RENOVACE. Ve strojnické praxi pojem renovace znamená opravu strojní součásti, tj. obnovení funkčních schopností poškozené strojní součásti. Za samozřejmé se považuje, že kvalita renovované součásti odpovídá kvalitě součásti nové.
Názory na renovaci se velmi různí a pohybují se od podmíněného souhlasu až k rozhodnému odmítání.
Jak je to s renovací doopravdy? Je dobře ji přijmout nebo naopak odmítnout? Jsou argumenty pro a proti technicky podložené a objektivní? Jak se v konkrétním případě rozhodnout?
Tyto a některé další otázky jsme se rozhodli Vám přiblížit v seriálu o renovaci strojních součástí, ve kterém Vás postupně chceme seznámit s jednotlivými způsoby, jejich technologickými postupy a přednostmi i nedostatky. Tím Vám chceme dát podklady k vlastnímu rozhodnutí o použití renovované součásti, budete-li muset takové rozhodnutí učinit.
V dalších dílech Vás postupně seznámíme s nejdůležitějšími způsoby renovace. Ve třetím dílu to bude renovace ručním navařováním prášků.
Základní princip
Princip tohoto způsobu renovace spočívá v tom, že poškozená funkční plocha součásti se opracuje tak, že je obnoven její geometrický tvar, drsnost povrchu, poloha vůči ose součásti a ostatním funkčním plochám atd. To za cenu změny rozměru na tzv. rozměr opravný. Proto, aby byla zachována potřebná vůle ve spojení se sdruženou součástí, musí být upraveny i rozměry této sdružené součásti. To je možné provést buď výměnou sdružené součásti za jinou, vyrobenou už s příslušným opravným rozměrem, nebo její jinou úpravou (například navařením, pokovením, pokrytím vrstvou plastu atd.), která umožní přizpůsobení rozměru. Proto se vždy při rozhodování o provedení této renovace postupuje tak, že se na opravný rozměr opracuje součást významnější, tj. výrobně složitější, hmotnější, dražší. Sdružená součást se vyrobí nová. To v případě, že jde o součást jednodušší a tedy i poměrně levnou. Jde-li o součást srovnatelně komplikovanou a drahou, přizpůsobuje se opravným rozměrům. Rozhodnutí o konkrétním postupu je vždy záležitostí nejen technickou, ale zároveň také ekonomickou.
Výhodou tohoto způsobu renovace je její jednoduchost ve srovnání s výrobou téže součásti nové. Při renovaci je zpravidla nutné provést pouze očištění součásti, důkladnou kontrolu a vlastní opracování, zatímco při výrobě nové součásti je nutná ještě celá řada dalších operací. Další výhodou je, že mohou být tímto způsobem zachovány původní součásti na svých původních místech.
Nevýhodou je především to, že se narušuje zaměnitelnost součástí a zvyšují nároky na distribuci a skladování širšího sortimentu součástí.
Technologický postup
Při renovaci součástí jejich opracováním na opravný rozměr se postupuje takto:
Součásti se zkontrolují na výskyt povrchových trhlin nebo jiných poškození, která vylučují možnost renovace. Nepoužitelné součásti se vyřadí.
Použitelné součásti se proměří a určí se největší (nejmenší) možný opravný rozměr.
Jedná-li se o případ, že je k dispozici sdružená součást s normalizovanými opravnými rozměry, určí se nejbližší použitelný normalizovaný opravný rozměr a na něj se provede skutečné opracování.
Největší (nejmenší) možný opravný rozměr se určuje takto:
1. Najde místo největšího opotřebení a v tomto místě se změří házení součásti.
2. Najde se místo kde je největší házivost a v tomto místě se změří opotřebení.
3. Podle způsobu následujícího opracování se zvolí přídavek na opracování.
4. Podle schéma na obr. 1 se vypočte nejbližší možný opravný rozměr d1 pro místo největšího opotřebení i pro místo místo největší házivosti.
5. Z vypočtených opravných rozměrů se vybere menší, jde-li o opracování vnějších povrchů, nebo větší, jde-li o opracování vnitřních povrchů. Takto stanovený rozměr je největší (nejmenší) možný, na který je možno součást opracovat.
Příklady vhodného použití
Příkladem použití renovace součástí jejich opracováním na opravný rozměr je přebroušení čepů klikového hřídele a výměna pánví (ložisek). Jiným příkladem je výbrus vložek válců spalovacího motoru a výměna pístů a pístních kroužků. Tento způsob renovace se používá i u vačkových hřídelů motorů, u svislých čepů řízení automobilů, u ventilů spalovacích motorů, u rozvaděčů hydraulických systémů.
Praktické zkušenosti
Příkladem použití renovace součástí jejich opracováním na opravný rozměr je např. přebroušení čepů klikového hřídele a výměna pánví (ložisek). Jiným příkladem je výbrus vložek válců spalovacího motoru a výměna pístů a pístních kroužků. Tyto dva případy jsou běžně používány a jsou běžně vyráběny sdružené součásti s opravnými rozměry. Opracování na opravný rozměr se používá i u vačkových hřídelů, u svislých čepů řízení automobilů, u ventilů hlav válců spalovacích motorů, u rozvaděčů hydraulických systémů. Způsob je však možno použít i v jiných případech.
Zkušenosti ukazují, že součásti opracované na opravné rozměry se jak z hlediska funkce, tak z hlediska životnosti vyrovnají novým originálním součástem. Materiálové náklady na opravu jsou však při jejich použití zřetelně nižší.
Josef Pošta
