze srovnávacích měření vyplynulo, že při využívání technologií mělkého zpracování půdy po obilninách, zejména jestliže se sláma nesklízí, je vhodné používat rozmetadla plev na sklízecích mlátičkách. Další možností zlepšení plošného rozmístění podrcené slámy a plev je využívání tzv. prutových podmítačů, kterými se pozemek ošetřuje šikmo na směr jízd sklízecích mlátiček. Po mělké podmítce je možné pro zlepšení plošného rozmístění plev a podrcené slámy použít prutové brány (obr. 4).
Příklady pracovních postupů
V tabulce je uvedeno několik variant zpracování půdy a setí ozimých obilnin. Je třeba zdůraznit, že v této tabulce není uvedena aplikace herbicidů a náklady s ní spojené. Zásady aplikace neselektivních herbicidů pro potlačení plevelů, případně vzešlého výdrolu předplodiny před setím ozimů, jsou dostatečně známé. Ačkoliv náklady na herbicidy a jejich aplikaci se mohou blížit nákladům na orbu k ozimům, je efektivnost potlačení plevelů a vzešlého výdrolu herbicidy dána především úsporou času, což umožňuje včas založit porosty ozimých plodin.
V tabulce je uveden i příklad přímého setí do nezpracované půdy. Tato technologie může v našich podmínkách najít uplatnění například při setí po luskovinách nebo při setí ozimé pšenice po včas sklizené cukrové řepě za předpokladu, že při sklizni řepy nebyly na pozemku vytvořeny hlubší kolejové stopy. Poznatky z posledních let ukazují, že přímé setí obilniny po obilnině nebo ozimé řepky po obilnině může být v našich podmínkách rizikové. Kvalitní mělká podmítka, případně opakovaná podmítka, se ukazuje jako dobrý základ pro setí ozimů.
Mělké kypření půdy, případně opakované kypření, se může v pracovních postupech zpracování půdy koncem léta a na podzim uplatnit ve více variantách. V tabulce je uveden příklad s využitím stroje s aktivně poháněnými pracovními nástroji - například vířivý kypřič, kypřič s příčným hřebovým rotorem. U secího stroje, který je spojen s tímto kypřičem, je nutné při setí do mulče, tedy při setí při větším výskytu rostlinných zbytků na povrchu půdy či v povrchové vrstvě půdy, použít secí botky, u kterých nedochází k ucpávání rostlinnými zbytky. Zpravidla to jsou jednokotoučové botky se šikmo postavenými kotouči. Přítlak na secí botky lze regulovat, botky jsou vybaveny omezovači hloubky setí. Kypřiče s poháněnými pracovními nástroji mohou být doplněny o předřazená kypřicí tělesa, kterými lze v případě potřeby prokypřit ornici bez obracení zeminy.
Vlastní setí a technika pro setí není náplní tohoto příspěvku.
Orba k ozimům
Zpracování půdy k ozimům s využitím orby bude i nadále nacházet uplatnění v našich podmínkách. Renomovaní výrobci pluhů přispívají ke zlepšení kvality orby a ke zvýšení univerzálnosti pluhů nabídkou pluhů s měnitelným pracovním záběrem. Pracovní záběr je možné změnit buď stupňovitým přestavením uchycení jednotlivých slupic k rámu pluhu a změnou úhlu, který svírá rám se směrem jízdy, nebo je možné měnit záběr plynule i během jízdy. Pluhy s měnitelným pracovním záběrem pak lze použít jak pro střední nebo mělčí orbu, tak i pro hlubokou orbu s dokonalým převracením skýv. Velkou výhodou plynule měnitelného pracovního záběru pluhů je možnost dokonalého dokončení orby na pozemcích a kvalitnější orba i při výskytu překážek na pozemcích, například sloupů a stožárů.
Změnou pracovního záběru pluhu je dále možné regulovat stupeň drobení skývy při orbě. Při nastavení na menší pracovní záběr a zvýšení pojezdové rychlosti dochází k lepšímu drobení zeminy, což je výhodou právě při orbě k ozimým obilninám nebo k ozimé řepce. Při podzimní orbě k jařinám, kdy vytváření větších hrud nemusí být na závadu, lze využít větší pracovní záběr pluhu. Šířku brázdy je možné měnit například v rozmezí 0,3 až 05 m. V nabídce výrobců převažují oboustranné otočné pluhy. Přednosti orby s využitím těchto pluhů jsou všeobecně známé, i když pro orbu velkých pravidelných pozemků s minimální svažitostí však může být nákladově příznivou alternativou použití pluhů jednostranných (záhonových).
Zkrátit časový úsek mezi orbou a setím ozimých plodin umožňují drtiče hrud a pěchy připojené k pluhu (obr. 5). Spojením orby s podpovrchovým utužením půdy a drcením hrud se usnadní následná předseťová příprava půdy. Pro těžší půdy jsou určeny dvojité pěchy, které mají klidnější chod. Běžná je kombinace pěchů s válci croskill. Na půdách se sklonem k tvorbě obtížně zpracovatelných hrud je drcení hrud spojené s orbou k ozimům výhodné proto, že k rozrušování hrud dochází zpravidla při příznivější vlhkosti ornice než tehdy, jestliže hroudy rozpracováváme v samostatné operaci s časovým odstupem po orbě. Zaschnutí hrud zejména na těžších půdách výrazně zvyšuje energetickou náročnost předseťové přípravy půdy k ozimům a zvyšuje riziko setí do nadměrně hrudovité půdy.
Hlubší kypření ornice bez obracení zpracovávané vrstvy půdy
V technologiích zpracování půdy bez orby jsou použitelné dlátové kypřiče, které kypří půdu do hloubky 30 až 40 cm. Lze je využít k periodickému podpovrchovému kypření, případně k narušení zhutněné podorniční vrstvy půdy, jehož cílem je odstranit nežádoucí zhutnění v půdním profilu při minimálním narušení povrchu půdy. Rostlinné zbytky zůstávají při kypření na povrchu půdy. Jsou využívány šikmé slupice opatřené břitem a dláta s navazujícími nastavitelnými křídly. Tyto dlátové kypřiče je možné s výhodou použít i pro rozrušení zhutnělých vrstev v půdě zejména v místech soustředěných přejezdů dopravní techniky při sklizni. Na obr. 6 je zachyceno kypření půdy na těchto částech pozemku po sklizni cukrové řepy. Podmínkou dobré kvality kypření je příznivá vlhkost půdy – půda musí být v hloubce kypření drobivá. Při nadměrné vlhkosti půdy v pokročilém podzimu, jestliže zemina podléhá plastickým deformacím, se příznivý efekt použití dlátového kypřiče neprojeví, naopak se může zásahem struktura půdy ještě zhoršit.
Jedním z trendů, který vychází ze způsobů zpracování půdy bez orby je postupné několikaúrovňové kypření půdy uskutečněné jedním strojem Při postupném zvyšování hloubky kypření lze předpokládat zlepšení kvality kypření.
Závěr
Při zpracování půdy k ozimům je požadována vysoká plošná výkonnost souprav s cílem vykonat pracovní operace v optimálních termínech při požadované kvalitě práce. Pro kvalitní založení porostů je nutné vytvořit dobré seťové lůžko. Aktuálním požadavkem je přijatelná energetická náročnost operací zpracování půdy. Zvýšený zájem o postupy zjednodušeného zpracování půdy bez orby je v současné době motivován zejména důvody ekonomickými a provozními, teprve na druhém místě jsou důvody ekologické (půdoochranný efekt).
Výsledky prezentované v článku byly získány při řešení výzkumného záměru MZe ČR ev. č. MZEM05 9901
Ing. Josef Hůla, CSc., Ing. Pavel Kovaříček, Ing. Václav Mayer, CSc., Marcela Vlášková
VÚZT Praha - Ruzyně
