Přestože v minulých letech došlo k významnému poklesu chovu mléčného skotu, většina zemědělských podniků od něj zcela neustoupila a naopak v zájmu udržení se na trhu přešla na jeho intenzivní formy. Nejinak je tomu v zemědělském družstvu vlastníků Novoveselsko, kde jsme si mohli pohovořit s hlavním zootechnikem, ing. Koukalem.
Na úvod klasická otázka. Mohl byste stručně říci něco k charakteristice podniku?
Naše družstvo vzniklo v roce 1994 transformací z původního ZD Nové Veselí. Nyní hospodaří na 880 ha z čehož je 740 ha orné půdy, 140 ha TTP. Na orné půdě převažuje pěstování obilnin (340 ha), kukuřice na siláž (140 ha), JTS (130 ha) a zbylou část osevních ploch zaujímají GPS. V živočišné výrobě jsme zaměřeni na chov mléčného skotu, který reprezentuje 470 dojnic (výhledově asi 500 ks) Holštýnského plemene a celkově asi 1150 ks skotu (jalovice, mladý skot, býci).
Jaký máte systém ustájení?
Jde o volné boxové ustájení s podestýlkou. Za tímto účelem byl předělán VKK na 720 ks (složený ze tří pavilonů po 240 ks). Dále máme vaznou stáj, což je klasický K 172 a teletník na 230 ks.
Jaká je dosahována užitkovost?
V průměru asi 8200 až 8300 l/rok u krav a u prvotelek asi 8000 l. To, že se prvotelky kravám v užitkovosti tak blíží je způsobeno jejich lepším genetickým založením. Spolupracujeme totiž s firmou ABS a využíváme individuální připařovací plán GMS. Asi 80 % býků ja tak americké provenience.
Co krmná dávka?
Používáme celoroční krmnou dávku, která se liší samozřejmě podle jednotlivých kategorií skotu. Je založeny na jetelotravní senáži a kukuřičné siláži. Doplněk tvoří GPS, syrovátka, luční seno, melasa a směs tvořená jadrnými krmivy. Celkově tak dospělá dojnice přijme přes 24 kg sušiny krmiva denně.
Ale přejděme k tomu proč jsem vás navštívil a sice ke nové rybinové dojírně od firmy Agromilk. Proč jste se rozhodli právě pro tuto značku?
Původně jsme měli dvě rybinové dojírny 2x8 z produkce Agrostroje Pelhřimov, z nichž jednu jsme později repasovali na modernější variantu. Ta již měla asynchronní dojení a automatiucké sundávání dojícího zařízení. V roce 2000 jsme vybudovali novou rybinovou dojírnu 2x12 s rychlým odchodem, kterou dodala firma Agromilk Pelhřimov.
Rozhodovali jsme se mezi firmami, které dominují na našem trhu a nakonec padla volba na výše uvedenou značku zejména s ohledem na cenovou dostupnost (i když cena je poměrně vyrovnaná) a blízkost servisu. Důvodem byl i propracovaný systém bodové identifikace.
Můžete stročně charakterizovat co vám systém bodové identifikace přináší?
Systém AFImilk nám přináší nám to úplný komfort zootechnických hodnot. Bodová identifikace snímá veškerá data na dojírně. Kráva má na pravé zadní noze pedometr což je vlastně vysílač, který při dojení vyšle signál na přijímač umístěný v dojírně. Tím je dojnice jednoznačně identifikována. A lze též jasně určit zda je ve správné skupině a nedošlo ke smíchání skupin. Po ukončení dojení jsou zaznamenány údaje o nádoji, konduktivitě mléka a čase dojení. Pedometr navíc předá informaci o pohybové aktivitě, která je signálem zda se kráva nachází v období říje (vysoká pohybová aktivita). To je důležité u vysokoužitkových dojnic, kde říje probíhají mnohdy skrytě. Anebo naopak, pokud je pohybová aktivita nízká je to signálem pro špatný zdravotní stav nohou.
Informace se dají zadávat i manuálně prostřednictvím obsluhy v dojírny. Z uvedených údajů se dá jednak kontrolovat užitkovost, zdravotní stav i poměrně přesně volit termín inseminace. Systém sám pak vybere určité skupiny dojnic, které se v některém parametru odlišují (zdravotní stav, inseminace). U inseminace mi program nabídne i volbu různých býků s ohledem na cenu. Výhodou je i to, že je celý program v Češtině.
Takže samá pozitiva?
Ano. Pedometry zatím fungují velmi spolehlivě. Nestalo se aby se ztratil, a počet nepřečtených pedometrů není vyšší než 1 %.
Přestože pedometry máme zatím krátce, takže velké hodnocení není možné, předpokládáme jak zvýšení produktivity práce, tak zlepšení zdravotního stavu i užitkovosti dojnic a to je pro nás důležité.
