V odborném tisku se v poslední době rozsáhle publikuje o počítačově orientovaných systémech pro rostlinnou výrobu Označovaných jako Precision Agriculture a málokdo si uvědomuje, že obdobné systémy jsou v živočišné výrobě v různém rozsahu a kvalitě používány již od počátku 80. let minulého století, tedy od okamžiku zavádění prvních funkčních systémů automatické identifikace zvířat.
První tyto systémy byly uplatněny v chovu dojnic a zajišťovaly zpočátku jen individuální dávkování jádra v závislosti na užitkovosti a stadiu laktace. Během doby došlo k jejich podstatnému zdokonalení a rozšíření množství řízených pracovních operací a automaticky zjišťovaných a zpracovávaných dat v přímé souvislosti s automatickou identifikací dojnice. V současné době patří mezi nejvyspělejší high-tech systémy provozované v živočišné výrobě stáje s volným ustájením dojnic, automatickou identifikací zvířat a dojením v AMS (Automatic Milking System – automatické dojící zařízení někdy označované jako dojící robot).
Dojení v AMS se velmi rychle rozšiřuje zejména na menších farmách v západní Evropě a v současné době je již v provozu kolem 1500 AMS. Tyto systémy již překonaly své dětské nemoce a v současné době jsou ve výrobním a dodavatelském sortimentu všech velkých evropských výrobců dojících zařízení.
Doposud se sice nepodařilo vyřešit všechny problémy spojené s využitím AMS (viz např. MZ 7/1999, s.4-9), jejich vývoj však pokračuje a stále více farmářů v zahraničí reálně uvažuje o pořízení AMS pro svou stáj.
Z hlediska českého farmáře existují určité bariery, které ještě nějakou dobu neumožní ekonomicky efektivní využití AMS pro dojení u nás. Jedná se především o vysokou pořizovací cenu, která nezajišťuje návratnost investice. Určitou překážkou je i doposud nízká výkonnost AMS, která brání jejich uplatnění na větších farmách, které jsou u nás nejrozšířenější.
Také v zahraničí je reálná potřeba využití AMS pro dojení na větších farmách a jsou činěny pokusy s jejich nasazením na farmách pro 100 a více dojnic. Tato potřeba je aktuální zejména v nových spolkových zemích v Německu, kde je koncentrace dojnic na farmách obdobná jako v ČR a ekonomická situace farmářů takovou investici umožňuje.
V rámci ověřování vlastností AMS při dojení větších stád dojnic byla v Groß Kreutz nedaleko Postupimi vybudována farma pro 152 dojnic s dojením ve dvou jednoboxových AMS ASTRONAUT firmy LELY, která je největším světovým výrobcem dojících robotů a nedávno oslavila vyrobení 1000 ks AMS. Tato velikost stáje již odpovídá podmínkám českého zemědělství a proto pro naše čtenáře přinášíme některé poznatky a zkušenosti z provozu této farmy.
Farma byla vybudována v roce 1998 a dojení s pomocí dvou robotů Astronaut firmy LELY bylo zahájeno v červnu 1999.
Příčný řez stájí je znázorněn na obr.1. Jedná se o volnou boxovou stáj s podestýlanými boxy v jedné části stáje (řezaná sláma a piliny) a boxy s matracemi v druhé části stáje. Farma byla vybudována na zelené louce jako lehká dřevěná nezateplená stavba. Čelní strany a boční stěna přilehlá ke krmišti jsou vybaveny síťovými žaluziemi. Druhá boční (podélná) stěna je tvořena svislými prkny s mezerami a možností jejich zakrytí sítí namontovanou z vnější strany (obr. ). Střešní konstrukci tvoří dřevěné příhradové vazníky. Půdorysný prostor stáje je zcela volný, bez podpor a sloupů. Ve stáji je celkem 152 ustájovacích míst (UM) v boxech s proměnlivou šířkou 1180-1250 mm. Dojící roboty (AMS) jsou umístěny uprostřed stáje společně s nezbytnými čekacími a manipulačními prostory .
Investiční náklady na stáj (bez nákladů na dojící roboty) činily 6000 DEM/UM. AMS včetně dopravy mléka do mléčnice stály 520 000 DEM, tj.3467 DEM/UM. Celkové investiční náklady činily 1432 tis. DEM a tedy 9421 DEM na 1 UM (tj. asi 170 tis.Kč).
V době naší návštěvy na farmě (listopad 1999) zajišťovali celoroční provoz ve stáji dva pracovníci a jeden střídač na polovinu pracovní doby. Tomu odpovídá potřeba lidské práce kolem 40 h na 1 dojnici za rok. To není až tak nízká hodnota a potvrzují se tak některé poznatky, že se zavedením AMS pro dojení nelze očekávat úplné odstranění potřeby lidské práce na dojení. Příčinou tohoto stavu je skutečnost, že mnoho dojnic si špatně zvyká na dojení v AMS a musí při tom po určitou dobu asistovat člověk.
Průměrná roční užitkovost dojnic ustájených na této farmě byla kolem 8400-8500 l s rozptylem 5500-l3000 l.
Průměrný počet realizovaných dojení jedné dojnice za jeden den byl 2,7 (s rozptylem 1,8-5,1). Průměrný počet pokusů o dojení (tj.návštěv AMS včetně realizovaných dojení) je 3,7 ( s rozptylem 1,8-12) to znamená, že v průměru každá dojnice jednou denně navštíví AMS v době, kdy nesplňuje kriteria pro vpuštění do dojícího boxu.
Z celkového počtu ustájených krav bylo více než 50 % krav na první laktaci, ostatní max. na 5. laktaci.
Průměrný počet somatických buněk v mléce se pohyboval v rozmezí 90-100 tis/ml. a celkový počet CPM byl trvale pod 10 tis./ml, což jsou velmi dobré hodnoty a svědčí o výborném zdravotním stavu mléčné žlázy a vysoké hygieně dojení.
Dojnice byly rozděleny do dvou produkčních skupin krmených diferencovanou směsnou krmnou dávkou zakládanou míchacím krmným vozem. Část jádra v množství kolem 5 kg/dojnici/den je zakládáno společně s objemem. Zbytek dávky jádra je vydáván dojnicím individuálně při dojení v AMS.
Během dojení jsou měřeny základní parametry průběhu dojícího procesu ( nádoj, čas od nasazení každého strukového násadce do spuštění mléka, doba dojení jednotlivých čtvrtí, intenzita dojení a měrná elektrická vodivost mléka vytékajícího z jednotlivých čtvrtí). Tyto údaje jsou potom vyhodnocovány a využívány mj. i ke včasné identifikaci zánětů mléčné žlázy. Podle sdělených údajů je takto automaticky identifikováno kolem 80% počínajících mastitid.
V AMS bylo dojeno 118 dojnic denně, tj. 59 dojnic v jednom boxu. Dosavadní zkušenosti ukazují, že je to pravděpodobně horní hranice využití při dané užitkovosti. Při jejím překročení již neúměrně roste počet dojnic čekajících na dojení.
AMS je vybaven automatickým diagnostickým systémem, který průběžně monitoruje technický stav a parametry dojícího zařízení i ostatních systémů AMS a případnou poruchu automaticky hlásí pověřenému pracovníkovi (mobilním telefonem nebo pagerem).
Servis AMS zajišťuje servisní organizace vyškolená výrobcem. Po nahlášení poruchy je nejpozději do 2 hodin zahájena činnost směřující k jejímu odstranění.
Každé 3 měsíce je servisní organizací prováděna pravidelná servisní kontrola a údržba AMS.
Velká pozornost je věnována napájení dojnic. Napáječky jsou umístěny v bezprostřední blízkosti AMS. Vyhřívané napáječky mají volně přístupnou hladinu napájecí vody což přispívá k pohodlnému a hlavně dostatečnému pití dojnic ihned po dojení. V letním období dosahuje průměrná spotřeba napájecí vody až 160 l/dojnici/den.
Stáj byla vybudována jako experiment a její provoz je neustále sledován a vyhodnocován. V době, která uplynula od naší návštěvy byly tak získány další poznatky a zkušenosti.
V tab.1 jsou uvedeny nejdůležitější poznatky o dojení získané během prvního roku provozu. Jedním dojícím robotem Astronaut bylo nadojeno za rok 487 tis. l mléka, což odpovídá asi 80-90 % jeho max. využitelnosti.
Během provozu AMS bylo nutné relativně hodně dojnic nahánět k dojení. Jednalo se o dojnice, které ani po delší době dobrovolně nenavštívili AMS. Podíl těchto dojnic kolísal mezi 10 - 30 %.
S cílem zlepšit výživu v závislosti na užitkovosti, byly od března 2000 provedeny některé změny v provozu stáje a využívání AMS. Jednosměrně průchodná dvířka oddělovala skupinu II (vyšší stadium laktace) od skupiny I (otelené a počátek laktace). Současně bylo umožněno skupině I s vyšší očekávanou dojivostí využívání obou AMS. V důsledku toho bylo zjištěno velmi rozdílné využívání obou AMS. Vyšší počet dojení a snížení potřeby nuceného nahánění dojnic však nebylo tímto opatřením dosaženo. Proto byl připraven další experiment spočívající v úplném oddělení obou skupin a změně režimu přístupu dojnic do krmiště. Experiment probíhal ve dvou časových etapách. Po rozdělení skupin následovala týdenní přípravná etapa ve které měly obě skupiny přístup do krmiště buď přes AMS nebo i přes separační dvířka..
Následovala pokusná etapa, kdy skupina II (pokusná skupina) měla přístup do krmiště umožněn pouze průchodem přes AMS, zatímco skupina I (kontrolní skupina) mohla do krmiště stále i přes separační box. Po týdenním návyku na nový režim přístupu ke žlabu začalo sledování počtu návštěv AMS a počtu dojení. Vedle toho byl videokamerou monitorován počet návštěv v krmišti. Výsledky jsou uvedeny v tab.2.
Zavedením řízeného pohybu dojnic do krmiště jen přes AMS došlo k výraznému zvýšení počtu dojení u pokusné skupiny ve srovnání s přípravnou etapou. Současně se výrazně snížila (prakticky odpadla) potřeba nuceného nahánění dojnic, které předtím dobrovolně k dojení v AMS nepřicházely. Současně však u pokusné skupiny velmi významně poklesl průměrný počet návštěv v krmišti (ze 7,53 na 4,03 za den). Příčinou však nebyla nedostatečná výkonnost AMS, protože v době pokusu byl využit pro dojení (tj. v boxu byla dojnice) jen ze 66 %, tzn. že po dobu zhruba 4 hodin denně nebyl využit pro dojení nebo pro průchod do krmiště. Zajímavá je přitom skutečnost, že přitom nedošlo u pokusné skupiny k poklesu užitkovosti.
Z videozáznamu bylo možné také vyhodnotit dobu čekání dojnic na dojení, která činila průměrně 12,43 min, avšak téměř 11 % dojnic čekalo na dojení déle než 30 min.
Experiment na farmě v Groß Kreutz však pokračuje a probíhají další pokusy a sledování s cílem lépe poznat chování krav v režimu dobrovolného dojení v AMS a nalézt optimální způsob řízení chovu v těchto technologických systémech.
Ing.Jiří Vegricht,CSc, Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 6 – Ruzyně
Poznámka :
Článek byl zpracován v souvislosti s řešením výzkumného projektu NAZV MZe ČR č.
QD 0176 a výzkumného záměru MEZM 05-9901.
